Článek
Týká se především drastických úprav dohod o provedení práce a pracovní činnosti, které firmy či živnostníci v drtivé většině případů využívají na sezonní práce a výpomoc v případě potřeby. Nabízejí přitom vítaný přivýdělek například penzistům, studentům nebo matkám na mateřské dovolené, kteří počítají každou korunu.
Namísto toho, aby stát takovou možnost přivýdělku všemožně podporoval, rozhodl se učinit pravý opak, pod záminkou, že situaci „dohodářů“ údajně „zlepší“. Třeba tím, že budou mít nárok na dovolenou. Ten sice teoreticky získají, ovšem pokud se ještě najde někdo, kdo je bude kvůli byrokratickému paskvilu, jenž je v rozporu se samotným smyslem DPP a DPČ, ochotný na dohody zaměstnat. Ačkoliv hlavní peklo se má kvůli novele zákoníku práce rozpoutat až od nového roku, už nyní se firmy začínají rychle „dohodářů“ zbavovat, protože nejsou ochotny postoupit další martýrium nesmyslného papírování, co je časově i finančně zatíží. Malí živnostníci si houfně stěžují, že byrokracie, spojená s dohodami, je tak složitá, že by si museli najmout účetní, protože narůstající administrativní, svévolně nastavené povinnosti, již sami nezvládají. Novela jim kupříkladu ukládá absurdní povinnost, že tři dny před zahájením práce musí brigádníka seznámit s „rozvrhem směny“. Politici, z nichž mnozí nikdy nepodnikali, netuší, že práce na dohodu dosud umožňovala flexibilně řešit výpomoc, třeba v případě náhlého onemocnění či nějaké neodkladné záležitosti podnikatelů, ze dne na den či dokonce z hodiny na hodinu.
Hovořila jsem s několika lidmi, kteří si díky dohodám léta přivydělávají a zajímala se, co na to říkají. Někteří o tom, že je jejich možnost vítaného přivýdělku v ohrožení, dosud nevěděli a moje otázka je vyděsila, tři studentky mi zklamaně prozradily, že už jim jejich současný zaměstnavatel oznámil, že s nimi na příští rok nepočítá. Na dotaz, co budou dělat, ani nechtějte znát odpověď, energická paní učitelka, vypomáhající podle potřeby v galerii, zato velkou mírou znechucení oznámila, že „půjde žebrat“ o sociální dávky, protože jí penze, na kterou má po celoživotním zaměstnání nárok, nestačí ani na nájem.
A na to, aby někde pracovala na plný úvazek, nemá dost sil. Každopádně už prý s jistotou ví, koho příště nebude volit.
Adéla Hofmanová
