Článek
Když člověk otevře sekci Nejnovější na Médiu, dostane během několika minut pocit, že články přibývají rychleji, než je možné je číst. Jednou se objeví historie, podruhé politika, potom osobní příběh, recenze hry nebo cestování. Mnohem méně je ale na první pohled vidět, kolik různých autorů tento proud ve skutečnosti vytváří.
Rozhodl jsem se proto na chvíli přestat sledovat témata a počítat jen jména. Odpoledne 16. srpna 2026 jsem prošel 100 po sobě jdoucích položek v sekci Nejnovější. U každé jsem zaznamenal autora a článek. Duplicitní položku, která se při načtení další stránky opakovala na rozhraní výpisu, jsem vždy započítal pouze jednou.
Sto článků, 79 autorů
První výsledek je docela uklidňující pro každého, kdo má pocit, že Médium ovládá několik výrobních linek. Ve stovce článků se objevilo 79 různých autorských jmen nebo profilů. Většina tedy opravdu pocházela od lidí, kteří se v tomto konkrétním výřezu objevili pouze jednou.
Současně je ale vidět druhá vrstva platformy. Jen 11 autorů se ve vzorku objevilo více než jednou, přesto dohromady vytvořili 32 ze 100 článků. Jinými slovy: přibližně čtrnáct procent zastoupených autorů dodalo téměř třetinu celého proudu.
Výsledky v kostce
• 100 článků – tvořilo přesně sledovaný vzorek z dynamické sekce Nejnovější.
• 79 různých autorů nebo profilů – tolik jmen se ve stovce položek vystřídalo.
• 68 autorů – se ve vzorku objevilo právě jednou.
• 8 autorů – publikovalo dvakrát.
• 3 nejaktivnější profily – měly sedm, pět a čtyři články.
• 11 opakujících se autorů – dohromady vytvořilo 32 procent sledovaných článků.
Nejaktivnější profil měl sedm článků. Byl můj
Tady je potřeba přiznat nepohodlně zábavnou část experimentu. Nejčastěji se ve vzorku objevilo moje vlastní jméno: sedmkrát. Nebyl to plán, jak vyhrát vlastní statistiku. Do měření se jednoduše trefil den, kdy jsem zkoušel výrazně vyšší publikační tempo než dříve.
Druhá byla Veronika Veselá s pěti články a profil Gnosticismus se objevil čtyřikrát. Osm dalších autorů mělo po dvou textech. Neznamená to, že jsem byl v ten den nejaktivnějším autorem celého Média nebo že ostatní publikovali méně za celý den. Vzorek zachycuje pouze 100 po sobě jdoucích položek v jednom konkrétním okamžiku.
Většina publikuje jednou, malá skupina jede jako redakce
Rozložení je zajímavé právě tím, že oba světy existují současně. Osmašedesát autorů se ve sledované stovce ukázalo jen jednou. Vedle nich ale stojí malá skupina profilů, které během stejného úseku poslaly do systému několik textů. Výpis pak může působit, jako by vedle osobních blogů fungovaly malé tematické redakce.
Počítal jsem přitom pouze jména tak, jak je Médium zobrazuje. Z tohoto experimentu nelze poznat, kolik fyzických lidí za konkrétním profilem skutečně píše, kolik času jeden text zabral ani zda byl připraven tentýž den. Výsledek popisuje publikační výstup, nikoli zákulisí jeho výroby.
Historický extrém: až 14 článků denně
Vysoká frekvence přitom na Médiu není novinka. Autor Tomáš Němec ve svém dlouhodobém sledování Jaroslava Krále uvádí, že Král postupně přešel od jednoho článku denně k několika a v červenci 2025 podle jeho evidence publikoval až 14 článků za den. Za období od 31. července 2023 do 31. července 2025 mu Němec napočítal 1 672 publikací. Jde o sčítání jiného autora, nikoli oficiální statistiku Seznamu, ale dobře ukazuje, jak daleko může vysokofrekvenční model dojít. Zdroj je zde.
Třetina článků neznamená třetinu čtenosti
Největší pokušení by bylo z výsledku udělat jednoduchý závěr: kdo publikuje víc, ovládne Médium. To ale tento experiment neukazuje. Sledoval jsem pouze počet nově zveřejněných článků. Neměřil jsem jejich zobrazení, dobu čtení, umístění na titulní stránce ani případnou distribuci mimo samotné Médium.
Jeden silný článek může mít větší čtenost než deset průměrných. Stejně tak deset článků s několika stovkami přečtení může v součtu porazit jeden text, který rychle zapadne. Vysoká kadence proto zvyšuje počet pokusů, ale sama o sobě nezaručuje úspěch. Teprve spojení frekvence, tématu, titulku a kvality rozhodne, zda má větší produkce smysl.
Co mě na stovce článků překvapilo nejvíc
Čekal jsem větší koncentraci. Při rychlém procházení feedu totiž několik opakujících se jmen vytváří dojem, že jsou úplně všude. Čísla ale ukázala, že 68 procent článků ve vzorku pocházelo od autorů, kteří se v něm objevili právě jednou. Vysokofrekvenční účty jsou velmi viditelné, přesto většinu konkrétní stovky netvořily.
Současně ale třetina obsahu od pouhých jedenácti jmen není zanedbatelná. Médium tak v jednom výřezu připomínalo směs klasické blogovací platformy a malé otevřené redakce: desítky jednotlivých hlasů doplňuje několik autorů, kteří publikují v tempu známém spíš z obsahových webů.
Verdikt: vysoká kadence je vidět, ale není vším
Sto článků je malý a časově omezený vzorek. Přesto ukazuje jednoduchou věc: vysoká frekvence dokáže autora ve feedu výrazně zviditelnit, protože se jeho jméno během krátkého úseku opakuje. Nemusí ale znamenat dominanci celé platformě. Ve stejném výřezu zůstala drtivá většina autorů zastoupena jediným textem.
Pro mě je nejzajímavější právě rozdíl mezi počtem publikací a jejich skutečným výkonem. Další krok experimentu je proto logický: nepočítat jen články, ale porovnat, kolik zobrazení získají profily s vysokou a nízkou kadencí. Teprve tam se ukáže, zda je publikační sprint výhodou, nebo jen velmi efektivním způsobem, jak rychle zaplnit vlastní archiv.
Jak jsem postupoval
Vzorek vznikl odpoledne 16. srpna 2026. Procházel jsem sekci Nejnovější na Médium.cz a zaznamenal prvních 100 po sobě jdoucích článků v pořadí, v jakém je platforma nabízela. Při načtení další části výpisu se první položka občas opakovala; takovou duplicitu jsem odstranil. Počítal jsem autorská jména nebo názvy profilů přesně tak, jak byly na webu uvedeny. Jde o momentku, nikoli dlouhodobý audit platformy.
Zdroje a kontrola vzorku
