Článek
Ráno sauna, večer svetr
Kdo vyrůstal v bytě nebo domě s akumulačními kamny, často si nepamatuje jejich typ ani výkon. Pamatuje si ale zvláštní rytmus tepla. Ráno bylo topidlo rozpálené, místnost příjemná a člověk měl pocit, že zima nemá šanci. K večeru už bylo teplo podstatně skromnější a další „nálož“ měla přijít až v noci.
Tohle nebyla porucha. Přesně tak akumulační topení fungovalo. Kamna využívala levnější elektřinu v době nižšího zatížení sítě, ohřála uvnitř těžké akumulační jádro a potom uložené teplo postupně pouštěla do místnosti. V principu tedy šlo o tepelnou baterii velikosti menší komody.
Uvnitř nebyla žádná magie. Jen topné spirály a hromada cihel
Současní výrobci popisují akumulační kamna velmi přímočaře: uvnitř bývá několik set kilogramů speciálních cihel s vysokou tepelnou kapacitou a mezi nimi elektrická topná tělesa. V noci se jádro nahřeje a přes den teplo uniká přes plášť nebo se podle konstrukce podporuje ventilátorem.
To vysvětluje i jednu pamětnickou vlastnost: akumulačky byly neuvěřitelně těžké. Přestěhovat je nebylo něco jako posunout elektrický přímotop o metr vedle. U některých modelů se člověk bavil o stovkách kilogramů hmoty, která měla jediný úkol - co nejdéle zůstat horká.
„Noční proud“ nebyl romantický název. Šlo o řízení celé elektrické sítě
Levnější noční elektřina nevznikla jako dárek lidem, kteří rádi topili po půlnoci. Energetika potřebovala lépe rozložit spotřebu. ČEZ dnes připomíná, že zvýhodněná sazba motivovala domácnosti s bojlerem nebo elektrickým topením přesunout velkou část odběru do hodin, kdy byla síť méně zatížená.
Odtud se vžil pojem „noční proud“. Dříve byl levnější odběr často spojený hlavně s nočními hodinami, například přibližně mezi 20.00 a 6.00. Dnes už se oficiálně používá pojem nízký tarif a levnější pásma mohou být rozložená i během dne.
A teď nejlepší část: energetika vám kamna opravdu uměla zapnout na dálku
Akumulačky se krásně spojují s další technickou věcí, kterou spousta lidí používala, aniž by tušila, jak zajímavá je: HDO neboli hromadné dálkové ovládání. Přes elektrickou síť se posílal povel, na který přijímače u odběratelů reagovaly například přepnutím tarifu nebo sepnutím určeného spotřebiče.
Historická publikace o energetické účinnosti uvádí, že československé experimenty s HDO probíhaly už v letech 1957 až 1958 v Praze a první vysílače pro potřeby energetiky ve Všestarech a Křimicích začaly fungovat v letech 1962 až 1963. V sedmdesátých letech se systém rozšiřoval a na přelomu 70. a 80. let už šlo o skutečně hromadně nasazovanou technologii.
Dobová vyhláška z roku 1982 navíc výslovně říkala, že dodavatel elektřiny smí do zařízení odběratele umístit přijímač HDO nebo jiné ovládací zařízení pro dálkové řízení spotřeby. Takže ano: dávno před chytrými zásuvkami existoval systém, kterým energetika dokázala vzdáleně rozhodnout, kdy se vybraná zařízení v domácnosti sepnou.
Chytrá domácnost, jen bez aplikace
Dnes by marketingové oddělení takový systém pravděpodobně nazvalo smart grid, přidalo barevnou aplikaci a graf spotřeby. V principu ale část té myšlenky běžela v Československu už před půlstoletím. Přijímač dostal povel po elektrickém vedení, přepnul kontakt a bojler nebo akumulační kamna věděly, že právě nastal jejich čas.
Pro běžnou rodinu nebylo důležité, jaký tónový kmitočet energetici posílají do sítě. Důležité bylo, že v určitou dobu cvaklo relé a začalo se nabíjet teplo na další den.
V Československu se akumulačky také vyráběly. A ne v malém
Vamberecký zpravodaj při mapování místní průmyslové historie připomíná, že právě ve Vamberku se jako první v Československu začala vyrábět elektrická akumulační kamna. V šedesátých letech měl závod kolem 120 zaměstnanců a výroba kamen tam přežila až do roku 1994.
A jeden detail je skoro dokonale československý: podle stejného historického přehledu bylo v sedmdesátých letech instalováno 120 kusů akumulačních kamen na Pražském hradě a 200 kusů na zámku v Lánech. Těžká elektrická „krabice“ tak nebyla jen kulisou paneláku nebo rodinného domu. Dostala se i do nejreprezentativnějších budov státu.
Jejich největší výhoda byla zároveň jejich největší slabina
Akumulační kamna uměla koupit energii levněji a teplo si schovat. Jenže neuměla předpovídat počasí tak dobře jako dnešní řízení vytápění. Když se přes noc nabila naplno a dopoledne přišlo nečekané oteplení, část tepla už byla uvnitř a někam jít musela. Naopak při prudkém ochlazení se mohlo večer stát, že zásoba prostě docházela.
Právě proto mají starší uživatelé v paměti ranní přetopení, večerní útlum a věčné přemýšlení nad tím, na jaký stupeň kamna „nabít“. Některé modely měly ventilátor, kterým se teplo dalo z kamen vyhnat rychleji - což zároveň znamenalo, že se zásoba vyčerpala rychleji.
Noční proud nezmizel. Jen už se tak oficiálně nejmenuje
Na celé věci je hezké, že tenhle svět vlastně úplně nezmizel. ČEZ stále nabízí dvoutarifní sazby pro domácnosti s elektrickým vytápěním, bojlery nebo dalšími vhodnými spotřebiči. Přepínání dál zajišťuje HDO, jen nízký tarif dnes nemusí běžet výhradně v noci.
Ve skříni u elektroměru tak i v roce 2026 může být přijímač systému, jehož československé kořeny sahají do šedesátých let. Změnila se elektronika, tarify i způsob vytápění, ale základní nápad - pustit velký odběr ve chvíli, kdy je to pro síť výhodnější - pořád žije.
A proto stačí říct „akumulačky“ a půl generace okamžitě ví
Akumulační kamna nebyla krásný designový předmět, který by si člověk schoval do vitríny. Byla těžká, hranatá, často béžová nebo obložená kachlemi a zabírala kus místnosti. Přesto fungují jako překvapivě silný spouštěč vzpomínek.
Někdo si vybaví horkou mřížku, někdo hučení ventilátoru, někdo ranní vedro a jiný noční cvaknutí, po kterém se začalo topidlo znovu nabíjet. A právě to je na nich dnes nejzajímavější: vypadaly jako obyčejná kamna, ale ve skutečnosti byly součástí celostátního systému řízení spotřeby elektřiny.
Byla to chytrá síť bez Wi-Fi. A obří baterie, která místo procent nabití ukazovala jen to, jak moc ještě pálí do lýtek.
Zdroje a prameny
Ministerstvo průmyslu / program EFEKT - 100 let energetické účinnosti v ČR — otevřít zdroj — historie HDO v Československu, experimenty 1957-1958 a první energetické vysílače 1962-1963
3 pól - Půlstoletí HDO — otevřít zdroj — vývoj přijímačů a hromadné nasazení HDO na přelomu 70. a 80. let
e-Sbírka - vyhláška č. 171/1982 Sb. — otevřít zdroj — právní možnost umístit u odběratele přijímač HDO pro dálkové řízení spotřeby
ČEZ - Jak funguje noční proud? — otevřít zdroj — historický význam nočního proudu, důvody zavedení a dnešní nízký tarif
ČEZ - Co je to nízký tarif / noční proud — otevřít zdroj — současné použití HDO a dvoutarifních sazeb
STIEBEL ELTRON - Jak fungují akumulační kamna — otevřít zdroj — princip akumulace tepla, topná tělesa a několik set kilogramů akumulačních cihel
Vamberecký zpravodaj 12/2019 - historie vambereckých kamnáren — otevřít zdroj — první československá výroba elektrických akumulačních kamen, závod v 60. letech a instalace na Pražském hradě a v Lánech
