Článek
Práce z domova má jednu zvláštní vlastnost: zaměstnanec používá vlastní byt, elektřinu, vodu a teplo k výkonu práce pro zaměstnavatele. Český zákoník práce proto od roku 2023 výslovně řeší, jak se mají tyto náklady hradit.
Pro rok 2026 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí paušální částku na 4,70 Kč za započatou hodinu práce na dálku. Na první pohled je to skoro nic. Při celoměsíční práci z domova se ale částky násobí.
Při modelových 20 pracovních dnech po osmi hodinách jde o 160 hodin a 752 Kč. Při 21 dnech je to 789,60 Kč. A při 22 osmihodinových dnech už 176 hodin znamená 827,20 Kč.
Nejde o bonus ke mzdě za to, že člověk sedí doma. Je to náhrada nákladů spojených s výkonem práce na dálku. A hlavně: samotná existence sazby 4,70 Kč ještě neznamená, že ji automaticky dostává každý člověk na home office.
Tři možné režimy: skutečné náklady, paušál, nebo předem sjednané „bez náhrady“
Zákoník práce umožňuje v zásadě tři režimy.
První je náhrada skutečných nákladů, které zaměstnanec prokáže. Pokud tedy zaměstnavatel nepoužívá paušál a nebylo písemně sjednáno, že se náhrady neposkytují, může zaměstnanec uplatňovat náklady, které mu v souvislosti s prací na dálku skutečně vznikly a které umí doložit.
Druhou možností je paušál. Ten musí být písemně sjednaný se zaměstnancem, sjednaný kolektivní smlouvou nebo stanovený vnitřním předpisem zaměstnavatele. Pak se náklady nemusí po jednotlivých účtech dokazovat a použije se sazba stanovená pro daný rok.
Třetí možnost je opačná: zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou předem písemně sjednat, že náhrada nákladů nebo její část zaměstnanci nepřísluší.
Právě proto je zkratka „jsem na home office, mám automaticky 4,70 Kč za hodinu“ nepřesná. Automatické není číslo 4,70 Kč. Rozhodující je, jaký režim má zaměstnavatel se zaměstnancem nastavený.
Model: jeden den doma znamená 37,60 Kč, dva dny týdně zhruba tři stovky za měsíc
Paušál se dá převést do velmi jednoduchých modelů.
Jeden osmihodinový den práce z domova znamená 8 × 4,70 Kč, tedy 37,60 Kč.
Pokud člověk pracuje z domova dva dny týdně a v modelovém čtyřtýdenním měsíci tak odpracuje osm osmihodinových dnů, jde o 64 hodin a náhradu 300,80 Kč.
Deset dní práce z domova znamená 80 hodin a 376 Kč. Patnáct dní znamená 120 hodin a 564 Kč. Dvacet dní je 752 Kč a dvaadvacet dní 827,20 Kč.
Tyto částky jsou vlastní aritmetický přepočet aktuální sazby 4,70 Kč. Neříkají, kolik přesně „stojí“ elektřina nebo topení konkrétní domácnosti. Paušál je legislativně zjednodušený průměr, který má zaměstnavateli i zaměstnanci ušetřit dokazování každé kilowatthodiny a litru vody.
„Započatá hodina“ neznamená, že se každých deset minut zvlášť zaokrouhlí nahoru
Formulace zákona o každé započaté hodině může svádět k výkladu, že třeba 15 minut práce ráno a dalších 15 minut večer vytvoří dvě celé hodiny náhrady. Ministerstvo práce ale při zavedení pravidla vysvětlilo jiný postup.
Zlomky hodin se za období, za které se paušál poskytuje, sčítají. Náhrada se potom poskytne za celkový počet celých hodin a jednu případnou započatou hodinu navíc.
Příklad: pokud člověk v jednom období odpracuje na dálku dohromady 6 hodin a 15 minut, paušál se počítá za sedm hodin, tedy 32,90 Kč.
Toto pravidlo je důležité zejména při pružné pracovní době nebo při kombinaci kanceláře a práce z domova během jednoho dne. Paušál sleduje skutečný součet práce na dálku, nikoli počet přihlášení k notebooku.
Paušál není mzda. Do zákonného limitu se nezdaňuje
Finanční správa uvádí, že paušální náhrada práce na dálku do zákonem stanovené výše není pro zaměstnance zdanitelným příjmem. Pro rok 2026 je tímto limitem právě 4,70 Kč za započatou hodinu.
V soukromé podnikatelské sféře může zaměstnavatel poskytovat i vyšší paušál. Část nad zákonný limit se ale podle Finanční správy už zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti.
To znamená, že 827,20 Kč v modelu 176 hodin není „hrubý bonus“, z něhož se standardně odečítá daň jako ze mzdy. Do zákonné výše jde o náhradu nákladů.
Ve veřejné a platové sféře je situace přísnější: zákoník práce možnost poskytovat vyšší paušál nad vyhláškovou částku vyhrazuje zaměstnavatelům mimo okruh zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3.
DPP a DPČ mají jinou pojistku: náhrada musí být výslovně sjednána
U pracovníků na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti není režim stejný jako u klasického pracovního poměru.
Zákoník práce výslovně říká, že zaměstnanci na DPP nebo DPČ lze náhrady nákladů při práci na dálku poskytovat tehdy, pokud s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.
Dohodář, který část práce dělá z domova, by proto neměl automaticky předpokládat, že mu vedle odměny přijde ještě paušál. Rozhodující je text dohody nebo jiné ujednání se zaměstnavatelem.
Notebook je jiná kapitola. Opotřebení vlastního vybavení může mít vlastní náhradu
Paušál 4,70 Kč se často vysvětluje přes elektřinu, vodu, teplo nebo další běžné domácí náklady. Co když ale zaměstnanec pracuje na vlastním notebooku, monitoru nebo používá vlastní pracovní vybavení?
Zákoník práce má pro opotřebení vlastního nářadí, zařízení a dalších předmětů samostatné ustanovení § 190. MPSV výslovně uvádí, že náhrada za opotřebení vlastního vybavení a náhrady při práci na dálku řeší rozdílné kategorie nákladů a mohou vedle sebe existovat.
Samotný home-office paušál tedy není automatickou cenou za opotřebení osobního notebooku. Pro tuto náhradu musí být splněné vlastní podmínky, například její sjednání nebo stanovení zaměstnavatelem.
Proč sazba v roce 2026 klesla z 4,80 na 4,70 Kč
Paušální částka není navždy pevná. Ministerstvo práce ji stanovuje vyhláškou podle zákonného mechanismu založeného na datech Českého statistického úřadu o spotřebě domácností upravených pro model práce na dálku.
V roce 2025 činila sazba 4,80 Kč. Od 1. ledna 2026 je 4,70 Kč, tedy o deset haléřů méně.
Rozdíl na jedné hodině je zanedbatelný, ale na modelových 176 hodinách představuje 17,60 Kč za měsíc. Při stejném počtu hodin by tedy člověk podle sazby roku 2025 dostal 844,80 Kč, letos 827,20 Kč.
Vyhláška se může změnit i mimo pravidelný začátek roku, pokud se podkladová hodnota proti naposledy stanovené paušální částce zvýší nebo sníží alespoň o 20 procent.
Co si zkontrolovat na výplatnici nebo v dohodě o home office
Pokud člověk pracuje na dálku pravidelně a žádnou náhradu nevidí, první otázka nemá znít „kde je mých 4,70 Kč“. Nejdřív je potřeba zjistit, jaký režim má se zaměstnavatelem skutečně nastavený.
Je paušál písemně sjednaný nebo stanovený vnitřním předpisem? Pokud ano, kolik hodin práce na dálku zaměstnavatel eviduje? Pokud paušál není, hradí firma prokázané skutečné náklady? A nebyla naopak předem písemně sjednána dohoda, že náhrada nepřísluší?
U DPP nebo DPČ je navíc potřeba ověřit, zda bylo právo na náhradu vůbec sjednáno.
A pokud zaměstnanec používá vlastní notebook nebo jiné pracovní vybavení, je vhodné řešit samostatně i podmínky náhrady za jeho opotřebení.
Sazba 4,70 Kč je tedy jen jedna cifra. O tom, zda se na výplatnici promění v 37,60 Kč za den, 300,80 Kč za osm dnů nebo více než 800 Kč za celý měsíc, rozhoduje hlavně nastavení práce na dálku u konkrétního zaměstnavatele.
Metodika vlastních výpočtů
Modelové částky vznikly násobením sazby 4,70 Kč počtem hodin práce na dálku. Model celého pracovního dne používá osm hodin; měsíční modely 20, 21 a 22 pracovních dnů používají 160, 168 a 176 hodin. Nejde o tvrzení, že každý kalendářní měsíc má právě tento počet pracovních dní ani že každý zaměstnanec pracuje osm hodin denně. Skutečná náhrada závisí na evidované době práce na dálku a na režimu náhrad sjednaném u konkrétního zaměstnavatele.
Zdroje
