Článek
Dobrý den.
Jsou dlouhé debaty, jestli je vůbec vhodné tento obalový materiál zálohovat. Bohužel, je to nutné. Bydlím v okrajové části Brna. V ulici dlouhé cca 300 metrů máme 4 kontejnery na PETky, stejný počet kontejnerů na papír, plechovky atd. Obvykle ovšem zejí prázdnotou. Hlídala jsem si, jak dlouho trvá naplnění jednoho kontejneru. Měsíc. Ulice, ve které bydlím je tzv. slepá, tedy klidná. Na zastávku MHD mohu jít na dvě místa. Bohužel, jedna cesta vede kolem lesíka, dá-li se to tak nazvat na straně jedné, a na straně druhé menší pole. Šířka asi 80 metrů, délka asi 120. Pohled je dosti neradostný. Některým lidem je zatěžko udělat několik kroků a hodit nepořádek do kontejneru a pak se vrátit, raději tento nepořádek hodí do lesíku nebo do pole. Jeden den jsme s partnerem šli schválně do lesíku podívat se na nepořádek, měli jsme úmysl poklidit. Vynesli jsme 2 pytle odpadu, který patřil do kontejneru na PETlahve a podobně. Dále pak pytel plechovek. Navíc jsme si domů odnesli 114 vrátných lahví plus pytel dalšího odpadu.
Pokud by se lidé chovali civilizovaně, tak by toto nemuselo být. Ono by stačilo, kdyby lidé dávali odpad do kontejneru.
Kdo si pamatuje dobu totality, tak ví, že veškeré obaly vyjma zahraničních vín byly skleněné vratné láhve. Rozhodně tolik nepořádku nebylo. Ano, jezdili jsme jako děcka na Vírskou přehradu, k dědovi. Pokud se dalo k přehradě chodit, tak jsme si vzali batoh a šli si posbírat lahve. Šli jsme vždy v pondělí (o prázdninach), tak jsme si donesli tak 20-30 lahví, což bylo 20-30 korun. Což bylo celkem slušné kapesné. Později se z oné přehrady stalo vodárenské pásmo, byl zde zákaz vstupu, tak jsme tam nechodili.
Za mě, zrušit PET lahve a zavést skleněné, vratné. Snad bude příroda čistší.
