Hlavní obsah
Umění a zábava

Je zbožštění Bartošky coby zachránce karlovarského festivalu oprávněné? Ne, zachránili ho jiní

Foto: David Sedlecký Wikimedia Commons CC-BY-SA-4.0

Jiří Bartoška v roce 2022

Není pochyb o tom, že se Jiří Bartoška stal hlavní tváří MFF v Karlových Varech. Avšak zbožštění, jehož se od novinářů i kolegů dočkal po své smrti, není na místě a do značné míry je nespravedlivé

Článek

Jiří Bartoška je totiž řadou médií dlouhodobě adorován jako jakýsi bůh, který zachránil skomírající mezinárodní filmovou přehlídku. Podle nich si MFF bez něj nikdo neumí představit, všichni ho prý měli rádi a filmové superstars jezdily do Varů hlavně kvůli němu. K zásadnímu zkreslení historie přispěli neinformovaní novináři, nekritičtí patolízalové i samotný prezident MFF, který se rád chlubil cizím peřím.

Bartoška vs. Nezval

Bohatou a slavnou historii MFF totiž často redukují na „Bartoškovu éru“ a vědomě či nevědomě ignorují fakt, že tomu příští rok bude již osmdesát let, co vznikl díky iniciativě básníka Vítězslava Nezvala. Díky k tomu patří k nejstarším filmovým událostem na světě. Není od věci připomenout, že první čtyři ročníky se konaly v Mariánských Lázních a zpočátku šlo spíše o menší nesoutěžní přehlídku, avšak některé filmy se promítaly zároveň i v Karlových Varech.

Prestižní Áčko

Již během prvních deseti let se filmový festival dokázal probojovat do prestižní kategorie A, kam společně s ním patří filmové festivaly v Cannes, Berlíně či Benátkách. Od počátku existence ho tak, jako dnes, navštěvovaly proslulé filmové hvězdy (z těch nejzářivějších připomínám alespoň nádhernou Ritu Hayworthovou) a v několika kinech se promítalo více než 150 filmů z celého světa.

Zatímco mnohé z nich patří k perlám světové kinematografie (Vynález zkázy, Vzpoura hraček, Bílá velryba, Monsieur Verdoux, Osvětim, Knoflíková válka), ty dnešní, především soutěžní, si vybaví jen málokdo. Schválně, zkuste si vzpomenout alespoň na jeden vítězný snímek po roce 2000. Není tajemstvím, že jak zahraniční, tak čeští filmaři, se snaží dostat své filmy především do Cannes či Berlína.

V mezinárodní porotě zasedal kromě geniálního režiséra Jiřího Trnky například také jeho italský kolega Cesare Zavattini a hlavní tváří MFF byl léta legendární rektor AMU A.M.Brousil. Centrem festivalového dění se stal velkolepý Grandhotel Pupp a atmosféra lázeňského města byla vskutku dechberoucí.

Kulturní salón Evropy

Platí přitom, že tak, jako všechny kulturní akce, byl MFF poplatný své době a politické situaci. Podle pamětníků je dosud nepřekonané období „zlatých“ šedesátých let. O jejich mimořádně vysoké úrovni mimo jiné svědčí i to, že například v roce 1960 získal cenu za mužský herecký výkon ve filmu Komik geniální britský herec Laurence Olivier, mezi hosty se objevili zástupci Hollywoodu a další významné osobnosti (Elia Kazan, Henry Forda, Tony Curtis, Claudia Cardinalová, Shirley Mac Laineová, Gustav Machatý). A. M. Brousil se právem chlubil, že se MFF stal kulturním salonem světové kinematografie.

V Bartoškově éře se však karlovarský festival enormně zkomercionalizoval a dnes kvůli přesile stanů, kde teče alkohol proudem, firemním akcím, uřvaným hudebním produkcím a dalším „atrakcím“ i četným skandálům, připomíná spíše cirkus.

Prezidentovi MFF nelze upřít, že díky svému charisma, obratnosti a popularitě dokázal sehnat potřebné peníze, byť nemálo z nich skončilo v jeho soukromé firmě. Nemluvě o tom, že se mezi sponzory objevily i kontroverzní firmy, třeba zbrojovka, hlásající, že miluje střílení nebo známý výrobce cigaret.

Vary vs. Praha

Především je však nutné stále připomínat, že festival více než populární „Barťák“ ve skutečnosti zachránili karlovarští patrioti a podnikatelé kolem Grandhotelu Pupp a porcelánky Thun. Na ně se zapomíná, podobně jako na mnoho lidí v pozadí MFF, kteří odvedli nemalý kus práce.

Jiří Bartoška se kromě svého nesporného přínosu, který mu nelze upřít, nicméně podílel i na situaci, kdy hrozilo, že Vary přijdou o kategorii A, potažmo celý festival. Z vedení MFF totiž „vyštípal“ vynikajícího režiséra Antonína Moskalyka a ten se proto s dalšími filmaři a producenty rozhodl, že v Praze založí konkurenční akci Zlatý Golem. Naštěstí právě slavná historie karlovarského MFF, okouzlující genius loci mezinárodně proslulých lázní i řada dalších výhod, třeba kino vynikajících parametrů v hotelu Thermal, Golema záhy porazily.

Adéla Hofmanová

Zdroje :

Lázeňský časopis

Kronika MFF Karlovy Vary- Květoslav Kroča

https://www.respekt.cz/tydenik/1995/3/vary-nebo-praha?srsltid=AfmBOoqWG5XXuVSZANtwwHNZf8qHQ8fQiDMNaInVtt4qhrrQlzf4rlhe

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz