Hlavní obsah
Umění a zábava

Skvělý televizní dokument připomíná bouřlivou love story německé novinářky a českého režiséra

Foto: Pfeffer T Wikimedia Commons CC-BY-SA-4.0

Olga Sommerová natočila další pozoruhodný dokument

Ke skutečným televizním událostem poslední doby, které jako obvykle zapadly v balastu kriminálek a reality show, bezesporu patří skvělý dokumentární film Olgy Sommerové Juráček je můj osud.

Článek

Olgu Sommerovou před časem zaujala životopisná kniha německé novinářky a spisovatelky Dani Horákové O Pavlovi, která s nebývalou otevřeností popsala svůj bouřlivý partnerský vztah s režisérem a producentem Pavlem Juráčkem. Filmoví fanoušci si jeho jméno nejspíše vybaví v souvislosti s fenoménem nové české filmové vlny šedesátých let, Juráček patřil společně s Milošem Formanem, Jiřím Menzelem, Ivanem Passerem a Janem Němcem k jejím nevýraznějším tvářím. Jeho snímek Případ pro začínajícího kata, který natočil v roce 1969, se řadí k jedinečným počinům české kinematografie.

Láska na první pohled

Juráček jako jediný český filmař podepsal Chartu 77 a kvůli tomu, že odsuzoval okupaci Československa v roce 1968, byl propuštěn z filmového studia Barrandov, pronásledován, a nakonec donucen k emigraci. Společně s Daňou Horákovou, v té době již jeho manželkou, odešli v roce 1979 do Německa, kde ovšem jejich osudový partnerský vztah nakonec ztroskotal.

Horáková se jak ve své vzpomínkové knize O Pavlovi, tak v dokumentárním snímku Olgy Sommerové, přiznává, že se přesto Juráček stal jediným mužem jejího života: „Pro mě to byla taková ta láska na první pohled. Já jsem mu prostě propadla od prvního okamžiku, co jsem ho viděla, mně bylo jasné - ten a nebo žádnej. Juráček je můj osud,“ svěřila se před kamerou. A dala k dobru i zábavnou historku jak ona, do té doby abstinentka, aby na Juráčka udělala na první schůzce dojem, tak ho „upila“ a sama si přitom konzumací třinácti malých fernetů přivodila otravu alkoholem.

Těžký život

O tom, jak moc pro ni vztah s Pavlem Juráčkem znamenal, svědčí i další pasáž, v níž popisovala, jak těžké pro ni bylo emigrovat. „Já jsem kvůli jednomu jedinýmu chlapovi opustila kamarády, rodiče, vlast, celý svůj životní obsah. Já jsem skutečně měla pocit, že jedině tam, kde jsem doma, můžu dělat něco smysluplnýho. V Mnichově na ně navíc čekal dost těžký život. Bydleli v malém bytě, Juráček měl dluhy, hodně pil a Daňa, v Praze elitní filozofka a překladatelka, vydělávala na živobytí tři roky jako uklízečka.

Jednou z příčin rozpadu jejich manželství i toho, že se Juráček nakonec vrátil domů do Čech, byl fakt, že se v Německu jako umělec neuchytil. Na rozdíl od Dani, která se postupně vypracovala na pozici nejvýznamnější německé kulturní novinářky a působila jako šéfka kulturních rubrik několika významných deníků a časopisů.

Mimo jiné publikovala množství rozhovorů s nejslavnějšími osobnostmi své doby, k nimž patřili například papež Jan Pavel II., spisovatel Salman Rushdie, operní zpěvák Luciano Pavarotti, filmové hvězdy Sophia Lorenová, Brigitte Bardottová, Kirk Douglas nebo režisér David Cameron. Dva roky také zastávala funkci ministryně kultury Spolkové země Hamburk a zásadním způsobem se podílela na výstavbě budovy hamburské filharmonie, dnes považované za jednu z nejkrásnějších na světě.

Den plný pitomců

Je určitým paradoxem, že se na rozdíl od Juráčka v Německu prosadila i ve filmové branži. Podle jejího scénáře Den plný pitomců natočil režisér Werner Schroeter celovečerní film Tag der Idioten, který byl nominován na Mezinárodní filmový festival v Cannes.

Adéla Hofmanová

Zdroj: Česká televize - Juráček je můj osud

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz