Článek
Pro záchranu této ryby jej připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
„Střevle potoční bývala kdysi úplně běžnou rybou. Z krajiny už ale téměř vymizela, jednou z příčin je i vysychání drobných vodních toků během léta. Pro její záchranu jsme proto připravili regionální akční plán, který na Vysočině počítá s odstraňováním bariér, které střevlím brání volně proplouvat potoky, budováním vhodných průtočných tůní, které jim budou poskytovat úkryt, obnovováním přirozených vodních toků a v neposlední řadě i se záchrannými odchyty v době extrémního sucha. Pomůže to nejen střevli, ale třeba i kriticky ohrožené mihuli potoční, kterou jsme při průzkumu objevili v potoce Barovka,“ vysvětluje Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Výskyt střevlí se podařilo prokázat v potocích Cerhovka a Barovka, přičemž v posledně jmenovaném toku byla ověřena přítomnost i kriticky ohroženého druhu mihule potoční. Kromě podkladů pro aktualizaci regionálního akčního plánu byla data použita i během jednání o projednávané projektové dokumentaci na budoucí podobu mostu přes Barovku u Libice nad Doubravou. Cílem je, aby se zachovala prostupnost pro ryby i po dokončení rekonstrukce mostu, a ochrana ohrožených druhů během vlastní stavby.
Střevle potoční dorůstá zhruba 10 cm. Tato dříve hojná ryba žije v hejnech, nyní již jen ojediněle v horských a podhorských potocích s čistou vodou, neupraveným korytem a kamenitopísčitým dnem. Zde se většinou zdržuje v úsecích s pomaleji tekoucí vodou a hloubkou do 50 cm. Samci se v období tření vybarví do pestré kombinace černé, sytě zelené a červené s nápadnou bílou skvrnou na skřelích a patří tak k našim nejbarevnějším rybám, která si nezadá s mnoha akvarijními tropickými rybkami. Mimo období rozmnožování se naopak střevle snaží být nenápadné a zbarvení se mění dle prostředí. Hřbet je šedozelený, boky zelenožluté až nazlátlé a břicho bělavé až nažloutlé. Typické drobné tmavé skvrny na hřbetě a bocích se mohou slévat v podélný pruh.
„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – záchranné programy či právě regionální akční plány. Péči financujeme z různých zdrojů, národních i evropských programů. Jedním z nich je evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Na Vysočině jsme zatím připravili dva regionální akční plány – pro střevli potoční a bekasinu otavní,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
