Článek
Tento plynný obr je druhou největší planetou po Jupiteru, s průměrem přes 120 tisíc kilometrů. To znamená, že by se do něj vešlo více než devět set Zemí. Jeho impozantní vzhled, zejména slavné prstence tvořené ledem a prachem, z něj činí jeden z nejikoničtějších objektů na obloze. Ale velikost není to jediné, co Saturn odlišuje – i jeho klima a atmosférické podmínky jsou mimořádně drsné a tajemné.
Saturn nemá pevný povrch, protože je složen především z vodíku a helia. V jeho atmosféře zuří větry dosahující rychlosti přes 1800 kilometrů za hodinu, což z něj činí planetu s jedním z nejprudších větrných proudů v celé sluneční soustavě. Teploty zde klesají na hodnoty kolem minus 180 stupňů Celsia, a přestože se může zdát, že jde o nehostinné místo, Saturn je dynamický a neustále se měnící svět. V jeho oblacích se tvoří gigantické bouře, které mohou trvat i několik měsíců a jsou viditelné i ze Země.
Klima na Saturnu se výrazně mění podle ročních období, která zde trvají mnohonásobně déle než na Zemi. Jeden oběh kolem Slunce trvá přibližně 29 let, což znamená, že jedna saturnská sezóna trvá více než sedm let. Tyto dlouhé cykly způsobují postupné změny v teplotách a proudění atmosféry, které vědci sledují už desítky let. Fascinující je i to, že nad severním pólem planety se nachází útvar ve tvaru šestiúhelníku – obrovský vír, jehož přesná příčina je stále záhadou.
Neméně zajímavé jsou i Saturnovy měsíce, z nichž nejznámější je Titan. Tento měsíc je větší než planeta Merkur a má hustou atmosféru, v níž se vyskytují mraky a deště tvořené kapalným metanem. Titan má dokonce jezera a řeky, i když nejsou tvořené vodou, ale uhlovodíky. Dalším pozoruhodným měsícem je Enceladus, jehož povrch pokrývá led a pod ním se nachází oceán kapalné vody. Ze spár na jeho povrchu unikají gejzíry, které vystřikují vodní páru do vesmíru – to naznačuje, že pod ledem může existovat prostředí vhodné pro život.
Saturn a jeho měsíce představují fascinující svět kontrastů – obrovskou planetu s bouřlivou atmosférou a malé, mrazivé měsíce, z nichž některé skrývají oceány. Jsou důkazem rozmanitosti vesmíru a připomínkou, že i v mrazivých hlubinách sluneční soustavy může existovat dynamika, která překvapuje vědce i snílky po celém světě.
