Článek
Je zvykem, že maturanti vybírají na maturitní večírek. Mnohdy se diví, že jsou lidi nepříjemní.
Já sama mám několik zkuseností a to jak téch kladných tak bohužel i téch záporných.
Nelze namítnout n8c proti tomu, když děvčata například upečou koláčky a nabízejí je. Tady je vidět snaha, že tyto skupinky pochopily, že (doslovně) přísloví Bez práce nejsou koláče. Pracuji v obchodě, máme zde pekárnu, pečivo prodáváme. Loni jsem jedné takové skupince nabídla možnost brigády v obchodě, tehdy šéf potřeboval šikovné brigádníky. Sdělila jsem tuto možnost děvčatům, s tím, že si půjdeme sednout na kávu do nedaleké obchodní galerie, kde mohou své výrobky prodat s tím, že si odkoupil 10 kolačků zavolám šéfovi se kterým se mohou domluvit. Šéf dorazil do půlhodinky, děvčatům nabídl možnost brigád jak na prodejně tak v pekárně, tuto brigádu na prázdnin přijaly. Z pěti děvčat u nás pracují dvě a to přesto, že jsou již na vysoké škole. Šéf je s nimi velmi spokojený. Přesně tak lze souhlasit s tím, když maturanti hrají na kytary a zpívají, anebo když vám namaluji vás portrét (anebo portrét vašich vnoučat). Takové peníze lze považovat za poctivé. Bohužel, před několika dny jsem se setkala s incidentem, kdy taková partička lemplů s gymnázia obstoupila asi 80letou seniorku o francouzských holích a žádali zaplacení pokuty. Měli totiž na sobě čepice a trička s nápisem policie. Nějaký postarší muž je upozornil na nevhodnou chování, reakce těchto samostatných strážců zákona byla ta, aby se dotyčný staral o své a nemají úřední zákrok. Měli smůlu byl to nějaký kriminalisté v civilu, šli s kolegou že služby. Vytáhli služební průkazy a dva samozvance zadrželi do příjezdu policie. Tvrdili, že šlo o recesi, což policie nevzala. Jednak, šlo o zneužití jména policie. Dále pak mereagovali na upozornění, aby svého jednání zanechali. Za třetí, v době, kdy jsou excesy s útoky na školách zbytečně zaměstnání policejní hlídku. A na konec, za čtvrté, bohužel i oni se mohli stát terčem útoků nějakých podobných individuí, které by byly ochotné proti nim vytáhnout zbraň.
Jde o to, že tady evidentně jasné, že gymnázia mají různý přístup k takovým vtipným a takovým přivýdělkum.
Rozhodně lze souhlasit s tím, když maturanti ukáží snahu a nabídnou například již výše zmiňované koláčky anebo kulturní vystoupení. Rozhodně pokud kantoři nejsou schopni vysvětlit, že zmiňované jednání samozvanych policistů je protizákonné, tak je jasné vidět, že tito kantoři nejsou schopni cokoli své studenty naučit, leda tak žebrat.
Mám o dva roky staršího bratra materiál v roce 1987. Táta tehdy přišel a dal mu 300 korun, což byly slušné peníze při průměrném příjmu něco přes 2000 v tehdejší době. Pamatuji si, a to docela přesné, že mu táta rekl: Jiří, budeš dělat maturitu, tady máš na večírek, ale já tě varují, jestli budeš žebrat tedy, pokud budeš s partou vybírat peníze na večírek, tak půjdeš z domu. Bratr měl smůlu, otec ho viděl. Samozřejmě ho na ulici sepsal, s tím, že mu ty 300 stovky musí vrátit a ať mu nechodí domů. Samozřejmě vyměnil zámky. Bratr když přišel domú, tak otec mu dal jasné najevo, že doma nemá co dělat protože on žebráka doma nechce. Co udělal jako,druhou věc, zavolal ředitel gymnázia aby bratra k maturitě nepustili s tím, že jako příznivík maturitu nepotrebuje. Ředitel bratra k maturitě nepřipustil, uznal že táta má pravdu protože pokud dostal peníze na večírek s upozorněním, aby nevybíral tak neměl vybírat. Táta řekl, že jednání bratra Pospíšilová j,eno rodiny, tím, že ho mnoho známých vydalo žebrat a on nesnese aby se o rodině mluvilo jako o rodině lemplů. Já tehdy dělala ekonomickou školu, sama jsem se ptala na možnost brigády ve firmě u táty. Tenkrát mi sehnal brigádu na půl roku. Že začátku jsem uklizela. Původně toho půl roku. Pak mi nabídli, že bych mohla zkusit práci ve skladu, což byl trochu problém, muselo by to být místo školy. Táta zašel do školy za ředitelem, šlo to,řešit tak, že bych tam mohla dělat stáž, jeden den v týdnu. Sjednaly se podmínky takže jsme byli spokojení. Jedná z podmínek byla, že budu dělat faktury, které si mohu nosit do školy ke kontrole. Bratr bohužel jak jsem zjistila později možnost brigád odmítl.po první výplatě jsem se ptala kolik mám dát domů. Naši řekli Nic. Zaplatíš si tramvajenku, když si budeš chtít koupit parádu tak si koupíš co budeš chtít, ale za své. Svačinu domskoly si vzít můžeš, obědy to ti přidáme, ale s ostatním nepočítej. Myslím, že táta to,myslel poctivě. Chtél, abych poznala cenu peněz. Své dcery jsem vychovávala stejně. ,uším říct, že táta měl pravdu. Holky pracují, o každé koruně přemýšlí jak jí utratit. Bratr má syna a dceru. Sám vzdělání nedodělal, o práci zájem nemá. Synovec, ten je ve vězení má nějaké krádeže, dokonce i drogy. Neteř? V 17 otěhotněla školu nedodělala právě kvůli těhotenství. Ptala jsem se jí, proč. Odpověděla mi Teto, taťka řekl Uč se uč se, to učení ti nebude k ničemu. Tak jsem se chytla party a takhle to dopadlo.
Myslím, že nékteři rodiče bohužel své děti k práci nevedou, což je chyba. Ptala jsem se dcer, když byly na škole, jak to je s vybírání na večírky. Starší prohlásila, že dá že svého, vydělá si dost, ale chodit vybírat nebude. Spolužáci ji řekl Víš co? Když nechceš vybírat s námi, tak na večírek nechoď. Tak nešla. Mladší dcera nabídla že svého. Měli debatu, tak ty večírky Měli dvě skupiny. Ta skupina co vybírala měla svůj večírek, druha skupina kde si dali peníze že svého, měla svůj večírek. Třídní profesorka šla na večírek s těmi, kdo,si dali,že svého. Je to věcí názoru, ale rodiče by se měli nad sebou zamyslet a vést své potomky k tomu, aby děti pochopily, že koruna kterou si vydělají samý je sladší, než desetikoruna, kterou od někoho dostanou. Jen tak lze dosáhnout toho, aby děti jednou mohly říct Tak, všechno co mám jsem ziskal(a) svým úsilím takže se nemám za co stydět. Pokud rodiče nenaučí děti to, že se musí postarat samy o sebe, tak veškeré úsilí o to, aby děti byly dobré přijde vniveč
