Článek
Dnes je pizza Hawai jedním z nejznámějších druhů pizzy na světě, ale zároveň i jedním z nejdiskutovanějších. Pro některé je sladký ananas na slaném těstě s rajčatovou omáčkou a sýrem lahodnou kombinací chutí, pro jiné je to doslova kulinářský hřích. Jak ale vlastně tento neobvyklý pokrm vznikl?
Překvapivě ne v Itálii, jak by se dalo čekat, ale v Kanadě. V roce 1962 si řecký imigrant Sam Panopoulos otevřel s bratry malou restauraci v Ontariu. V té době byly v Severní Americe velmi oblíbené pizzy inspirované italskou kuchyní, ale Sam chtěl vyzkoušet něco nového, něco, co by zákazníky překvapilo. Jednoho dne vzal konzervu ananasu, kterou měl v kuchyni, a rozhodl se ji přidat na pizzu spolu se šunkou a sýrem. Netušil, že tím vytvoří jídlo, které vyvolá celosvětovou debatu trvající desetiletí.
Reakce byly zpočátku rozporuplné. Některým zákazníkům se spojení sladkého ovoce a slaných surovin okamžitě zalíbilo, jiní ho považovali za naprostý nesmysl. Postupem času si však pizza Hawai našla své příznivce a rozšířila se do restaurací po celém světě. Sladkost ananasu totiž dokonale vyvažuje slanost šunky i kyselost rajčatové omáčky, což vytváří zajímavý kontrast chutí, který si mnozí zamilovali.
I přes svou oblíbenost zůstává ananas na pizze tématem, které rozděluje lidi napříč kontinenty. Dokonce i někteří slavní kuchaři se vyjádřili proti tomuto nápadu a tvrdí, že ovoce na pizzu prostě nepatří. Na druhé straně stojí ti, kteří říkají, že jídlo je o kreativitě a že žádná pravidla by neměla bránit novým kombinacím. A právě v tom je kouzlo pizzy Hawai – vznikla z odvahy experimentovat.
Tak se ananas dostal na pizzu – ne díky italským tradicím, ale díky lidské zvídavosti a touze po nových chutích. Je to připomínka, že i obyčejná konzerva ovoce může změnit svět gastronomie a vyvolat vášnivou debatu, která dodnes rozděluje milovníky pizzy na dva tábory: ty, kteří ji milují, a ty, kteří ji nikdy nevezmou na milost.
