Článek
Ačkoli uběhlo již více než čtvrt století, stále to v hlavě vidím, jako by to bylo včera. Končí prázdniny, mě je sladkých sedmnáct, zanedlouho se vracím do Prahy a babička mi říká: „Tak umřela ta anglická princezna, to pořád říkali jak vychová z prince budoucího krále a hele…“
Zprvu jsem tomu nechtěl věřit, princezna Diana přece byla mladá, bylo ji všude „plno“, jak by mohla umřít ? Však zrovna včera jsem někde v novinách četl, že se vrací v těchto dnech zpátky do Londýna, po dovolené se svým intimním přítelem, Dodim Al Fayedem. A přesto to byla pravda. Jistě nejen já si pamatuji onu vypjatou dobu, která hrozila málem pádem monarchie, kdy popularita nejen Jejího Veličenstva, ale i současného krále, tehdy prince z Walesu oscilovala kolem kritické hranice, kdy se zvedla velká vlna odporu proti bulvárním novinářům… Kdo si ji chce připomenout, nechť si pustí slavný film „Královna“ s Helen Mirren. I já jsem tehdy napsal sentimentální báseň, otřesen smrtí tehdy asi nejslavnější a nejfotografovanější ženy světa, sledoval velkolepý pohřeb… A dodnes mi zní v hlavě, od té doby nikdy už nehraná verze hitu Eltona Johna Candle in the Wind: „Goodbye English Rose,“ tehdy v roce 1997 nejprodávanější single.
V oné zjitřené době se zdálo nereálné, že kdy dojde k událostem, které následovaly – svatba tehdy hluboce nenáviděné Camilly Parker Bowles s princem Charlesem, natož její korunovace britskou královnou – chotí, nikdo by také nepředpokládal rozkol mezi smrtí matky silně spojenými bratry, princi Williamem a Harrym. A přesto se to vše stalo. Dnes média, která po smrti princezny z Walesu skutečně postupně „zkrotla“, a věci, které tehdy, před koncem poslední dekády 20.století byly možné a běžné, už jsou dnes nepředstavitelné, rády spekulují, kudy by se ubírala životní cesta jejich synů i samotné princezny, nebýt oné tragedie, jak by asi vycházela se svými snachami a zdali by došlo ke krizi mezi bratry, kdyby… Ale to je právě ono „Kdyby“ které historie nezná…
U příležitosti tohoto smutného výročí, uveřejňuji kresbu, kterou jsem si před časem nakreslil jen tak pro radost, princezna Diana je na ni v pověstných „Revenge Dress“, neboť „Pomsta nejlépe chutná v černé“. I dvacet šest let po své smrti je princezna Diana pro mnohé ikonou, jež přitahuje zájem světové veřejnosti – možná i proto, že zemřela tak mladá, předčasně, tragicky a ve spojitosti s láskou – ze živé a reálné, chybující i milující ženy se stala legenda – a legendy nikdy neumírají…