Článek
Nedávno jsem se pozastavila nad tím, že Česká televize nemá ve svém archivu žádný pořad, věnovaný životním osudům geniálního skladatele Bedřicha Smetany. Ačkoliv dopředu dobře věděla, že na letošní rok připadá 200. výročí jeho narození, nestačila včas realizovat k tak významnému jubileu žádný film nebo dokument a teprve nyní tento rest dohání. Ve velkém však nadále točí různé kriminálky.
Diváky ČT právem velmi pobouřilo, že veřejnoprávní stanice nemohla „z licenčních důvodů“ uvést ani jediný dosud existující životopisný film „Z mého života“ připomínající osudy tohoto mimořádně významného umělce. Téměř sedmdesát let starý snímek natočil vynikající režisér Václav Krška a hlavní roli v něm velmi působivě vytvořil Karel Höger.
Smetana vs. Němcová
Smetanův dramatický život by přitom vydal minimálně na minisérii, jak tomu bylo v případě další národní ikony, spisovatelky Boženy Němcové. Její životní příběh však navzdory všem nepříznivým událostem není zdaleka tak dramatický, jako ten Smetanův. Zemřela mu manželka i tři dcery, na vrcholu své tvůrčí kariéry zcela ohluchl a nakonec zešílel. Zkušení scenáristé by bezesporu jistě vytěžili i mnohé strhující scény ze skutečnosti, že Smetana čelil značné závisti, nenávisti a kvůli své nemoci i ubohému výsměchu dobového tisku.
Neblahý trend
Namísto toho figurují v současných českých filmech a seriálech jako hlavní hrdinové sérioví vrazi a další kriminálníci a jako by to nestačilo, ožívá též jeden z nejděsivějších kriminálních případů „Studna“. Tvůrci se přitom leckdy vůbec netají tím, že se snaží počínání zločinců vysvětlit a ospravedlnit, abychom je snad nevnímali jako zvrácené jedince, ale spíše coby oběti své doby či dokonce dojemné antihrdiny.
Zatímco na letošních Oscarech bodovaly strhující filmy o fenomenálních vynálezcích (Oppenheimer) či geniálních hudebnících (Maestro), u nás posbíral nejvíc Českých lvů kontroverzní televizní seriál o bezskrupulózním donašeči, neváhajícím kvůli svému prospěchu udávat statečné kolegy a připravovat je tak o práci. Silné lidské příběhy ukazující obdivuhodné charaktery a vzorce chování (Tancuj, Matyldo!) v souboji s ním ostudně prohrály. A veřejnost, včetně té odborné, tomu ještě nadšeně tleská.
Nelze se pak vůbec divit, že při tak zvráceném nastavení hodnot je naše společnost natolik demoralizovaná, že si za nejvěrohodnějšího politika zvolí několikrát usvědčeného lháře a fandí i zločincům.
Zdroj:
