Článek
30. srpna 1953: žádná pokladna, vstupné putovalo do klobouku
Na dnešní poměry působí začátek brněnské zoologické zahrady skoro neuvěřitelně. Když se 30. srpna 1953 na Mniší hoře poprvé slavnostně otevřela veřejnosti, neměla ani klasickou pokladnu. Vstupné se podle historického materiálu města Brna vybíralo do klobouku.
První kolekce byla skromná: 171 zvířat 51 druhů. Převládali živočichové české přírody a domácí zvířata. Jedinou skutečnou budovou v areálu byla hájenka, která začala fungovat také jako správní budova zoo.
V porovnání se současným areálem plným specializovaných expozic to nebyla hotová zoologická zahrada v dnešním slova smyslu. Spíš začátek, který se měl teprve desítky let proměňovat.
Zoo původně neměla být hlavní. Byla menší částí mnohem většího plánu
Mniší hora měla dlouho úplně jinou funkci. Po staletí patřila brněnským augustiniánům, kteří ji využívali mimo jiné k těžbě dřeva. Po znárodnění církevního majetku v roce 1948 bylo polesí předáno Masarykově univerzitě.
Záměrem bylo vybudovat rozsáhlou univerzitní botanicko-zoologickou zahradu s veřejným parkem. Národní výbor kraje Brněnského založil zoologickou zahradu v roce 1950 a zoo se začala stavět jako menší součást tohoto širšího projektu.
Stavba trvala tři roky. Zajímavé je, že staveniště bylo veřejnosti přístupné a lidé chodící na Mniší horu na výlety mohli vznikající expozice sledovat ještě před oficiálním otevřením.
První expozice byly provizorní. Zaměstnanci si část zoo doslova postavili sami
Historie brněnské zoo je v prvních letech silně spojená s improvizací. První výběhy a zařízení měly provizorní charakter a na jejich vzniku se podíleli dobrovolníci v rámci tehdejší akce Z.
V roce 1956 vznikl první pavilon, provizorní vivárium. Zaměstnanci nečekali na velkou schválenou investici a upravili dřevěný domek na pavilon pro teplomilné ryby, obojživelníky a plazy. Podobně se obyčejná družstevní drůbežárna proměnila v pavilon exotických ptáků.
Taková řešení dnes znějí skoro absurdně, ale přesně vystihují první fázi zoo: málo infrastruktury, hodně improvizace a postupné přerůstání původního provizoria v trvalou instituci.
Rok 1957 změnil směr. Zoo dostala většinu Mniší hory a začala růst
Zásadní krok přišel čtyři roky po otevření. Krajský úřad rozhodl, že zoo dostane většinu plochy bývalého polesí Mniší hora a botanická zahrada vznikne jinde.
Zoo byla předána městu, přibyli zaměstnanci a začaly proudit větší investice. V roce 1959 byl dokončen velký medvědinec, v polovině šedesátých let přibyly pavilony opic a v roce 1970 se dominantou jižní části kopce stalo terárium.
V roce 1980 následovalo Safari, přibližně hektarový výběh pro africké kopytníky. Přes proměny druhové skladby slouží tento prostor dodnes.
Devadesátá léta byla krizová. Moderní zoo se začala rodit až na jejich konci
Po roce 1989 se změnil nejen politický systém, ale i způsob, jakým bylo možné zoo stavět a financovat. Dobrovolnická práce z éry akce Z zmizela a v devadesátých letech se velké nové stavby téměř zastavily.
Zoo se soustředila hlavně na opravy a likvidaci nejstarších objektů. Přesto se chovatelům dařily náročné odchovy, například tygrů, mandrilů, lvů, jaguárů a pum.
Nová etapa začala po roce 1997. V roce 1998 vzniklo Tropické království a po roce 2000 se postupně rozjela modernizace expozic. Brněnská zoo byla v roce 2000 přijata do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií a výrazněji se zapojila do evropských programů ochrany ohrožených druhů.
Z 171 zvířat na 2 186. Rozdíl je téměř třináctinásobný
Nejpůsobivější srovnání nabízí prostá čísla. V den otevření měla zoo 171 zvířat 51 druhů. K poslednímu dni roku 2025 uváděla oficiální zpráva Zoo Brno 2 186 jedinců 380 druhů.
Počet chovaných jedinců je tak přibližně 12,8krát vyšší a druhová pestrost asi 7,5krát vyšší než při otevření. Samotný růst čísel ale neznamená, že cílem moderní zoo je mít co největší počet zvířat.
Dnešní zoologické zahrady mnohem víc pracují s koordinovanými chovy, ochranou ohrožených druhů, genetikou populací a welfare. Zoo Brno se podle zprávy za rok 2025 podílí například na projektech zaměřených na tygra sumaterského, želvy na Madagaskaru nebo na ochranu sýčka a sysla v Česku.
Rok 2025 byl návštěvnicky rekordní: 343 280 lidí
Zoo vstoupila do 73. roku existence po velmi silné sezoně. V roce 2025 zaznamenala 343 280 návštěvníků, což byl nejvyšší výsledek od začátku moderní evidence v roce 1997.
Jedním z hlavních taháků byly nové lední medvědice. Rekord současně ukazuje, jak daleko se zoo dostala od doby, kdy první návštěvníci přicházeli na staveniště a vstupné se vybíralo do klobouku.
Pro srovnání se změnil i samotný princip vstupu. V hlavní sezoně roku 2026 stojí základní dospělá vstupenka 190 korun a návštěvník může koupit lístek online nebo na pokladně.
73. výročí připadá přesně na neděli. Zoo má běžný program komentovaných krmení
Výročí letos vychází přesně na neděli 30. srpna. Zoo na tento den v aktuálním programu uvádí několik komentovaných krmení a setkání – například u ledního medvěda, pelikána bílého, tamarína žlutorukého, bizona, soba nebo žiraf.
Je ale fér dodat, že oficiální kalendář neprezentuje 30. srpen jako velkou samostatnou narozeninovou akci. Výroční rozměr tak tentokrát stojí hlavně v samotném datu a v historickém srovnání.
To možná celé historii sedí. Zoo Brno nevznikla jako hotový velkolepý areál během jednoho dne. Rostla postupně, často provizorně a někdy bolestivě pomalu.
Verdikt: největší proměna není v počtu zvířat, ale v tom, co dnes zoo znamená
Nejjednodušší výroční kontrast je efektní: 171 zvířat tehdy, 2 186 dnes. Klobouk místo pokladny tehdy, online vstupenka za 190 korun dnes.
Zásadnější proměna je ale jinde. Zoo se z místa s provizorními výběhy a převahou domácích zvířat postupně stala institucí zapojenou do mezinárodních záchovných programů, vzdělávání a ochrany přírody.
Přesně 26 663 dní po otevření tak Mniší hora připomíná, jak dlouho může trvat proměna místa, které při startu nemělo ani vlastní pokladnu, v jednu z hlavních zoologických institucí města.
Metodika a vlastní výpočty
Historická data o otevření, počtu zvířat a prvních expozicích vycházejí z městské výstavy připravené k 70. výročí Zoo Brno ve spolupráci s vedením zoo.
Současné počty zvířat jsou převzaty ze Zprávy o činnosti Zoo Brno za rok 2025: 2 186 jedinců 380 druhů k 31. prosinci 2025.
Vlastní přepočet: 2 186 / 171 = přibližně 12,8; 380 / 51 = přibližně 7,5. Mezi 30. srpnem 1953 a 30. srpnem 2026 uplynulo 26 663 kalendářních dní.
Návštěvnost 343 280 lidí se vztahuje k roku 2025 a je rekordem od začátku moderní evidence v roce 1997, nikoli rekordem za celou historii od roku 1953.
Zdroje
