Článek
Summit nejvyšších představitelů zemí EU konaný příští měsíc v Bruselu bude důležitý hned z několika hledisek. Ačkoli ještě není znám jeho program, tak je zřejmé, že se evropští politici budou muset nějak postavit k politice „Amerika na prvním místě“ nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, která nejenže mění zahraniční politiku Spojených států, ale prosazuje i výrazné změny v ekonomice, která se má částečně oprostit od zeleného inženýrství, které ji moc neprospívá. Aby Evropa zůstala konkurenceschopná, tak se zřejmě bude muset těmto novým trendům přizpůsobit, nebo prostě může pokračovat v nastoupené cestě, která ovšem může také být i slepou uličkou. Už nyní je zřejmé, že Evropa technologicky zaostává za Spojenými státy a Čínou, jež výrazně pokročily ve vývoji umělé inteligence, či v kosmickém programu, a jak se zdá, tak propast mezi ni a jmenovanými velmocemi se bude nadále prohlubovat.
Není to ovšem jen o lepším podnikatelském prostředí, které Evropa potřebuje, ale i o nízkých a stabilních cenách energií, což je problém, který se Evropě nedaří uspokojivě řešit. Rychlý odchod od výroby elektřiny z fosilních paliv, či rušení atomových elektráren a nedůvěra v jadernou energii vůbec, je významnou brzdou evropské ekonomiky. Nic proti výrobě čisté energie, ale pokud chceme rušit uhelné elektrárny, tak už se tady dávno měly stavit ty jaderné. Elektřina z obnovitelných zdrojů je fajn, ale pokud ji nedovedeme ekonomicky skladovat, tak nám trn z paty nevytrhne. Katastrofou evropské politiky je to, že EU neřeší tyto zásadní věci, ale zato se často podporují dotace do nepodstatných projektů, a vnucují se podnikatelům i občanům pravidla a omezení, která je neúměrně zatěžují, či dokonce ničí. EU zavedla obchodování s emisními povolenkami, které se staly obětí spekulací, což ekonomiku dusí a brzy by mělo dusit i domácnosti.
Březnové zasedání Evropské rady by mělo vytýčit směřování Evropy v příštích letech a vyslovit souhlas, nebo zamítnout tzv. evropský kompas přijatý nedávno EK, a závěry jednání budou tedy pro další osud Evropy zásadní. Přizpůsobíme se novým okolnostem, nebo budeme lpět na dogmatech? Petr Fiala bude mít možnost postavit se za české národní zájmy a ukázat, že je chlap s „gulama“ a nejen loutka, která odkývá vše, co mu velcí hráči podstrčí pod nos. Petr Fiala bude mít možnost alespoň z části odčinit spoluvinu své vlády za přijetí balíčku Fit for 55, jenž byl finálně vyjednán za českého předsednictví, a který otevřel i cestu k emisním povolenkám pro domácnosti a na benzín a naftu, což stvrdila podpisem ministryně Hubáčková z KDU – ČSL. Mnoho opozičních, ale i vládních politiků dnes vyzývá Fialu k podpoře radikální změny kurzu evropské politiky, ale jakou cestu zvolí náš premiér, jakou cestu si zvolí Evropa, to se dozvíme až na konci tohoto letošního března.
