Článek
Na první pohled možná nenápadná kauza, ale když se na ni podíváme blíže, jde o vážnou věc. I když tak nenápadná není. Darovat státu miliardu korun prostě není běžné a možná se dosud nikdy nestalo. A pokud je dárcem člověk, který byl odsouzen a uvězněn za krádež bitcoinů, prodej drog a nelegální držení zbraní, je potřeba být na pozoru dvoj nebo dokonce trojnásob.
Pan Jiříkovský je člověk, který byl v minulosti pravomocně odsouzen za trestné činy spojené právě s kryptoměnami. Několik si odseděl ve vězení a několik let mu byly zabaveny počítače, o nichž ale orgány činné v trestním řízení nevěděly, že obsahují vstup na bitcoinový účet. Dnes má tento muž jednu firmu – minimálně formálně. Oficiálně je totiž společníkem firmy, která má podle posledních účetních závěrek roční obrat pouhých deset tisíc korun. Jinými slovy: tato firma ho rozhodně nemůže živit. A právě to vzbuzuje další důvodné pochybnosti – kde tedy bere prostředky, když rozdává bitcoiny ministerstvům?
Co říká zákon
Bohudíky máme v České republice zákon, který má podobným situacím zabránit – tzv. AML zákon (zákon č. 253/2008 Sb. o opatřeních proti praní špinavých peněz). Ten říká jasně: pokud má advokát nebo notář co do činění s transakcí, která by mohla souviset s výnosy z trestné činnosti, musí ji oznámit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). V takovém případě mu postačí pouze podezření, nemusí nutně mít prokázáno, že peníze jsou tzv. špinavé. Tuto povinnost má advokát i tehdy, pokud by jinak měl vůči klientovi povinnost mlčenlivosti (§ 6 odst. 1 a 6 zákona). Bohužel ministr spravedlnosti se tváří, že takový zákon asi neexistuje nebo možná neplatí pro něj. Případně shazuje odpovědnost na lidi okolo
A dar od osoby, která byla v minulosti odsouzena za manipulace s kryptoměnami, která podle obchodního rejstříku „podniká“, ale její firma má obrat nižší než běžný brigádník? To je přesně ten případ, který musel být vyhodnocen jako podezřelý obchod. A podezřelých věcí v této kauze je mnohem více.
Co měl advokát udělat
Advokát, který připravoval smlouvu o přijetí daru, měl zjistit, kdo přesně je dárce, ověřit si jeho podnikání a zhodnotit rizika. Zásadním faktorem pro podezření je výše částek, která se zdá být pro normálního smrtelníka astronomická. Pokud by advokát postupoval v souladu se zákonem, musel by dojít k závěru, že jde o rizikovou transakci, kterou je nutné oznámit FAÚ. To samé platí i pro notáře. Nesplnění této povinnosti může vést k disciplinárnímu postihu, ale i k trestněprávní odpovědnosti.
Co je tady špatně?
Zaráží mě, že se tady nejedná „jen“ o selhání advokáta. Tady jde o odpovědnost samotného ministra spravedlnosti, který se rozhodl přijmout finanční dar od problematické osoby, bez jakékoli transparentnosti, a navíc s právní oporou, která podle všeho nesplnila zákonné povinnosti. Přitom ministr Blažek je sám také advokátem a měl by velmi dobře znát povinnosti advokáta v této souvislosti. Mimoto by měl dbát na důvěryhodnost nejen svého ministerstva, ale potažmo i celé vlády, kterou bohužel do této kauzy zatáhl. Zneužil tak podle mě slepé důvěry premiéra v jeho schopnosti a morální integritu. Není divu, že lidé přestávají věřit v právní stát a rovnost před zákonem… Celá kauza totiž přináší mnoho dalších otázek! Daroval pan Jiříkovský miliardu korun stát jen tak, nebo za to něco dostal? Třeba jistotu, že mu nebude znemožněn přístup ke zbytku bitcoinů, které možná dosahují hodnoty až 12 miliard korun? A je na konci těch mnoho rozvětvených bitcoinových transakcí také někdo z politiků? A není divné, že pan Jiříkovský ihned poté, co se dostal ke svým počítačům a provedl transakce mimo jiné ve prospěch ministerstva ale také ve prospěch neregulovaných bitcoinových burz Kucoin a Gate.io, které praní špinavých peněz neřeší, zmizel někam do Asie? Policie tak už velmi pravděpodobně nikdy nezíská přístup k jeho počítačům, pokud by se nakonec ukázalo, že jeho bohatství nemá čistý původ. A o návrat počítačů možná šlo na prvním místě. Bez nich by se k bitcoinům pan Jiříkovský nikdy nedostal.
Jako právnička a senátorka říkám jasně: stát, ve kterém si spravedlnost nechá sponzorovat provoz od lidí s trestní minulostí a neprůhlednými příjmy, a přitom ministr neplní zákony, kterými ostatní lidi zavazuje, ztrácí důvěru svých občanů. A to je pro právní stát smrtelně nebezpečné.
Je mi strašně líto, že éra této vlády končí takovýmto průšvihem. Byť jsem byla a stále jsem trochu kritická k výsledkům vládnutí, přesto se domnívám, že takový konec, který očerní vlastně všechny ministry, si nikdo nezaslouží. Je to jen velmi silná voda na mlýn opozičním stranám a tím tentokrát nemyslím piráty, ale zejména ANO a SPD. Ti si defacto do voleb mohou vzít dovolenou a po volbách zasednout rovnou do vládních lavic. Tedy nemuselo by tomu tak být, pokud by stoupenci SPOLU netvrdili, že se vlastně nic tak vážného nestalo, že stát přeci vydělal a že někdo ministra Blažka asi oklamal. Tento stát na transakci rozhodně nevydělal, prošustroval důvěru lidí ve spravedlnost a v tom, že všem je měřeno stejným metrem, ať jsi chudý nebo bohatý.
Je čas, abychom se začali ptát, co je skutečně v zájmu spravedlnosti – a přestali tolerovat, že zákony platí jen pro některé. Volme politiky, kterým nikdo nebude muset vystavovat žluté karty, ale budeme jim věřit. Nemusí být dokonalí, ale poctiví rozhodně ano.
