Článek
Bedřich Smetana se díky svému dílu dočkal nesmrtelnosti, avšak těžce vykoupené. Téměř celý život čelil nejen osobním tragédiím, ale kvůli svému dílu také řadě intrik, útoků a nenávisti.
Mimořádný hudební talent projevoval od dětství, od čtyř let znal noty a jako nadějný klavírista poprvé veřejně vystoupil už dva roky na to. Záhy také začal komponovat své první drobné skladby. Jako žák a student gymnázia však příliš nezářil, jen tak tak udělal maturitu a bránil se snaze otce, aby vystudoval univerzitu. Mnohem více se zajímal o hudbu, a protože rád tancoval, skládal zpočátku především různé polky, kvapíky a čtverylky.
Správně vycítil, že největší uplatnění najde ve svém oboru v Praze. Aby se uživil, začal pracovat jako učitel hudby v rodině hraběte Thuna a díky němu se dostal mezi pražskou elitu. Souběžně studoval hudební kompozici, a dokonce se mu v Praze podařilo založit úspěšnou hudební školu.
Rodinná tragédie
Díky tomu, že byl docela dobře zaopatřený se v pětadvaceti letech oženil s Kateřinou Otilií Kovářovou, jednou z jeho prvních lásek. V zpočátku šťastném manželství se narodily čtyři dcery, tři z nich však v dětství zemřely a na živu zůstala pouze jediná, Žofie. Jako by to nestačilo, rodinná tragédie způsobila i vážnou manželskou krizi a zdrcený Smetana ji využil k tomu, že odcestoval do zahraničí.
Celých pět let pak působil ve švédském Göteborgu, kde vyučoval nejen hru na klavír a dirigoval zdejší orchestr. Čas od času navštěvoval svoji ženu v Praze, ta za ním dokonce do Švédska přijela, aby ho přemluvila k návratu domů. Její naléhání vyhověl, avšak tehdy už vážně nemocná Kateřina, léta trpící tuberkulózou, při zpáteční cestě do Prahy náhle zemřela.
Vdovcem ale Smetana dlouho nezůstal, jeho druhou manželkou se už rok na to stala o šestnáct let mladší Barbora Ferdinandiová, která mu porodila další dvě dcery. Přesto nešlo o šťastný vztah, příčinou byl nejen věkový rozdíl, ale i odlišné povahy a nerovný pár žil raději odděleně.
Prodaná nevěsta
Další velké zklamání připravil Smetanovi definitivní návrat ze Švédska do Prahy, kde se chtěl prosadit jako skladatel a dirigent. Nepodařilo se mu získat ani místo kapelníka v Prozatímním divadle, ani post ředitele Pražské konzervatoře. O to více skládal a snažil se zaměřit na operní tvorbu. Smůlu se mu podařilo zvrátit až díky historické opeře „Braniboři v Čechách“ a především komické opeře „Prodaná nevěsta“. Nicméně, trvalo několik let, než po řadě zásadních úprav získala vskutku kultovní „Prodanka“ dnešní podobu. Úspěch obou děl přispěl k tomu, že se Smetana nakonec kapelníkem Prozatímního divadla stal a na počest otevření Národního divadla zkomponoval svůj další „majstrštyk“, operu „Libuše“.
Výsměch a nenávist
Navzdory nemalým uměleckým úspěchům však Smetana čelil útokům na svoji osobu, ať kvůli osobním animozitám, kdy si s ním někteří kolegové vyřizovali osobní účty nebo kvůli rozdílným uměleckým názorům a koncepcím. Nemalou roli hrály také vyostřené politické spory mezi tzv. Mladočechy a Staročechy, kdy Smetana patřil k frakci mladších. Řada významných osobností i dobový tisk mu vyčítali kde co, třeba, že v Prozatímním divadle prosazoval vlastní tvorbu na úkor jiných, že byl proněmecky orientovaný atd. V té době navíc již tak psychicky a zdravotně zdeptaný, teprve padesátiletý Smetana, ohluchl a jeho protivníci se mu neváhali v novinách vysmívat jako „lazarovi“.
Má vlast
Navzdory vážným zdravotním potížím přesto dále komponoval i dirigoval, aniž slyšel jedinou notu a kromě dalších oper vytvořil i jedno ze svých nejproslulejších děl vůbec, cyklus symfonických básní „Má vlast“. Jeho nelehké životní peripetie ho též inspirovaly k nádhernému smyčcovému kvartetu „Z mého života“. Tehdy ještě ovšem netušil, jak nemilosrdný k němu bude osud v dalších měsících. Začal trpět vážnými psychickými potížemi i stále častějšími záchvaty nezvladatelné agrese a halucinacemi. Nakonec musel být umístěn do ústavu pro choromyslné, kde ve svých šedesáti letech, po necelém měsíci léčení zemřel.
Konečně jasno?
Přesto se mnoho let tradovalo, že Bedřich Smetana zemřel na následky syfilis, řada odborníků však později zjistila, že pro tuto diagnózu neexistuje dostatek důkazů. Přiklání se spíše k hypotéze, že trpěl pokročilou aterosklerózou či infekčním zánětem kosti, tzv. osteomyelitidou. Obličejovému chirurgovi Jiřímu Rambovi se podařilo prozkoumat jeho lebku a díky tomu dospěl k závěru, že tento chronický zánět vznikl už v dětství, jako následek vážného úrazu obličeje, způsobeného výbuchem. A právě on podle všeho zavinil Smetanovo ohluchnutí i jeho další potíže.
Adéla Hofmanová
Zdroj: Česká televize, Wikipedie
