Článek
Co se stane, když bereme prošlé léky
Skříňka s léky – místo, kde se najdou zázračné pilulky na bolest hlavy, sirupy na kašel i zapomenuté kapky na oči. Občas ale při hledání zjistíme, že některé přípravky už dávno prošly. Datum spotřeby je nekompromisní, a přesto mnozí váhají, jestli je prošlý lék opravdu nebezpečný. „Vždyť jen prošel o měsíc, to se snad nic nestane,“ říkáme si. Ale opravdu je bezpečné takové léky dál užívat? Co se může stát a proč bychom měli být opatrní?
Každý lék má stanovenou dobu použitelnosti, která zaručuje, že bude účinný a bezpečný. Po jejím uplynutí výrobce už neručí za jeho účinky – a právě tady začíná problém. Látky obsažené v lécích se časem rozkládají, a to může vést nejen ke ztrátě účinnosti, ale i k vytvoření potenciálně škodlivých sloučenin.
Účinnost nebo riziko?
U některých léků se po expiraci snižuje pouze účinek. Může to znamenat, že si vezmete lék proti bolesti, ale úleva nepřijde. V případě běžného nachlazení to není život ohrožující, ale u léků na srdeční choroby, cukrovku nebo epilepsii může neúčinnost znamenat vážné zdravotní komplikace. Tělo nedostane potřebnou dávku účinné látky, což může vést ke zhoršení zdravotního stavu.
Horší varianta však je, když se v léku začnou tvořit škodlivé produkty rozkladu. U některých antibiotik nebo tekutých forem (např. očních kapek, sirupů nebo injekčních roztoků) může být po uplynutí doby použitelnosti riziko vyšší – nejenže nefungují, ale mohou být i toxické nebo vyvolat alergickou reakci. Například u tetracyklinových antibiotik byla v minulosti popsána dokonce toxicita ledvin v důsledku rozkladu účinné látky.
Forma léku hraje roli
Důležitou roli hraje i forma léku. Tablety a tobolky jsou obecně stabilnější a vydrží déle než sirupy, čípky nebo krémy. Ty mohou změnit konzistenci, barvu nebo vůni – a to je jasný signál, že s nimi není něco v pořádku. U očních kapek a jiných sterilních produktů navíc po otevření hrozí mikrobiální kontaminace, což může vést k infekcím.
Jak poznat, že lék už není v pořádku?
Ne vždy je problém viditelný. Některé léky vypadají naprosto stejně i po letech, a právě to je zrádné. Změna barvy, vůně nebo konzistence je sice varující, ale ne každý rozklad je viditelný pouhým okem. Proto nestačí spoléhat jen na vizuální kontrolu – datum spotřeby je nejlepší vodítko, kterým bychom se měli řídit.
Kam s prošlými léky?
Prošlé léky rozhodně nepatří do koše ani do toalety. Mohou kontaminovat vodu i půdu. Správná cesta je odnést je zpět do lékárny – každá je povinna je bezplatně převzít a ekologicky zlikvidovat. To platí i pro otevřené sirupy nebo krémy, které už dál nepoužijeme.
I když může být lákavé ušetřit a „dopotřebovat, co doma ještě zbylo“, v případě prošlých léků je to sázka na nejistotu – a někdy i na zdraví. Léky nejsou trvanlivé potraviny, které jen ztratí chuť nebo barvu. U nich hrozí mnohem víc: od neúčinné léčby až po závažné zdravotní následky. Proto je lepší jednou za čas lékárničku zkontrolovat, prošlé přípravky vyřadit a případně konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, co je vhodná náhrada. Zdraví máme jen jedno – nehazardujme s ním kvůli starým tabletám.
Zdroj:
Státní ústav pro kontrolu léčiv – www.sukl.cz/sukl/prosly-lek-muze-poskodit-vase-zdravi
