Článek
Víte, co to je what–if? Fikce, často zaměřená na „alternativní historii“. Tento literární styl, kdy si můžeme spekulovat „co by kdyby“(U nás je asi nejznámější literární série Žáby v mlíce) postupem přešel i do koníčku, který k naší zemi neodmyslitelně patří – do plastikového modelařství. Modeláři si zkrátka lepí modely letadel v neexistujících kamuflážích, z alternativních dějin, takže někdo má doma třeba B-29 Superfortress nebo Avro Lancaster v československých barvách, Phantoma II atd… Donedávna patřila do What-if i F-35 s českým markingem. Jenže po dnešku je všechno jinak a je velká pravděpodobnost, že se jednoho dne skutečně tohoto super letadla s českými výsostnými znaky dočkáme…
„Jen stíhačka? Ani náhodou!“
Lockheed F-35 Lightning II je letadlo páté generace. Média mu říkají „stíhačka“ ale to je velmi nepřesný a zjednodušující termín (Ostatně, mnohdy se v médiich jako stíhačka označuje třeba i L-159, což opravdu stíhačka není a nikdy nebyla.) Lockheed F-35 Lightning II je produkt legendární továrny na letadla, kde vznikly veleslavné stroje historie. Uvnitř burácí motor Pratt and Whitney, další značka, ze které se každému fandovi letectví rozbuší srdce. Zatímco na Gripenu, F-16 nebo Rafalu vidíme přídavné nádrže a kontejnery se senzory a zaměřovači všeho druhu a výzbroj všeho druhu je na pylonech pod křídlem či trupem, u F-35 je všechno zakapotováno v její rozložitém trupu a skryto před zvědavými zraky i radary. Až na pár vyvolených nikdo neví, co tahle hračka doopravdy umí… Není to pouze stíhačka – je to STRIKE FIGHTER. Stíhač i stíhací bombardér, víceúčelové letadlo, hloubkař, moderní obdoba legendy druhé světové války - De Havillandu Mosquito. Podobně jako tenhle stroj, má pořádnou hlavní zbraňovou šachtu, nebo chcete-li laicky – pumovnici, krom dvou ještě dvě dalších, menších na každém boku stroje, určené pro PLŘS. Se zbraněmi ukrytými v břiše stroje je letadlo plně Stealth, připravené plnit širokou škálu úkolů. Od stíhání,útoky na pozemní i námořní cíle, přes sběr dat či navádění dronů. Máte- li zkušené plánovače a stratégy, s F-35 si můžete, díky jejím schopnostem dovolit rozpoutat -budet li to nutné - skutečný „EVE OF DESTRUCTION“. A samozřejmě – pokud máte vzdušnou nadvládu a netrváte na stealth, vezměte ze skladiště externí pylony, uveďte stroj do „Beast módu“ a račte si podvěsit pár dalších střel a pum. Nebo se proměňte ve „vzdušnou ponorku“ přejděte do Stealth módu, aktivujte tajné datalinky a využijte klíčové vlastnosti stroje – první vidět – první zaměřit – první sestřelit. Protože jde o pokročilý stroj, v současnosti se již počítá i s tím, že F-35 v budoucnu doplní tzv. Loyal Wingman – stručně řečeno – drony. Ty budou kooperovat s F-35, zvyšovat její palebnou a údernou sílu, doprovázet ji - zkrátka chovat se jako skutečný wingman, ovšem s tím rozdílem, že dron v případě ztráty neoplakává matka/manželka. Potencionální robotičtí wingmani také umožní rozšířit letectvo „za pakatel“. Se současnou generací dronů F-35 umí samozřejmě spolupracovat též.
Úžasná a jednoduchá i digitální kabina F-35, kde až na joystick a HOTAS krom obřího displeje a pár přepínačů nic není, tatam je záplava budíků. Tohle je letadlo pro generaci Z, lidi srostlé s elektronikou, pro něž je používání informačních technologii běžná věc. Myslíte, že si vymýšlím či přeháním ? Pche, račte se zeptat u našich přátel v Izraeli, co jejich piloti všechno s izraelizovanou verzí F-35I „Adir“ (Mocný) všechno tropí v Sýrii… Nejspíš se vám dostane jen mírného pousmání. Ano, maličký Izrael náklady neřeší, neřeší jej ani malé Norsko, Nizozemí, Finsko ani Švýcary… Je nesmysl čekat na nějakou jinou stíhačku páté nebo šesté generace, něco se v mezinárodní spolupráci kutí, ale dokud to není v sériové produkci a ověřené v praxi, je to jenom mlácení prázdné slámy.
„Protivník nikdy nespí – vážně chcete místo F-35 4.5 generaci?“
Krom Lockheed Martinu vyrábí v současnosti sériově stroje páté generace jen globální protivníci Západu - Rusko a Čínská Lidová Republika. Suchoj Su-57 „Felon“ je však považován spíše za nástroj propagandy a jeho sériová výroba je velmi omezená, spíše kusová. Chengdu J-20 „Mighty Dragon“ jediná v současnosti operační stíhačka páté generace používaná čínskými ozbrojenými silami, však tímto problémem, díky mnohem výkonnějšímu průmyslu a technologii netrpí a v současnosti se odhaduje, že bylo již vyrobeno kolem dvou stovek těchto strojů a probíhá jejich postupné zavádění do leteckých složek ozbrojených sil ČLR.
Samozřejmě, pokud jde o mírové využití, air policing, nepotřebujete stealth kočár. Jenže pokud máte válku za rohem, světový bezpečnostní pořádek se bortí, světoví diktátoři hodlají rozšiřovat svá impéria „protože prostě mohou a komu se to nelíbí, tomu pohrozíme atomovkou“ je čas koupit stroj, který je a bude na špici doby. Beztak se nakonec ukáže, že kritici neměli pravdu, nový zbraňový systém (a F-35 je zbraňový systém) poskytuje do té doby nevídané možnosti i přes vyšší pořizovací náklady – a nakonec se přikoupí ještě další… Ze strategicko-taktického hlediska je důležité, že s F-35 nebudeme osamoceni, nejen v NATO – (Například nově do NATO vstoupivší Finsko, které patří mezi spíše menší státy si hodlá pořídit až 65 kusů F-35, což je vzhledem k jeho neblahé historické zkušenosti a dlouhé hranice s nevypočitatelným sousedem zcela pochopitelné. ) ale i v našem středoevropském prostoru. Z nejbližších sousedů jimi budou disponovat Polsko a Německo.
„Od MiG-21 k F-35 – neuvěřitelné !“
Lidská paměť je krátká a svoboda ani demokracie nejsou zadarmo. Dnes už není potřeba obrovská armáda po vzoru ČSLA, navíc vyzbrojená druhořadými exportními verzemi (Ano, všechny ty MiGy a Suchoje byly vulgárně řečeno „odrbané“, rozhodně nešlo o to nejlepší, co uměl tehdejší sovětský vojensko-průmyslový komplex vyrobit. Tehdejší „hi-tech“ si nechával žárlivě pro sebe, a exportní varianty měly degradované všemožné systémy, jako například radary, mohly používat jen omezenou škálu výzbroje atd.…). Trendem je armáda menší, flexibilnější a pokud možno vyzbrojená tou nejmodernější výzbrojí, která je sice na první pohled drahá, na druhý však znamená úsporu, protože čím modernější systém, tím dokáže odvést více práce, proti předchůdcům a samozřejmě, čím víc se etabluje napříč různými ozbrojenými silami, tím jeho pořizovací náklady klesají, třeba i díky tomu, že se mohou plánovat společné akvizice, nebo investice do vývojů a nasazení nových technologii na stávající platformu.
Je také fér připomenout si, jak tristně vypadaly Vzdušné síly AČR, nebo spíše stíhací letectvo před nástupem Gripenů – létající muzeum, skanzen, který postupně vyřazoval modernější stroje (poté co MiG-29 „Fulcrum“ byly vyměněny do Polska za vrtulníky Sokol) jako MiG-23 „Flogger“ na úkor letitých a zastaralých MiGů 21 „Fishbed“, ne proto, že by snad MiG-21 byl výkonnější, ale protože MiG-23 byl zkrátka „druhá kvalita“, nespolehlivý, s tenčící se zásobou náhradních dílů, kdyžto na „jedenadvacítky“ bylo součástek ve skladech stále dost. Vznikla tak absurdní situace, kdy prvoliniovou službu zajištoval nejstarší a současně jediný přeživší typ ve výzbroji, jen mírně upgradovaný na standard NATO coby MiG-21MFN (N=NATO). Následné pořízení – avšak formou pronájmu, nikoliv koupě strojů SAAB JAS-39 „Gripen“ uvedlo české letectvo přece jenom na jinou úroveň, jak generační, tak kvalitativní a samozřejmě i takticko-operační. Pokud jde ovšem o porovnání F-35A a JAS-39E, jde opět o významný posun, protože „Gripen“ je stále jen a pouze letoun maximálně 4.5generace, který sice může nést některé prvky páté generace (hlavně ty, týkající se avioniky a senzorů) podobně jako třeba F-16V Block 70, které budou záhy vstupovat do služby u Slovenských vzdušných sil – ale z logiky věci ani z Gripenu, ani F-16 (přesněji jakéhokoliv stroje 4. nebo 4.5 generace) neuděláte stroj generace páté, tedy letoun s charakteristikou stealth, integrální pumovnicí/zbraňovou šachtou a systémem „vše uvnitř“ (na rozdíl od systému vše ven).
Bojové stroje nejsou něco, co se pořizuje každý rok, vždyť od pořízení Gripenu – respektive podepsání smlouvy mezi ČR a Švédským královstvím uplyne za rok dvacet let, v té době již budou Gripeny sloužit v VZS AČR dvacet let – a upřímně - pamatujete si jakou jste měli před dvaceti lety televizi, nebo dejme tomu mobilní telefon? Technologie neskutečně pokročila, byť pilotované vojenské letouny, až právě na stealth stroje, prošly jen mírnou modernizací, respektive došlo i k vytváření „mezitypů“ – jako je například Boeing F/A-18E/F „Super Hornet“ či Suchoj Su-35S z tábora protivníka, kdy se přepracovala koncepce původního stroje, většinou cestou zvětšení a modernizace avioniky, a vytvořil se na první pohled stroj téměř totožný ale přesto odlišný, levnější na pořízení nežli plnohodnotná pátá generace, generace tzv. 4.5. Pokud opozice tvrdí, že se měli kontaktovat i jiní výrobci letounů, tak by mne zajímalo, kteří. On totiž opravdu krom Lockheedu Martin na Západě letoun páté generace nevyrábí. (Projekty jsou hezká věc, ale kupují se sériové stroje, nikoliv projekty.) A co se týče počtu vyrobených kusů, zde má F-35 jasný náskok, s více než tisícovkou operačně nasazených letadel napříč mnoha zeměmi. Budoucnost českého nadzvukového letectva se tedy jeví v rámci dnes oznámeného nákupu letounů F-35 optimisticky, nepochybuji však, že tato akvizice může v budoucnu čelit ještě mnoha kritikám a dokud se dráhy v Čáslavi nedotkne noha první F-35 s našimi výsostnými znaky – neuvěřím… Avšak v rámci svého celoživotního kréda „Dum Spiro-Spero“ doufám, že se tak stane. Třeba i proto, že mám rád „Technofetiše“a F-35 jím je…
„Autor je diplomovaný bezpečnostní analytik, publicista, celoživotní nadšenec do letectví a též ctitel odkazu našich druhoválečných letců“.
