Článek
O Aleši Hámovi se často říká, že si na nic nehraje. A když člověk nahlédne do jeho soukromí, zjistí, že to není jen fráze do rozhovorů. Dům, ve kterém žije s manželkou Gabrielou a jejich syny, je přesně takový. Sebevědomý, trochu hravý, místy drsný, ale hlavně funkční a skutečně obývaný.
Nečekejte naleštěnou architekturu bez škrábance. Tohle je domov, kde se vaří, diskutuje, tvoří a kde se občas i něco odře.
Moderní základ bez zbytečné okázalosti
Na první pohled zaujme kombinace pohledového betonu, kovu a dřeva. Industriální prvky by mohly působit chladně, jenže tady to tak není. Velké prosklené plochy pouštějí dovnitř světlo a propojují interiér se zahradou. Dům má otevřenou dispozici, kuchyň plynule přechází do jídelny a obývací části. Rodina je tak přirozeně pohromadě.
Architektura je moderní, ale ne samoúčelná. Všechno má svůj důvod. Materiály jsou odolné, praktické a připravené na běžný provoz rodiny se dvěma kluky. Není to interiér, kde byste se báli položit hrnek na stůl.
Kuchyň jako centrum vesmíru
Háma se netají tím, že vaření má rád. A je to znát. Kuchyň je výrazná, nepřehlédnutelná a rozhodně není jen dekorací. Je to místo, kde to žije. Tady se řeší škola, práce i běžné starosti.
Velký jídelní stůl funguje jako přirozené centrum domu. Žádné oddělené světy. Když někdo vaří, ostatní jsou nablízku. Tenhle koncept má logiku. Dům není rozdělený na tiché zóny a reprezentativní místnosti pro návštěvy. Je to prostor pro každodenní realitu.
Pracovna, kde se nezapře muzikant
Největší kontrast k čistým liniím zbytku domu představuje Hámova pracovna. Tady jako by architekt dostal volno. Plakáty, hudební nástroje, osobní předměty, vzpomínky. Místnost působí živě, možná lehce neuspořádaně, ale autenticky.
Spíš než kancelář známé osobnosti připomíná pokoj kluka, který miluje hudbu a nápady. A vlastně proč ne. Kreativita málokdy vzniká v dokonale sterilním prostoru. Tady je cítit, že se pracuje hlavou i srdcem.

Aleš Háma s manželkou
Výtah, který není pro parádu
Jedním z nejdiskutovanějších prvků domu je malý nákladní výtah. Zní to jako luxusní výstřelek, ale ve skutečnosti jde o velmi praktickou věc. Dům má více pater a tahat těžké nákupy nebo balíky po schodech by nikoho nebavilo.
Výtah tak usnadňuje běžný provoz. A samozřejmě se stal i zdrojem rodinných historek. Děti zkoušely, co všechno uveze, a o legraci nebyla nouze. Přesně ten typ detailu, který dělá dům osobním.
Zahrada jako další pokoj
Neméně důležitá je zahrada. Nepůsobí jako katalogová výstavka, ale jako přirozené pokračování domu. Místo pro grilování, posezení s přáteli i klidnější kout na odpočinek. V létě se tu život přesouvá ven.
Celý projekt je navíc koncipován tak, aby do budoucna umožňoval úpravy. Dům má růst spolu s rodinou. To je přístup, který dává smysl víc než honba za okamžitým efektem.
Když si člověk poskládá všechny detaily dohromady, vyjde mu jednoduchá věc. Dům Aleše Hámy není o tom, aby ohromil. Je o tom, aby fungoval. Industriální styl tu má své místo, ale není nadřazený pohodlí. Nákladní výtah není hračka pro návštěvy, ale praktický pomocník. A pracovna plná plakátů není póza, ale přirozený odraz majitele.
Možná právě proto působí celý dům uvěřitelně. Je v něm kus chlapa, který si splnil sen o vlastním prostoru, ale nezapomněl, že domov má především sloužit těm, kdo v něm skutečně žijí.
Zdroje:






