Článek
Karel Roden patří mezi několik málo českých herců, kteří se dokázali prosadit i za hranicemi. Hollywoodské produkce, výrazné role, respekt v oboru. Mohl pokračovat v tempu, které většina lidí považuje za vrchol kariéry. Jenže místo další honby za rolemi si vybral úplně jiný směr.
Koupil zámek. A začal pěstovat borůvky.
Na první pohled to zní romanticky. Herec na venkově, historické sídlo, vlastní pole. Realita je ale mnohem méně pohádková a mnohem víc o trpělivosti, zodpovědnosti a každodenní práci.
Zámek není kulisa
Když Roden koupil zámek ve středních Čechách, nebyl to rozmar ani investice do luxusu. Objekt byl ve špatném stavu a vyžadoval dlouhou a náročnou rekonstrukci. Oprava historické budovy není jen otázkou peněz. Je to především běh na dlouhou trať.
Staré zdivo, vlhkost, statika, památkáři, nekonečné detaily. Každý krok musí dávat smysl a zároveň respektovat historii místa. Kdo někdy rekonstruoval běžný dům, ví, jak snadno se rozpočet i plán rozpadne. U zámku je to násobně složitější.
Roden opakovaně říká, že vlastnit takový objekt není žádný luxusní sen, ale spíš závazek. Závazek vůči historii, místu i sobě samému. Nejde jen o bydlení. Jde o to, aby budova znovu žila.
Borůvky: Romantika končí u první sklizně
Možná ještě větším překvapením než samotný zámek je pěstování borůvek. Když člověk slyší „borůvková farma“, představí si hezké fotky z léta a samosběr. Jenže pěstování těchto plodů je technicky náročná disciplína.
Borůvky potřebují specifickou, kyselou půdu. Vyžadují přesně nastavenou závlahu, ochranu před mrazem i suchem. Stačí jedna špatná sezona a práce několika let může přijít vniveč. Není to plodina, kterou zasadíte a čekáte na zázrak.
Roden sám přiznal, že realita byla složitější, než si představoval. A právě to je na tom možná nejzajímavější. Herec, který je zvyklý na scénáře a režijní plán, se ocitl v prostředí, kde rozhoduje počasí a příroda.
Tady žádný režisér neřekne „stop“. Buď úrodu máte, nebo nemáte.
Podívejte se na borůvkovou farmu Karla Rodena:
Venkov jako nový rytmus
Zámek a farma nejsou jen podnikatelský projekt. Jsou to způsob života. Tempo je jiné. Místo premiér jsou tu sezony. Místo večerních večírků ranní kontrola pole.
To ale neznamená, že by Roden skončil s herectvím. Stále hraje, stále pracuje před kamerou. Jen už to není středobod jeho existence. Těžiště se přesunulo jinam.
Na venkově člověk rychle zjistí, že příroda se nepřizpůsobuje plánům. A že fyzická práce dokáže vyčistit hlavu jinak než jakákoli terapie. Možná právě proto se k ní čím dál víc lidí vrací.
Klid, který není zadarmo
Příběh Karla Rodena není o útěku ze světa filmu. Je o změně priorit. O tom, že úspěch nemusí znamenat jen další roli nebo větší honorář.
Zámek, pole a borůvky nepřinášejí okamžitou slávu ani potlesk. Přinášejí odpovědnost a každodenní práci. A právě v tom může být jejich síla.
Možná je to méně viditelné než hollywoodská premiéra. Ale o to skutečnější.
Zdroje:
