Článek
Když se řekne Jana Brejchová, většina lidí si vybaví její půvab, jemnost a zvláštní klid, který z ní vyzařoval. Pro mě to ale vždycky byla herečka, která dokázala zahrát víc, než bylo napsáno ve scénáři. Stačil pohled. Ticho. Pauza mezi větami.
Zpráva o jejím odchodu uzavírá jednu kapitolu české kinematografie. Bylo jí 86 let. Jenže psát jen o tom, že zemřela, by bylo málo. Její život byl mnohem barvitější než smuteční titulky.
Vyrostla před kamerou
Jana Brejchová se narodila 20. ledna 1940 v Praze. Do světa filmu vstoupila velmi brzy a herectví se učila praxí, nikoli na konzervatoři. Před kamerou působila přirozeně už jako dospívající dívka a režiséři rychle pochopili, že mají před sebou výjimečný talent.
Zásadní zlom přišel s filmem Vlčí jáma z roku 1957, který z ní udělal hvězdu. Nebyla to jen krása, co zaujalo diváky. Byla to zvláštní kombinace křehkosti a vnitřní síly. Kamera ji milovala, ale ona sama si tím nikdy nebyla úplně jistá.
Přes sto rolí a žádná pohodlná jistota
Během kariéry se objevila ve více než stovce filmů a televizních projektů. Patřila k nejobsazovanějším herečkám své generace. Přesto nikdy nepůsobila jako někdo, kdo by si svou pozici užíval s lehkostí. Naopak. V rozhovorech často přiznávala, že trpí pochybnostmi a že si každou roli musí znovu a znovu obhájit sama před sebou.
Diváci si ji pamatují jako císařovnu z muzikálu Noc na Karlštejně, ale její herecký rejstřík byl mnohem širší. Silnou stopu zanechala také ve filmu Vyšší princip, v psychologickém dramatu Kočár do Vídně nebo později ve snímku Kráska v nesnázích.
Právě v dramatech vynikla nejvíc. Nepotřebovala velká gesta. Stačil pohled, ticho, drobný pohyb ruky. Byla herečkou detailu.
Manželství, o kterých se mluvilo
Osobní život Jany Brejchové byl pod drobnohledem veřejnosti téměř stejně jako její filmové role.
Jejím prvním manželem byl režisér Miloš Forman. Vzali se v roce 1958, když byli oba velmi mladí. Manželství však nevydrželo dlouho. Forman se později vydal cestou mezinárodní kariéry a jejich vztah skončil rozvodem.
Druhým manželem se stal německý herec Ulrich Thein. Ani toto manželství nebylo trvalé.
Nejznámější byl její vztah s hercem Vlastimilem Brodským. S Vlastimilem Brodským se vzali v roce 1964 a jejich manželství patřilo k nejsledovanějším vztahům českého filmu 60. let. Narodila se jim dcera Tereza Brodská. Rozvod s Vlastimilem Brodským byl pro oba velmi bolestný a dodnes je vnímán jako jeden z nejdramatičtějších rozchodů tehdejší herecké generace.
Často se objevuje omyl, že manželem Jany Brejchové byl také Radoslav Brzobohatý, ale to není pravda. Radoslav Brzobohatý měl jiné manželky a s Janou Brejchovou jej nepojilo manželství.
Žena, která si nevěřila
Na Janě Brejchové je možná nejzajímavější právě ten rozpor. Patřila mezi nejkrásnější herečky své doby, média ji přezdívala „česká Bardotka“, pracovala s předními režiséry a přesto o sobě často pochybovala.
Filmová publicistika opakovaně připomíná, že trpěla nízkým sebevědomím a že měla pocit, že není dost dobrá. Možná právě tato vnitřní nejistota dodávala jejím postavám lidskost. Nehrála ženy z plakátu. Hrála ženy z masa a kostí.
V pozdějších letech se stáhla do ústraní a veřejnost ji vídala stále méně. Její odchod tak působí jako definitivní konec jedné silné éry českého filmu.
Zůstane víc než jen vzpomínka
Když dnes lidé vzpomínají na Janu Brejchovou, mluví o kráse. Ale to nejcennější bylo jinde. V pravdivosti. V tom, že dokázala být křehká i tvrdá zároveň. V tom, že i když hrála královnu, působila jako obyčejný člověk.
Zemřela Jana Brejchová. Zůstávají po ní filmy, které nestárnou, a role, které se nedají napodobit. A to je možná víc než jakýkoli titul.
Zdroje:
