Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Beskydské mapování velkých šelem se vrací. Po dvaačtyřicáté

Foto: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Miroslav Dvorský

Mapování šelem v Beskydech

Tradiční mapování výskytu vlků, rysů, medvědů a dalších obratlovců v chráněné krajinné oblasti Beskydy a okolí je naplánováno na 6. až 7. února.

Článek

Akci koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Hnutím DUHA Šelmy a účastní se jej i řada proškolených dobrovolníků. Protože se šelmy neřídí hranicemi států, ale svými přirozenými teritorii, bude se jejich výskyt mapovat nejen v CHKO Beskydy, ale také v CHKO Bílé Karpaty a CHKO Kysuce. Na Slovensku je partnerem Štátna ochrana prírody SR a Karpatská divočina OZ.

„První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984. Letos tedy bude mít magické číslo 42. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou. Data jsou ukládána do Nálezové databáze ochrany přírody,“ vysvětluje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR, který mapování koordinuje.

Pro přesnější stanovení pohybu šelem se systematické mapování koná v předem určených dnech:

Pátek 6. 2. – centrální Beskydy (hlavní část mapování)
Sobota 7. 2. – příhraniční oblasti Česka a Slovenska (hlavní část mapování)

Během akce účastníci hledají na předem určených trasách stopy šelem a dalších vzácných druhů obratlovců – především lesních kurů, tedy tetřeva či jeřábka, shromažďují se také informace o výskytu šplhavců, sov či dravců a jejich hnízd. Mapovatelé zaznamenávají i běžné savce, jako jsou veverky či lasice. Všechny nálezy zdokumentují, a pokud se najde genetický materiál, jako je trus, chlupy nebo pera, odeberou jej pro DNA analýzy.

V loňském roce se během mapování podařilo získat 157 nálezů pobytových stop vlka obecného. Ve většině případů šlo o nálezy trusů a stopních drah. V jednom případě se podařilo dohledat také kořist v podobě divokého prasete, v Javorníkách byl dokonce jeden vlk zpozorován přímo. Méně časté byly nálezy pobytových znaků rysa ostrovida – těch mapovatelé objevili 59. Nejméně častým byl medvěd – jeho stopy a trus byly nalezeny v Kysuckých Beskydech a v Kysucké vrchovině. Podrobnější informace jsou k dispozici zde: https://beskydy.aopk.gov.cz/-/zimni-mapovani-selem-2025-vysledky?redirect=%2F

Monitoring šelem na českém území je částečně hrazen z projektu Prospective LIFE (PROtect SPEcies aCTIVEly by LIFE číslo 101104621.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz