Hlavní obsah
Aktuální dění

Čeká nás v zimě další uprchlická vlna z Ukrajiny?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Seznam Zprávy

Kolik lidí z Ukrajiny zamíří v zimě do Evropy? Záleží to i na nás.

29. 11. 2022 13:30

Zima je v Ukrajině krutá a už teď teploty padají pod nulu. Lidé zasažení válkou často uvádí, že je zima z domovů nevyžene, nicméně přístup k tekoucí vodě, elektřině, plynu nebo pevným topivům a k telekomunikacím je zásadní.

Článek

V krátkosti: Pokud v Ruskem rozpoutané válce v Ukrajině nenastane nějaký obrovský, dramatický zvrat k horšímu, tak ne.

Pro kontext čtěte dále: Před 15. listopadem bylo ruským ostřelováním zasaženo 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury. V úterý 15. listopadu území Ukrajiny zasáhlo dalších 100 ruských raket cílených především na energetickou infrastrukturu. Ukrajinské autority označily situaci v zemi za kritickou, polovina Kyjeva je bez elektřiny, řada dalších velkých měst je v úplném black outu.

S podporou a pomocí Evropy se část infrastruktury povede opravit do zimy, je ale jisté, že velkou část se zprovoznit nepodaří včas. Teploty padají rychle a zima v Ukrajině je krutá.

Raketové útoky 15. listopadu jsou odplatou za účast prezidenta Zelenského na summitu G20 na Bali a nepochybně i snahou demonstrovat sílu po trapném úprku ruské armády z Chersonské oblasti. A dobře ilustruje, že nikdo nedokáže předpovědět, jak se válka bude dál vyvíjet, i nejlepší bezpečnostní a vojenští analytici pracují s větší či menší mírou pravděpodobnosti. A vývoj války bude mít samozřejmě vliv i na počet lidí, kteří budou nuceni opustit své domovy.

Když se zvýší migrace do Moldavska, zvýší se počet uprchlíků v EU

Kromě dojmologie, kterou předvádí někteří politici nejenom v médiích (a která mě upřímně rozčiluje, protože oni mají na rozdíl od běžných smrtelníků, kteří jsou odkázáni převážně na vlastnoruční googlování, snazší přístup k ověřeným informacím) se můžeme opírat o data, která sbírají a zveřejňují agentury OSN - hlavně UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) a IOM (Mezinárodní organizace pro migraci), abychom získali představu o tom, kolik Ukrajinců svou vlast opustí a kolik se do ní vrátí.

Český Člověk v tísni pracuje téměř ve všech ukrajinských oblastech a v několika sousedních zemích, máme tedy také hrubou představu o migrační dynamice. Lze například předpovědět, že když začne narůstat počet nově příchozích Ukrajinců do Moldavska, řada z nich bude chtít pokračovat do Evropy, nicméně tvrdá data hovoří přesněji.

Z reportů OSN lze vyčíst informace o aktuálním stavu migrace, dá se z nich ale vyčíst i dlouhodobější trend, který Ukrajinci následují, jak přemýšlí o odchodu z domova, potažmo ze země, případně zda uvažují o návratu domů a co jsou jejich největší motivace, nebo překážky.

Sbírání informací od lidí na útěku před válkou není snadné a zatím ještě nemáme informace, jaký vliv má osvobození Chersonské oblasti, ani rozsáhlé ruské ostřelování 15. 11. na migraci, ale i data sesbíraná předtím mají velkou výpovědní hodnotu.

Tak kolik lidí z Ukrajiny ještě odejde a kolik se jich vrátí domů?

V důsledky války své domovy musela opustit třetina z čtyřiceti milionů obyvatel Ukrajiny. 6,5 milionů z nich jsou takzvaní vnitřní vysídlenci nacházející se v Ukrajině a 7,8 milionů Ukrajinců uprchlo před válkou do zahraničí.

Z uprchlíků v zahraničí jich zhruba milion zvažuje návrat do vlasti v nejbližší době, naopak 200- 250 tisíc lidí v Ukrajině přemýšlí o odchodu do zahraničí. Lidé, kteří se vrátí domů, nechtějí pendlovat nebo své domovy znovu opustit.

Stejně, jako to sledujeme ve všech válkách, ve kterých působíme, lidé chtějí zůstávat doma, ve své vlasti a stávají se z nich tzv. IDPs (Internally Displaced People = vnitřně vysídlení lidé). Uvnitř Ukrajiny se jich teď nachází 6,5 milionu.

Ukrajina již před touto válkou měla poměrně velkou diasporu v zahraničí1, mnoho lidí tedy mělo za kým do zahraničí jít. Do zahraničí také odchází hlavně ti, kdo na to mají. Z Ukrajiny uteklo zatím 7,8 milionu lidí, z nich ale jen 4,5 milionu požádalo v některém z evropských států o nějakou formu dočasné ochrany.

Z nejnovějších dat UNHCR vyplývá, že 63 procent ukrajinských uprchlíků, kteří právě pobývají v cizině, se nechystá vracet v nejbližší době domů, a 13 procent (něco přes milion lidí) se naopak chystá vracet do Ukrajiny v následujících týdnech, či měsících (ostatní zvažují přesun do jiné hostitelské země, nebo zatím žádný plán nemají).

Podle reportu UN IOM z 27. října z 6,5 milionu vnitřně vysídlených lidí přemýšlí o tom, že by změnilo svou lokaci 14 procent lidí (916 000 osob), a nich necelá čtvrtina uvažuje o odchodu ze země do ciziny (něco přes 200 000 lidí).

Lidé, kteří už jednou domov opustili, jsou spíše nakloněni možnosti jít za hranice. Ti, kdo zůstali doma, spíše zvažují přesun uvnitř Ukrajiny, když by bylo nutné domov opustit.

Z dat IOM také víme, že z lidí, kteří dosud své domovy neopustili, jich ve stávající situaci drtivá většina už domov znovu opustit nehodlá, a ani lidé, kteří se již domů vrátili (tzv. returnees = navrátilci), se nechystají znovu odcházet a když už, tak by se přesouvali v rámci Ukrajiny.

Proč se lidé vrací a co jim v návratu brání?

Lidé, kteří zvažují návrat domů, uvádí jako důvod touhu po setkání s rodinou a přáteli doma (35 %), další důležitý faktor jsou finance - doma bydleli levněji či zdarma (35 %) a také návrat do zaměstnání ve svém domovském regionu (24 %).

Důvody proč se nemohou vrátit, jsou hlavně špatná bezpečnostní situace doma (72 %), nebo dokonce ruská okupace jejich domovů (22 %), ostatní hovoří o nedostatku základních služeb a nefungující infrastruktuře v nově osvobozených územích (23 %).

Polovina (více než 3 miliony) vnitřně vysídlených lidí tvrdí, že jejich obvyklé bydliště bylo poškozeno (45 %) nebo úplně zničeno válkou (5 %) a téměř všichni (94 %) přiznávají, že na opravy nemají finanční prostředky.

Přípravy na zimu, neboli winterizace

Zima je v Ukrajině krutá a už teď teploty padají pod nulu. Lidé zasažení válkou často uvádí, že je zima z domovů nevyžene, nicméně přístup k tekoucí vodě, elektřině, plynu nebo pevným topivům a k telekomunikacím je zásadní a většina vnitřně vysídlených lidí konstatuje, že se s výpadky těchto služeb setkávají.

Vzhledem k obrovskému rozsahu škod na infrastruktuře na celém území Ukrajiny se dá očekávat, že význam faktoru přečkání zimního období nadále poroste a mohl by ses stát tou hybnou silou další migrace ze země.

Je v zájmu nás všech v Evropě s opravou infrastruktury a příbytků pomoct v co největší míře, abychom umožnili Ukrajincům zimu nejenom přežít, ale zvládnout ji strávit doma.

Česká humanitární organizace Člověk v tísni začala s programy winterizace již v létě, opravuje střechy a okna na tisících domech v celé zemi a podporuje tzv. kolektivní centra, ve kterých dočasně žijí vnitřně vysídlení lidé.2

Sources:

Reklama

Související témata:
Uprchlíci
Uprchlická krize

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz