Článek
Navzdory hvězdnému hereckému obsazení a velkolepé výpravě byla její sledovanost mizerná a poslední epizodu si nenechalo ujít jen necelých 250 tisíc diváků. Podstatně více u publika ČT dosti překvapivě bodoval dobový italský seriál Srdce, v němž se podobně, jako v Dceři národa, odehrávají poutavé milostné zápletky.
Bridgertonovi po česku?
A ti, kteří Dceru národa alespoň se zvědavosti vydrželi sledovat až do konce, dali najevo své velké zklamání. V zásadě se většina z nich shoduje na tom, co jim na této veřejnoprávní minisérii nejvíce vadilo. Především to, že jde o další vykalkulované podbízení se kultu sledovanosti a v tomto případě i nejmladší „cílové skupině“. Tu měla zjevně přilákat současná hudba s anglickými texty, soudobý „super“ slovník, některé scény, především taneční či okatá inspirace populárními zahraničními hity. Například americkým dobovým seriálem Bridgertonovi.
Stal se však pravý opak. Dosti trapně například působil tanec nemocné Zdeňky s jejím baculatým ctitelem Václavem Kounicem, okopírovaný podle ikonické kreace Umy Thurman a Johna Travolty z filmu Pulp Fiction.
Zesměšněné ikony
Kontroverzní pojetí bezesporu velmi zajímavého, tragického osudu Zdeňky Havlíčkové navíc provokuje otázku, co jím autoři vlastně chtěli říci. Nejspíše zesměšnit ideologii a ikony národního vlastenectví, což se jim tedy s pomocí herců, karikujících třeba Palackého (Jan Vlasák) či F. L. Riegra ( J. Langmajer), k nelibosti diváků opravdu povedlo.
Vykreslit Zdeňku Havlíčkovou (Antonie Formanová) jako oběť falešného vlastenectví a nešťastné lásky navíc leckdy neodpovídá skutečnosti. Zatímco tragický osud dívky vmanipulované kvůli slavnému otci do role „Dcery národa“ diváky ve finále dojímá (tím spíše, že zemřela v pouhých třiadvaceti letech), ve skutečnosti si za mnohé, co ji potkalo, mohla do jisté míry sama.
Mistr milostné simultánky
Její skutečné životní osudy poodhalila například historička Milena Lenderová, specializující se na ženské hrdinky 19. a 20.století a problematiku feminismu. Na základě studia dobových materiálů, sice rovněž dospěla k názoru, že se jediná dcera slavného spisovatele stala bezděky tragickou postavou nacionálně ideologických her ambiciózních politiků, avšak mnohé potíže způsobila její složitá povaha. Nebyla pokorná, pracovitá, poslušná ani zbožná, napsala o ní a dodala: A především byla mistrem milostné simultánky.
Souběžně totiž udržovala vztahy se třemi nebo čtyřmi partnery najednou a některé z nich prý dokonce psychicky týrala. Často se chovala nevyzpytatelně a projevoval se u ní určitý emoční chlad.
Podle Lenderové byla základem jejich problémů nerozhodnost, neschopnost podřídit se pravidlům, daná nedůslednou výchovou a jistá pasivita, s níž přijímala dění kolem sebe. Nemluvě o tom, že podle dalších indicií si Zdeňka Havlíčková, jež byla díky národní sbírce velkoryse finančně zabezpečená, svoji roli docela užívala. Dopřávala si krásné šaty a boty, ráda chodila do společnosti, kde ji obletovali muži a nechala se zde uctívat jako dcera národa českého.
Autoři televizní minisérie ji však představují spíše coby vzpurnou, odvážnou dívku, která se dokázala vzepřít nátlaku svého okolí, ale přitom se mu mnohdy podřizovala.
Adéla Hofmanová
Zdroj:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15755469863-dcera-naroda/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zde%C5%88ka_Havl%C3%AD%C4%8Dkov%C3%A1
https://www.csfd.cz/film/1457951-dcera-naroda/recenze/?page=2
