Článek
Ve svých 37 letech jsem prvně byla ve fázi výběru nového auta za cenu kolem milionu. Někdo by si řekl Wauu, tak to ti závidím, ale ono opravdu není co. Bohužel jsem se nemohla dívat jen na to, jak moc se mi líbí uvnitř nebo venku a jakou má barvu. A to díky těmto okolnostem.
Zapříčinila jsem si x aspektů, které jsem do tohoto dilema musela zahrnout. V první řadě mám dítě, zatím tedy jen jedno, ale už tak je to celkem v háji na to, že cabrio nebo třídvéř to prostě nebude (i když některý jsou teda náádherný!!). Dítě je celkem velký milník… Když už netaháte v kufru kočárek, tak chce vozit všude s sebou kolo, koloběžku, odrážedlo a XY věcí, co kdyby náhodou bylo potřeba. Hlavně dělá po autě dost velký bordel, takže na světlý interiér můžete zapomenout. Tato skutečnost tedy udávala první směr, a to je velikost a dost místa vzadu, aby nebyly neustále od bláta záda sedačky spolujezdce. Je to dost velký vopruz je pořád otírat nebo upozorňovat prcka za jízdy 894×, ať do té sedačky prostě nekope, že oranice stačí na těch botách a koberečku.
Další aspekt byl to, že mám psa. Není to vlkodav ani čivava, spíš něco mezi, ale i tak potřebuje nějaké místo v kufru a optimálně v nějaké přepravce, kleci.. Musíte přeci dbát na bezpečnost a předpisy, že ano, takže to už je nutný mít aspoň combík nebo teda trochu větší kufr. Teď už se tam tedy musel vejít pes, věci pro prcka a kdyby se usmálo štěstí, tak i další kočárek pro nový přírůstek.
Ještě abych uvedla na pravou míru, nejsem matka, co jezdí autem maximálně do Tesca nebo na jógu ob dvě ulice od baráku. Najezdím denně minimálně 100 km a když se zadaří, dá to někdy do týdne i přes 2 000 km.
Pak tu byla skutečnost, že vlastním koně, jednoho, takže jsem musela počítat i s tím, že bych měla uvést naložený přepravák. Mohlo by být potřeba dojet k veterináři nebo nedej bože někoho z blízkých pohltí soutěživý duch a budete muset každý víkend cestovat po krajích ČR a doufat, že se na vás usměje štěstí a bude z něj např. velká parkurová hvězda. Já tyto ambice určitě nemám, ale ráda koně na tyto pokusy zapůjčuji a čekám, co z toho bude. Tím pádem se přepravě nevyhnu a musela jsem se koukat i na obsah motoru, aby autíčko s hengrem zvládlo vyjet kopec a kůň se nemusel vykládat před každým velkým kopcem, aby došel sám.
Poslední ukazatel byl můj přítel, má přehled o všem, co by auto mělo nebo nemělo mít, kolik to má žrát, kolik stojí náhradní díly, kdo z kámošů co měl a jak moc to byla kasička atd. atd. Mimochodem byl to ten nejhorší aspekt ze všech, co jsem vypsala. Předložila jsem mu asi 10 typů a ani jeden neprošel, nejlepší byl ten, který sám vybral už od začátku a já se mu bránila zuby nehty, prostě láska na první pohled to nebyla.. Ale, světe, div se, je to ten, ke kterému jsem si pak došla i sama, že to bude nejlepší řešení a přijmula, že praktičnost vítězí nad vzhledem. Ale toto není o konkrétní značce, jen o zkušenosti, kterou mi přinesla nutná výměna kol z letních na zimní, když je moje nové autíčko potřebovalo.
Tato výměna zapříčinila to, že jsem v autosalonu, kde jsem si nakonec jedno SUV vybrala, dostala jako náhradní vůz elektromobil. Nejprve jsem byla dost v rozpacích, jestli se mám radovat, nebo brečet, nemám zrovna volný 2 hodiny denně, abych vysedávala u nabíječky někde na benzínce, ale zvítězila zvědavost… Poté, co mi bylo ukázáno, kde je náhradní kabel, domácí nabíječka a kam co strčit, jsem sedla do auta. Moje myšlenkové pochody byly asi takovéto… Takže čudlík na start, ok, to jsem zvládla. A pak nic, ticho, divný. No nic, jdeme dál, přeci nejsem blbá. Na automat jsem zvyklá, nic jiného bych už ani nechtěla, ale potom, co jsem dala tlačítkem Déčko , šlápla na plyn a rozjela se za naprostého ticha, tak mi to teda přišlo jako sakra divný. Zvlášť, když máte odpich jak formule. Kdo by to byl čekal, nakonec hodně příjemný start, když opomenu tu hluchotu motoru… Takže ujela jsem první kilometr a začala se pomalu orientovat na displeji. 100% pozornost měla okamžitě ikonka s dojezdem km a % podílu baterku. 75 % a dojezd 278 km.. No tak dobrý, snad to něco vydrží. Jedu po dálnici… Baterka ubývá rychle, takže hoou hoou, zpomalíme. Jelikož mám před sebou trasu Beroun - Kolín, mám dost času se seznámit s tímto zázrakem budoucnosti. Pro ty, kdo tuto čest ještě neměli, musím říct, že jízdní vlastnosti ve městě a na dálnici jsou super, podpůrné systémy fungují, jak mají, ulehčí vám řízení na maximum, jízda je tichá, sedačky příjemný, interiér krásný… Necháte se tím ukolébat a pak vám sklouzne oko na stav baterie a ejhle, tak to pěkně ubyl dojezd pod 200 km… Při mým štěstí totiž bylo všude tolik kolon a objížděk, že cestu na hodinu jsem měla rázem na dvě a půl. No což, vyzvednu psa a potom si uděláme výlet k první nabíjecí stanici, co potkám. No a vida, Lidl nás zachránil. Vylezu z auta a studuji, co se na panelu píše. Stanice má dva typy nabíječek, sakra, to mi nikdo neřekl, kterou mám asi tak vybrat. Naštěstí nejsem blondýna, takže si otevřu nabíjecí nádrž a vidím, kolik dírek musí nabíjecí hlavice mít, a tím pádem se trefuji na první pokus a vše pasuje, jupííí, teď už jen aby to začalo nabíjet. Návod je naštěstí pod QR kódem, takže registruji platební kartu a už to teče. Kolik to asi tak stoji?? Uvidíme, divím se, ze to není zadarmo, když to je tak hrozně IN. Takže energie proudí a je čas venčit psisko. V duchu si říkám, že to vlastně tak blbý není, ten čas prostě využiju k něčemu, co by mne stejně čekalo a je vlastně fajn myslet na přírodu okolo (pro všechny, kdo jsou odpůrci těchto technologií, ano, i já vím, jak je neekologické vše okolo elektroaut, když se na to podívám detailněji). Auto tedy nechávám nabíjet a já odcházím zhruba na 40ti minutovou procházku se psem. Jaké bylo mé překvapení, když se po této době vrátím ke stojanu, nabíječka z auta vyndaná a strčená do úplně jiného auta mimochodem i jiné značky. Takže jako WTF?? Nejsou majitelé těchto aut tak trochu nadšenci do ekologie, a tím pádem by to měli být spíš správňáci než padouši? Chápu, že někteří z nás spěchají a nemají čas čekat, ale prosím, až mi jednoho krásného dne nezbyde nic jiného, než si elektromobil opravdu koupit, nechte mi tam tu nabíječku prosím aspoň do 90% nabití, snesu i vyšší stržení peněz než jen za 153,-, děkujuuuu.
