Článek
Zatímco jich Katie získala prozatím devět, Věra Čáslavská vybojovala na olympiádách v Tokiu a Mexiku sedm zlatých medailí. A právě díky tomu se v době, kdyby byla na vrcholu své sportovní kariéry, stala nejslavnější ženou světa. Jediný, kdo jí tehdy v přízni veřejnosti mohl konkurovat, byla ikonická americká první dáma Jacqueline Kennedyová.
Mexická svatba
O tom, jak neuvěřitelně byla Věra Čáslavská v zahraničí populární, mimo jiné svědčí i svatba s atletem Josefem Odložilem. Ta se konala po jejím dalším olympijském triumfu v říjnu 1968 v katedrále v Mexiko City. Stotisícový dav, který se shromáždil na tamějším náměstí El Zócalo, patřící, podobně jako samotná katedrála, k vůbec největším na světě, svatebčany málem ušlapal.
Ze svatby proto museli novomanželé utéci a ukrýt se v televizním voze. Je přitom paradoxem, že původně si oba přáli mít svatbu malou, odehrávající se mezi přáteli v olympijské vesnici. Jenže, když se rozneslo, že se bude zbožňovaná Věra vdávat, vše dopadlo jinak. „Mexičani vůbec nepřipustili, že by to bylo někde, kam by se všichni nevešli, takže vybrali největší katedrálu světa,“ zavzpomínala Čáslavská v dokumentu Olgy Sommerové Věra 68.
Boží dopuštění
Připomněla také, že i mexický tisk její svatbu popisoval jako boží dopuštění. Záběry, které se v dokumentu objevily, zachycují obrovské proudy lidí, hrnoucí se dovnitř, přičemž někteří zvědavci dokonce neváhali vylézt ani na oltář a varhany. „To bylo neuvěřitelné, všichni chtěli být co nejblíže a každý si něco utrhnout,“ popisovala Věra atmosféru v katedrále, kam se po mnoha letech kvůli natáčení vrátila. Sama tehdy mimochodem přišla o knoflíčky z krásných svatebních šatů.
Snažili se ji proto chránit naši olympionici, mezi nimiž nechyběli ani svalnatí vzpěrači, chytili se za ruce a udělali kolem Věry a Josefa kruh, aby se svatební obřad mohl vůbec uskutečnit. „Vím, že jsem neslyšela ani jediné slovo, vybavila si. “ A ani manželské desatero. Možná by naše manželství skončilo lépe,“ posteskla si. Přesto nakonec, byť ne příliš harmonické, vydrželo více než dvacet let.
Adéla Hofmanová
Zdroj: Věra 68 (režie Olga Sommerová)
