Článek
Lidé ale ve skutečnosti nemají červené zornice, a právě tato skutečnost ukazuje, jak citlivě je naše oko uzpůsobeno světlu i životu na Zemi.
Zornice je ve skutečnosti otvor v duhovce, který slouží jako vstupní brána pro světlo. Tímto otvorem pronikají paprsky dovnitř oka a dopadají na sítnici, kde se proměňují na elektrické signály. Ty putují zrakovým nervem do mozku, který z nich vytváří obraz. Za běžného denního světla vypadá zornice černě, protože do ní vstupuje světlo, které se pohlcuje uvnitř oka nikoli odráží zpět.
Červený efekt, který známe z fotografií pořízených s bleskem, vzniká tím, že světlo pronikne skrz zornici a odrazí se od sítnice bohaté na krevní cévy. Proto se zdá, že má člověk červené oči, i když ve skutečnosti vidíme jen odraz světla od cévnaté vrstvy na dně oka. Tento efekt je však jen optický za normálních podmínek lidské zornice nikdy červené nejsou.
Některá zvířata, například kočky nebo psi, mívají ve tmě zornice, které svítí. Je to dáno speciální vrstvou zvanou tapetum lucidum, která zlepšuje noční vidění tím, že odráží světlo zpět na sítnici. Lidé tuto vrstvu nemají, protože jsme denní tvorové — naše oči jsou přizpůsobeny k vidění za světla, nikoli ve tmě.
Existují však i vzácné případy, kdy lidské oči mohou působit červeně. Například u lidí s albinismem, kteří mají málo pigmentu melaninu v duhovce, může světlo částečně prosvítat skrz oční tkáně. V takovém případě se zornice opravdu může jevit narůžovělá až červená. Nejde však o běžný jev, ale o výjimečnost danou genetickou zvláštností.
Červené zornice tedy nejsou důkazem nadpřirozených sil ani znakem zla, jak tomu kdysi věřili lidé v pověrách. Jsou jen připomínkou toho, že lidské oko je složitý optický přístroj, který využívá fyziku světla k tomu, aby nám zprostředkoval svět. A že i obyčejný blesk fotoaparátu může na chvíli odhalit, jak fascinující a křehký tento mechanismus je.
Ve světle biologie je tedy odpověď jednoduchá: naše zornice nejsou červené, protože světlo, které do nich vstoupí, se pohlcuje, nikoli odráží. Černá barva je důsledkem dokonalého pohlcení světla a právě to zajišťuje, že vidíme svět ostře, jasně a bez odlesků.
