Článek
Když připojíte digitální fotoaparát, paměťovou kartu nebo často i telefon k počítači, dříve či později narazíte na složku DCIM. Působí jako další nevysvětlitelná zkratka operačního systému. Ve skutečnosti je to mnohem starší a praktičtější dohoda: DCIM znamená Digital Camera Images a vychází ze standardu DCF pro ukládání fotografií.
Smyslem nebylo vymyslet hezký název. Smyslem bylo, aby fotoaparát jedné značky, karta, tiskárna nebo počítač dokázaly rozpoznat strukturu snímků bez toho, aby každý výrobce stavěl úplně vlastní svět.
DCIM není značka výrobce, ale kořen pravidel
Specifikace DCF označuje adresář DCIM přímo pod kořenem média jako DCF image root directory. Pod ním se vytvářejí další adresáře, jejichž jméno začíná trojciferným číslem od 100 do 999 a pokračuje pěti znaky. Proto jste na kartách mohli vídat názvy jako 100NIKON, 100MSDCF nebo jiné podobné varianty.
Také názvy souborů mají v klasickém DCF logiku. Standard pracuje s osmiznakovým základem: čtyři volné znaky a čtyřmístné číslo od 0001 do 9999. Výrobce si tedy mohl ponechat svůj prefix, zatímco zařízení stále věděla, jak strukturu číst.
Proč to bylo důležité u paměťových karet
V době, kdy se fotografie běžně přenášely vytažením CompactFlash, SD nebo jiné karty z fotoaparátu, byla kompatibilita zásadní. Karta měla skončit ve čtečce, fotokiosku nebo tiskárně a zařízení mělo mít rozumnou šanci najít fotografie bez instalace programu konkrétní značky.
DCF proto neřešil jen jméno jedné složky. Definoval adresářovou strukturu, pravidla pro soubory a způsob, jak se mají zařízení při čtení a zápisu chovat. DCIM je pouze nejviditelnější stopa tohoto standardu, kterou běžný uživatel potkává dodnes.
Telefon může používat DCIM a přitom si dělat věci po svém
Moderní smartphony nejsou totožné s digitálními fotoaparáty z přelomu tisíciletí. Často pracují s databázemi galerie, cloudem, videem, živými fotografiemi nebo vlastními podsložkami. To, že vidíte DCIM, proto neznamená, že každý soubor bude pojmenovaný přesně podle klasického vzoru DCF.
Právě tady je dobré oddělit dvě věci. Název DCIM zůstal mimořádně silnou konvencí a při připojení telefonu k počítači funguje jako očekávané místo pro snímky z fotoaparátu. Konkrétní vnitřní organizace se ale může lišit podle systému a výrobce.
Jedna zkratka, která přežila několik generací techniky
DCIM je nenápadný příklad toho, jak užitečné standardy přežívají vlastní dobu. Fotoaparáty se změnily, karty narostly z megabajtů na stovky gigabajtů, fotografie se přesunuly do cloudu a většina lidí dnes fotí mobilem. Název složky ale zůstal.
Až tedy příště v telefonu nebo na kartě otevřete DCIM, nejde o náhodný adresář vytvořený Androidem, Windows nebo výrobcem telefonu. Je to pozůstatek průmyslové dohody, která měla zajistit jednoduchou výměnu digitálních fotografií mezi zařízeními. V tomto případě čtyři písmena opravdu znamenají přesně to, co uvnitř najdete: Digital Camera Images.
Zdroje
CIPA – CIPA DC-009-2010, Design rule for Camera File system – oficiální stránka standardu DCF 2.0, společně CIPA a JEITA
JEITA / CIPA – DCF Version 2.0 – specifikace adresáře DCIM a pravidel pro DCF strukturu
CIPA DCF PDF mirror – DCIM stands for Digital Camera Images – textová kopie specifikace pro snadnou kontrolu příslušné pasáže
