Článek
Pod nablýskanou maskou „bytové výstavby“ a „kultivace území“ se do stabilizované čtvrti vlamuje projekt, který má zlikvidovat oblíbený sportovní areál Šutka. V pozadí stojí skupina Landia Management – developer, jehož jméno v Praze funguje jako synonymum pro nejkontroverznější kauzy posledních let.
Mistr zákulisních dohod Kamil Hošták
Kamil Hošták, hlava skupiny Landia Management, se rád prezentuje jako vizionář moderní Prahy. Pohled na historii jeho projektů však odhaluje opakující se vzorec: na začátku stojí veřejný příslib, na konci čistě komerční výsledek. Landia se v pražském prostředí se stala symbolem pro projekty, které se neobyčejně často ocitají v sousedství kontroverzních politických rozhodnutí.
Nejvýraznějším mementem této strategie zůstávají Lysolaje. Pod taktovkou tehdejšího starosty a pozdějšího aktéra kauzy Dozimetr, Petra Hlubučka, získala Hoštákova firma bez soutěže obecní pozemky. Původní plán na výstavbu domova pro seniory se však po podpisu smluv změnil v luxusní rezidenční čtvrť. Město podle znaleckých posudků přišlo o desítky milionů korun, zatímco investor úspěšně zhodnotil veřejný majetek ve svůj prospěch.
Podobný scénář „metamorfózy“ veřejného prostoru se nyní připravuje v Troji. Sportovní areál Šutka má v Metropolitním plánu ustoupit bytovému monobloku, který nerespektuje výšku okolní zástavby ani potřeby místních. Že tím čtvrť přijde o jedno z posledních funkčních sportovišť, je v tomto byznys modelu zřejmě jen nepodstatným detailem.
Offshore struktury v zákulisí pražské výstavby
To, co místní obyvatele v Troji děsí možná nejvíce, není jen ztráta kurtů, ale hluboká netransparentnost pozadí investora. Do vlastnických struktur projektů skupiny Landia totiž v minulosti vstoupily offshore entity figurující v mezinárodní databázi Paradise Papers, která odhaluje skryté majitele a neprůhledné finanční toky v daňových rájích.
Tento stín pochybnosti se nyní vznáší nad areálem Šutka. Projekt, který díky kličkám v pravidlech umožní postavit pětipodlažní monoblok v zóně nízkých domků, nerespektuje nic – ani svažující se terén, ani fakt, že novostavba vytvoří neprostupnou betonovou hradbu v panoramatu Prahy.
Nedostatek sportovišť versus ničení těch stávajících
Vrcholem absurdity je fakt, že Praha o likvidaci sportovního areálu Šutka rozhoduje v době, kdy její vlastní Institut plánování a rozvoje (IPR) bije na poplach. Podle oficiální Analýzy vybavenosti hl. m. Prahy veřejnou infrastrukturou v oblasti sportu, kterou IPR vypracoval, bude městu do roku 2030 chybět 26 velkých sportovních areálů. V roce 2050 už bude deficit činit děsivých 104 zařízení.
Místo, aby město sportoviště chránilo, připravuje půdu pro byznys, který rekreační zázemí Pražanů nevratně zničí.
Rozhodující bitva o sportovní areál
V květnu 2026 se ukáže, komu má sloužit metropolitní plán vznikající pod taktovkou radního Hlaváčka. Zda tisícům občanů, kteří chtějí sportovat a dýchat, nebo zájmům Kamila Hoštáka a jeho vlivové sítě. Radnice Prahy 8 sice v námitkách požaduje zachování sportu a omezení výšky, ale konečné slovo má magistrát ovládaný lidmi, kteří se s Landií v minulosti potkávali až příliš často. Trojský kůň už stojí před branami sportovního areálu Šutka. Otázkou zůstává, zda mu politici otevřou cestu k dalšímu „zářezu“ na úkor veřejného zájmu.
