Hlavní obsah
Věda

Vědci se shodují, že nelze spolehlivě odpovědět na otázku, zda skutečně existoval Ježíš Kristus

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Monozygote Wikimedia Commons CC-BY-SA-4.0

Výsledkem rekonstrukce tváře Ježíše Krista ze slavného Turínského plátna je jeho podoba, značně se lišící zažitých představ.

Navzdory neexistujícím důkazům slaví křesťané po celém světě smrt a vzkříšení „spasitele“, který však s největší pravděpodobností vůbec neexistoval.

Článek

Dokazují to stále bezvýsledná pátrání mnoha vědců na celém světě. S přinejmenším rozpačitým výsledkem například skončilo vyšetřování The Jesus Project, které se uskutečnilo v letech 2007-2009 ve Spojených státech.

Účastníci tohoto projektu se pokusili s pomocí moderních vědeckých metod, nestranně a bez jakékoliv senzacechtivosti, zjistit, zda Ježíš Kristus reálně existoval či zda jde o pouhý sofistikovaně udržovaný mýtus. Nakonec musel být zastaven, protože většina účastníků dospěla k názoru, že na tuto otázku nelze spolehlivě odpovědět. Ostatně, ani další vědci se dosud neshodli na Ježíšově datu a místu narození, ani smrti, částečná shoda panuje pouze na tom, že nějaká podobná osobnost v minulosti pravděpodobně žila a byla ukřižována.

Chybná legenda

Příběhu jedné z nejzáhadnějších postav lidské historie se na Velký pátek věnoval také nesmírně zajímavý dokument České televize Poslední den Ježíše z Nazareta. Ten na ikonu věřících nahlíží z poněkud jiného úhlu pohledu a soustředí se především na otázky, týkající se její smrti. Připomíná, že podle historických materiálů přišel Ježíš Kristus 6. dubna roku 30 do Jeruzaléma, aby zde se svými učedníky oslavil nejvýznamnější židovský svátek Pesach. I když byl považován za jednoho z mnoha potencionálních mesiášů, kteří měli spasit lidstvo a nastolit nový věk, jeho popularita rychle rostla díky tomu, že se nevyhýbal radikální kritice náboženských předpisů.

To se samozřejmě nelíbilo ortodoxním Židům, ani tehdejší římské vládě, okupující Jeruzalém, a tak ještě téhož dne nechala Ježíše zatknout. O  Kristově osudu rozhodoval místodržící Pilát Pontský, který však navrhoval pro potencionálně nebezpečného buřiče jako exemplární trest „pouze“ bičování. Jenže vystrašený Pilát se proti svému přesvědčení ocitl pod zuřivým tlakem židovských kněží, a tak nakonec vyhověl požadavku davů, aby byl Ježíš odsouzen k trestu smrti ukřižováním. Takže legenda, tvrdící, že tento „padouch“ měl největší vinu na smrti Ježíše, je rovněž chybná. Za připomenutí stojí i jeho výrok: „Nejsem vinen krví tohoto člověka.“

Zázrak zmrtvýchvstání?

Na mnohé nejasnosti kolem Ježíšovy smrti ukřižováním, upozorňují i čeští vědci. Například profesor Michal Skřejpek pochybuje, že by kterýkoliv odsouzenec mohl absolvovat značně dlouhou tzv. „křížovou cestu“ s těžkým křížem (tři a půl metru dlouhým a vážícím více než sto kilo) na zádech. Podle něj spíše nesl pouze jeho část, příčné břevno, na němž byl připoután rukami, zatímco kůl byl trvale umístěn v prostoru, kde se konaly popravy.

Doktor David Sedmera z Anatomického ústavu Karlovy univerzity vylučuje, že byl Ježíš na kříž přibit skrz dlaně, z anatomického hlediska je to podle něj nemožné, ostré hřeby byly spíše vedeny před zápěstí. Bohužel však nikdo z lékařských kapacit nevyslovil svůj názor na možné zázračné Ježíšovo „zmrtvýchvstání“, jinak zajímavý dokument totiž končí slovy, že to je „mimo jeho rámec“.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz