Článek
Mělo by se tak zamezit šíření této nepůvodní rostliny. „Na likvidaci pajasanu budeme spolupracovat s pálavskými samosprávami a hospodáři. Věříme, že se nám podaří motivovat i uživatele drobných pozemků. Bez jejich pomoci není reálné, že by se zabránilo dalšímu šíření této invazní dřeviny,“ konstatuje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Regulace stávajících rostlin je časově prioritizována především podle jednotlivých zón ochrany přírody CHKO s 3,5 nebo 10letou lhůtou.
Pajasan žláznatý k nám byl dovezen počátkem 19. století z východní Asie, zhruba o sedmdesát let později začal zplaňovat. Daří se mu zejména v teplých oblastech. Snadno se šíří výhony z kořenů a kmene, je mimořádně odolný. Zarůstá nejen cenné přírodní biotopy, ale také zapleveluje zemědělské kultury a ohrožuje statiku staveb v sídlech. K vytváření velkých hustých porostů často přispívá i nevhodný způsob jeho odstraňování prostým kácením.
„Musí nám pomoci chemie, ale velmi pečlivě aplikovaná. Nejúčinnější metodou, jak pajasany trvale odstranit, je totiž vstřik herbicidu do navrtaných otvorů v kmeni a skácení stromu až poté, co odumře jeho nadzemní i podzemní část. U malých stromů doporučujeme herbicidem potřít částečně oloupané kmínky, semenáčky zase lze do zesílení kořene jednoduše vytrhávat. Důležité je, aby se herbicid aplikoval velmi přesně pouze na jedno místo a neunikl do okolního prostředí. Ukázalo se, že bez jeho využití je boj s pajasanem předem prohraný,“ vysvětluje Jiří Kmet.
Po již vydaném opatření obecné povahy Jihomoravského kraje k regulaci pajasanu žláznatého v tzv. volné krajině nyní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stanovuje jeho právně závaznou regulaci také v těch chráněných krajinných oblastech, kde je orgánem ochrany přírody, tedy i v CHKO Pálava.
