Článek
Plán digitalizace stavebního řízení totiž začala připravovat minulá vláda Andreje Babiše již od roku 2018, pod taktovkou ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Počítalo se s tím, že náklady dosáhnout až dvou miliard korun a projekt měl být původně realizován s pomocí firem, sdružených v ICT unii . Jejím prezidentem je vlivný člen pražské ODS Zdeněk Zajíček, který zastává též funkci prezidenta Hospodářské komory.
Pětkrát levněji
Nástupci Dostálové Ivanu Bartošovi se stalo osudným, že původní plán digitalizace považoval za velmi předražený. Rozhodl se proto pro jinou, pětkrát levnější cestu a vypsal nový tendr na dodavatele. Narazil však na Antimonopolní úřad i různé byznysové zájmy a výsledkem je dnes systém, který čelí mnoha problémům. Navzdory všem potížím se nicméně neustále díky aktualizacím vylepšuje, i když ještě není plně funkční. Ministerstvo pro místní rozvoj přitom bylo pod obrovským tlakem, aby byla digitalizace spuštěna co nejrychleji, k 1. červenci 2024, jinak hrozí stamilionové škody.
Ať to stát zaplatí
Vůbec se přitom nemluví o tom, že z podobně zaváděných systémů, které mají zlepšit digitalizaci státní správy, mnoho let nejvíce profitují především dodavatelé. Není jistě náhodou, že největším kritikem Ivana Bartoše se stal právě Zdeněk Zajíček. Ten se nechal slyšet, že nejhorší pro digitalizaci je, když se přehodnocují některé projekty. Dostal se rovněž do sporu s předsedou České komory architektů Janem Kaslem. Ten v investigativním pořadu Reportéři ČT připomněl, že u nás již byly vyhozeny miliardy korun za IT systémy, které nefungovaly, a přiznal, že je mu proto sympatická Bartošova snaha realizovat je levněji.
Na otázky Reportérů, zda Zdeněk Zajíček nehájí především byznys firem ICT Unie, se původně opakovaně vyhýbal odpovědi. Nakonec jim však písemně odpověděl způsobem, jež takové obavy vlastně potvrdil. „Ať si to Zdeněk Zajíček vykládá, jak chce, ICT Unie má své zájmy a zájmem těch firem, které jsou v ní sdruženy, je vydělat co nejvíce peněz a dělat co nejdražší systémy a ať to stát zaplatí,“ komentoval jeho vyjádření Jan Kasl.
Error
Bartošovo úsilí pořídit digitalizaci stavebního řízení výrazně levněji napadla u Antimonopolního úřadu jedna z původních firem, která se na ní měla podílet. Reportéři ČT, kteří se ostře sledované kauze věnovali v epizodě Error, zjistili, že jde o firmu se šesti zaměstnanci z Opavy a s minimálním ziskem, přesto se chtěla ucházet o zakázku za bezmála 400 milionů korun.
Je přitom podstatné, že právě Ivan Bartoš se v souladu s programovým prohlášením vlády snažil o reformu Antimonopolního úřadu. Ten nakonec této firmě vyhověl, tendr Bartošova ministerstva zrušil a kvůli tomu nebylo jasné, kdo nový systém nakonec vytvoří. Když Bartoš pod obrovským časovým tlakem vybral nového dodavatele sám, tzv. z ruky (což je možné v případě nejvyšší nouze), dostal od Antimonopolního úřadu milionovou pokutu.
Reportérům ČT se rovněž podařilo získat šokující e-mail, který ministru Bartošovi poslali zástupci jedné z dalších firem, sdružených v ICT unii. Oznámili mu, že pokud by umožnil propojení nového systému s tím jejich, tak by měl klid.
Adéla Hofmanová
Zdroj: Reportéři ČT
