Hlavní obsah
Umění a zábava

Dcera Karla Schwarzenberga odtajnila rodinná tabu. Drogy, krádeže, nevěry i jeho nevlastního syna

Foto: Poslanec Wikimedia Commons CC-BY-SA-3.0

Karel Schwarzenberg s Hillary Clintonovou v roce 2009

Jen málokterý dokumentární portrét, věnovaný známé politické osobnosti, je tak autentický a otevřený jako ten, který o Karlu Schwarzenbergovi natočila jeho dcera Lila pod názvem Můj otec, kníže.

Článek

Zcela výjimečný snímek začíná mrazivým momentem. Zachycuje Karla Schwarzenberga, vedle Václava Havla jediného českého politika s mezinárodním významem, na evropské bezpečnostní konferenci v roce 2014 poté, co Vladimír Putin obsadil Krym. Zatímco většinu lídrů EU, včetně těch našich, to nechalo v klidu, Schwarzenberg varoval, že tím Putin zrušil jedním tahem pera všechny dohody a bezpečnostní záruky od roku 1945. A již tehdy prorocky nastínil: „V okamžiku, kdy je porušení práva akceptováno, brzy následuje další. To vám zaručuju. Sledujeme, jak je konzumován předkrm a možná bude konzumováno i ukrajinské hlavní jídlo.“

Vždycky konflikt

Lila ovšem svému otci nestaví pomník, ba naopak. Hned v úvodu se před kamerou svěřuje, jak velmi těžké je pro ni s ním být, takže se vyhýbá častému kontaktu. „Vždycky je to konflikt,“ přiznala otevřeně, nicméně si uvědomila, že už tady s nimi nebude dlouho, a tak se snažila se překonat. Mimo jiné proto, že chtěla zdokumentovat jeho fascinující kariéru pro svoje děti. Mimochodem, právě díky Lile se stal kníže Schwarzenberg dědečkem pěti vnoučat, které se jí narodily v manželství s vynikajícím britským dramatikem a scénáristou Peterem Morganem, autorem seriálového hitu Koruna nebo divadelní hry Audience u královny.

Neviditelná zeď

Obsahově i vizuálně atraktivní snímek natáčela od roku 2016 do 2021, střídavě v České republice a v Rakousku, převážně na šlechtických sídlech Schwarzenbergů. Díky tomu mohou diváci nahlédnout i do jejich soukromí a  jsou přitom často překvapeni.

Zatímco Karla Schwarzenberga známe jako společenského a přátelského muže s obrovským smyslem pro humor, podle Lily si kolem sebe postavil neviditelnou zeď, přes kterou je velmi těžké se dostat. „Vždycky se chová do jisté míry formálně,“ postesknula si. Nicméně připustila, že některým lidem se přes tu zeď proniknout podařilo, ona k nim však nepatřila. „Jako dítě jsem se ho vždy šíleně bála, protože byl velmi přísný,“ prozradila. Teprve když jí bylo třicet let a už měla děti, se prý toho strachu zbavila.

Líný na přetvářku

Že se vztahy mezi nimi přece jenom postupně zlepšovaly, dokazují i některé zajímavé scény. Třeba když Lila navštíví otce v jeho pražském bytě a s překvapením zjišťuje, že se stará sám o sebe a sám si dokonce vaří, jen s úklidem a praním mu pomáhá „jedna úžasná dáma“. Zajímala se také, v jakém prostředí se cítí opravdu sám sebou. „Doufám, že v každém. Na přetvařování jsem moc líný. Aby člověk něco hrál, musí se namáhat,“ odpověděl jí.

Lila si v této souvislosti postěžovala, že ona sama sebou být nemohla. „Vždycky se všechno točí kolem něj. Nikdy se nepřizpůsobuje,“ kritizovala jeho chování. Přesto ji ujišťoval, že rodina je pro něj velmi důležitá a skutečnost, že to příliš nedával najevo, prý souvisí s jeho povahou: „Nedělá mi potíže stoupnout si před tisíc lidí a pronést projev, ale rozhodně mi dělá potíže mluvit s vlastními dětmi.“

Rebelka na drogách

Samotná Lila ovšem nešetřila ani sama sebe. Přiznala, že rodinné prostředí na ni mělo v mládí neblahý dopad, v šlechtickém způsobu života, svázaném odvěkými pravidly a rituály, se jako princezna vůbec necítila dobře. Stala se z ní rebelka, která utíkala z domu, měla kamarády v podzámčí a kvůli drogám dokonce dávala do zástavy cenný rodinný majetek. Byl to však právě její otec, kdo ji bez výčitek dovezl do léčebny, aby se závislosti na drogách zbavila. „Pro něj to byla nemoc. V tom byl fakt šíleně dobrý,“ ocenila, jak se k ní tehdy velkoryse zachoval.

Nejkrásnější doba

Na druhé straně je patrné, jak těžce nesla přiznání Karla Schwarzenberga, že období listopadové revoluce a s tím související prestižní politická kariéra v Čechách byla pro něj důležitější než rodina, protože podle něj šlo o osud země. „Pro mě to byla nejkrásnější doba mého života,“ řekl a zjevně ji tím zaskočil.

Ta poté připomněla i složitý vztah svých rodičů a otevřela přitom jednu z mnoha třináctých komnat. Její matka, krásná lékařka Tereza Schwarzenbergová, se v době, kdy už její muž působil v Praze, těžce zranila na lyžích, ochrnula a po zbytek života byla odkázána na invalidní vozík. V té době už byli sice rozvedeni, ale později se znovu vzali, nicméně kníže žil většinou v Čechách a nevyhýbal se ani společnosti jiných žen.

Možná proto, že si k sobě opět našli cestu, považuje Karel Schwarzenberg za největší soukromý úspěch fakt, že dokázal přijmout za svého nevlastního syna Karla Filipa, který se Tereze narodil z mimomanželského vztahu. „Na to jsem vážně hrdý, na začátku to totiž vypadalo úplně jinak,“ pochlubil se Lile a vehnal jí tím slzy do očí.

Zdroj: dokument Můj otec, kníže

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz