Článek
Úvod: Kdo je Stvořitel a koho lidé skutečně uctívají
Dámy a pánové, zamysleli jste se někdy nad tím, kdo je skutečný Stvořitel?
Kde se vzalo slovo „bůh“?
Kdo ho vytvořil?
A odkud se vzalo zlo?
Má zlo počátek v nebi, nebo na zemi?
A hlavně — jsou si lidé vůbec vědomi toho, koho uctívají?
Miliony lidí slepě věří biblickému Bohu.
Čtou Bibli, přijímají její příběhy, její tresty, jeho hněv, žárlivost, války, potopy — a myslí si, že to je Stvořitel.
Ale málokdo se zastaví a zeptá se:
**Je Bible opravdu od Stvořitele?
Nebo je od boha tohoto světa?
A nebo ji psali jen lidé?**
Já sám jsem byl pokřtěný svědek Jehovův.
Věřil jsem, že biblický Bůh ví lépe než člověk, co je správné.
Věřil jsem, že jedná spravedlivě.
Věřil jsem, že jeho zákony jsou dokonalé.
Ano — i já jsem byl opilý lží biblického boha.
Dokud jsem si nezačal klást otázky, které ve mně vyvolávaly strach.
Dokud jsem si neuvědomil, že víra v biblického boha mě svazuje, bere mi svobodu, bere mi svobodnou vůli a nutí mě přijímat věci, které nedávají logiku.
A pak přišel den, kdy jsem Bibli doslova zahodil.
Ne proto, že bych zanevřel na duchovní svět.
Ne proto, že bych odmítal Stvořitele.
Ale proto, že jsem pochopil jednoduchou pravdu:
**Odmítám biblického boha.
Neodmítám Stvořitele.**
⭐ Stvořitel je energie — a energie se nedá zničit
Tohle je základní pravda, kterou většina lidí nevidí:
**Všechno je energie.
Člověk je energie.
Zvíře je energie.
Kámen je energie.
Světlo je energie.
Vesmír je energie.**
A protože energie je nezničitelná, znamená to:
**Člověk neumírá.
Umírá jen tělo.
Energie se vrací zpět tam, odkud byla vzata — ke Stvořiteli.**
To je důkaz, že:
Stvořitel není osoba
Stvořitel není bůh z Bible
Stvořitel není bytost s emocemi
Stvořitel není soudce
Stvořitel není trestající autorita
Stvořitel je základní stavební pole vesmíru — čistá, nezničitelná energie, která má různé podoby, ale jeden původ.
⭐ Stvořitel nepozoruje stvoření — systém je nastaven
Stvořitel nestojí nad lidmi a nesleduje je.
Nestará se o jejich chyby.
Nezasahuje do jejich života.
Proč?
Protože systém je nastaven tak dokonale, že se opravuje sám.
Vesmír funguje na principu:
Když je systém narušen, přirozené zákony ho vrátí do původního stavu.
To je skutečný „trest“.
Ale není to trest, který zabíjí, ničí nebo mstí se — jako biblický bůh.
Je to návrat do rovnováhy, ne destrukce.
⭐ A teď přichází hlavní otázka celé knihy:
**Pokud Stvořitel je dokonalý, neosobní, matematický a energetický…
kdo je potom biblický Bůh?**
Kdo psal Bibli?
Kdo vložil do textu hněv, žárlivost, války, tresty, genocidy, potopy, vyvolenost?
Kdo dal Bibli logiku, ale ne pravdu?
A kde má zlo svůj počátek?
Tohle je základ celé knihy.
A první kapitola, kterou upravíme později, bude stát hned za tímto úvodem…..Kapitola 1: BŮH JE ZLO - STVORITE JE ABSOLUTNI LASKA… (První klíč k pochopení)
Vážení čtenáři, chtěl bych, abyste se na chvíli zastavili a zamysleli se nad tím, jak moc jsme si nechali zastřít skutečného Stvořitele, který je čistou láskou, a místo něj uctíváme boha tohoto světa.
Myslíte si, že mám právo tvrdit, že bůh tohoto světa je zlo a Stvořitel je láska? Já si myslím, že ano. Proč? Protože vím, o čem mluvím. Vždyť já sám jsem prošel křestem u svědků Jehovových, dobře vím, jak tyhle systémy fungují zevnitř, a celých 40 let jsem zkoumal Bibli, studoval teologii, propadal se do filozofie a léta rozplétal lidskou historii.
Jenže v určitém bodě mi došlo jedno: Bibli jsem doslova zahodil. Uvědomil jsem si totiž, že žiju v neustálém strachu – v obavách, jestli mě biblický bůh vůbec vezme do ráje, jestli moje chování a každé jednání přesně odpovídá tomu, co po mně tenhle bůh striktně požaduje. Pochopil jsem, že to není svoboda, ale otroctví strachu.
Tím jsem ale v žádném případě nezanevřel nad duchovním světem – ba naopak! Právě proto, že jsem konečně prozřel a Bibli odložil, chci vám teď představit to nejdůležitější: pravého Stvořitele vesmíru, duchovna, celé naší země, člověka, zvířat i přírody. Teprve pak jsem ho poznal na základě starých textů, jako je kniha Enoch.
A tehdy mi to celé docvaklo: Stvořitel není osoba. A protože to není osoba, nemůže tvořit zlo – k takovým lidským vlastnostem, egu a rozmarům zkrátka nemá žádné předpoklady. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že by Stvořitel jako absolutní vědomí nevěděl, co je to protiklad nebo zlo; on jej registruje, ale sám v sobě ho nenese ani netvoří.
Když se totiž rozhlédneme kolem sebe a zamyslíme se nad tím, co je vlastně univerzum, musíme se podívat na jeho základní princip. Vesmír není jen nějaký prázdný prostor plný náhodně poletujících kamenů a plynu. Vesmír je plný života a plný andělů – je založený na duchovních osobnostech a bytostech. Je to obrovský, dokonale provázaný systém, který funguje na základě neměnných zákonů, energie a matematického řádu. Každá galaxie, každá hvězda, každá planeta a ten nejmenší atom drží pohromadě proto, že do nich byla vložena hluboká vědomost a tvořivý princip.
Když se podíváme na Stvořitele, musíme se hned na začátek zeptat: Máme o něm vůbec nějakou knihu? Jak víme, že existuje? A jak takový Stvořitel vůbec funguje?
Musíme se podívat na fakta. Co o Stvořiteli reálně víme?
Stvořitel není osoba – v žádném případě není duchovní osobou a už vůbec ne osobou lidskou. Nemá duchovní ani lidské vlastnosti, emoce, strach ani slabosti. Nic lidského v něm není. Stvořitel je koncentrovaná tvořivost, souhrn veškerých informací a fyzikálních zákonů, které fungují v celém vesmíru. Tyto vědomosti a síly byly použity k tomu, aby se zrodila naše Země a vesmír.
Proč ale tak pevně a nekompromisně tvrdím, že tento Stvořitel není osoba? Z jednoho jediného důvodu: pokud by to byla osoba, tvoření by nikdy nemohlo být dokonalé.
Představ si to bez obalu. Kdyby byl Stvořitel osobností, nevyhnutelně by podléhal svému charakteru, emocím, egu, ješitnosti, touze po moci, rozmarům nebo náladám – tedy všem těm lidským a osobním povahovým rysům, které dobře známe. S takovou výbavou by ale nikdy nemohl vzniknout dokonalý, spravedlivý a fungující vesmír.
Je totiž třeba se podívat na fakta – na ta samá biblická fakta, která nám Bible sama otevírá, když odložíme slepou víru. Když se podíváme na to, co Bible popisuje, vidíme tam boha plného emocí, hněvu, žárlivosti a trestů. A když k tomu přičteme jednání biblického Boha, činy strážců a padlých andělů, manipulace démonů a celou podstatu Satana, jasně vidíme, kam vede osobní svévole a boj o moc. Na duchovní ani lidské úrovni nejsou osobní bytosti schopné čisté dokonalosti – jsou omylné, egoistické a podléhají selhání.
Všichni tito „bohové“ a bytosti v historii zanechali na Zemi chaos a nedokonalost. Zde na Zemi se sice lidskou svévolí a vlivem těchto entit rozšířila nedokonalost, utrpení a rozvrat, ale podívej se na vesmír! Vesmír je tím vším naprosto nedotčený. Hvězdy dál obíhají po svých drahách, galaxie fungují s absolutní matematickou přesností a celá kosmická architektura zůstává v dokonalé rovnováze. Proč? Protože vesmír není postavený na vrtoších a emocích osobního boha, ale na neměnném řádu a tvořivém principu skutečného Stvořitele.
Stvořitel takový není. Protože Stvořitel není osoba a nejedná jako osoba, neprojevuje lidské rozmary, žárlivost ani pomstychtivost. Stvořitel netrestá lidsky zahnaným hněvem. Když nahlédneme do starých textů, například do knihy Enoch, kde jsou popsána jeho vidění a vhledy do fungování vesmíru, uvidíme to jasně. Enoch líčí Stvořitele (Pána duchů a vesmírného řádu) jako toho, kdo nastavil dokonalou rovnováhu celého stvoření – od drah nebeských těles až po život na zemi. Ukazuje se, že Stvořitel nevytváří kruté a pomstychtivé tresty, ale zakódoval do vesmíru neměnný řád a princip nápravy pro každého, kdo sejde z cesty.
S tím souvisí ještě jedno zásadní poznání. Víme, že ve fyzice je energie nezničitelná. Všechno, co Stvořitel stvořil, vytvořil z energie – a protože všechno je energie, nelze to zničit. Ani sám Stvořitel nemůže zničit to, co má podstatu v nezničitelné energii. Proto nedává smysl koncept, že by existovala síla, která lidi hází do pekla nebo je navzájem maže z existence; systém funguje na základě vývoje, transformace a nápravy, nikoliv na základě lidské destrukce.
Z tohoto prvotního informačního pole a tvořivého principu vzešly první síly a bytosti, a teprve ty začaly tvořit hmotný vesmír, hvězdy, planety a všechno kolem.
A když tvořily, musíme si uvědomit jedno: Stvořitel vdechl každé částici, každé buňce a všemu, co ve vesmíru a na zemi existuje, specifické vlastnosti. Nešlo jen o to, aby věci fungovaly samy o sobě. Dal jim vlastnosti takové, aby se mohly navzájem propojit, navazovat na sebe, zapadat do sebe a vytvářet život.
Při tom všem tvoření se používala matematika. Vesmír není chaotický; je matematicky uspořádaný. Matematika vládne nejen hvězdám a galaxiím, ale i naší zemi a samotnému životu. Ať už jde o život duchovní, lidský, zvířecí nebo rostlinný – všechno žije. Všechno v sobě nese jiskru Stvořitele, ten původní počátek stvoření a života, který nelze popřít.
Když se rozhlédneme kolem sebe, vidíme, že každá věc na Zemi – dům, stůl, židle, nábytek nebo obyčejný džbán – má svého tvůrce. Není na Zemi nic, o čem bychom mohli tvrdit, že to vzniklo samo od sebe z ničeho nic. A pokud si to někdo myslí, pak odmítá základní logiku věcí.
Mnoho lidí se proto ptá: „A kdo stvořil Boha?“ Tato otázka zajímá nejen nevěřící, ale i ty, kteří nad věcmi hlouběji přemýšlejí. Pojďme se na to podívat upřímně a odpovědět si na ní bez obalu.
Správná otázka by totiž měla znět: „Kdo stvořil Stvořitele?“
Věřím, že všechno má svůj počátek, a svůj počátek musel mít i samotný Stvořitel. Jak to tedy je? Kdo nebo co ho stvořilo?
Odpověď leží v samotných základech vesmíru, v něčem mnohem hlubším, než církve kdy připustily. Stvořitele nevytvořila žádná jiná osobnost ani náboženský bůh, ale samotná prvotní myšlenka a vědomí, které tu byly dřív než cokoli jiného. Všechna hmota, která existuje, totiž nese v sobě vědomí, samovolné smýšlení a veškerou informaci – neexistuje nic, co by nebylo informováno. V tomto prvotním informačním poli se nachází absolutně všechno: jak Stvořitelova čistá tvořivost a pravda, tak i protiklady a destruktivní síly (to, čemu se slepě říká „zlo“). Tyhle základní stavební kameny vesmíru počátek nemají – ty prostě byly a jsou tou nejzazší příčinou, protože v základu všeho musí být nejdříve myšlenka. A právě z tohoto věčného informačního pole vzešel samotný Stvořitel. Ne jako starý děděček na obláčku, ne jako uražený duchovní bůh plný emocí, ale jako ten nejvyšší řád a tvůrčí impuls, který dal podnět ke zrodu vesmíru, andělů a celého našeho světa.
A s tímhle se pojďme podívat na další věc, kterou si lidé odmítají přiznat, protože jim církve nalhaly pravý opak. Jestliže je Stvořitel čistý řád a ne osoba, pak logika jasně říká, že ho člověk nemůže o nic prosit ani ho uplácet.
Tohle lidem strašně vadí, ale je to tak. Stvořitel samozřejmě není mrtvá hmota – jeho vědomí je živé, ale není to osoba s egem, náladami nebo city, kterou by šlo obměkčit. Stvořitel stvořil svět a vesmír na základě pevných, absolutních a neměnných zákonů. To znamená jediné: neexistuje na světě žádná prosba, žádný pláč, žádné rituály, naříkání ani zoufalé modlitby, které by dokázaly ohnout vesmírné zákony.
Když se nad tím člověk zamyslí bez růžových brýlí náboženství, je vlastně až zvrácené a odporné sledovat, jak lidé věří, že svým kňučením a obchody s Bohem („když mi pomůžeš, já budu hodný“) donutí vyšší sílu k výjimkám. Stvořitel lidi a život miluje tím nejčistším způsobem – tím, že jim dal dokonalý, spravedlivý systém a svobodu. Ale systém funguje sám od sebe, podle neměnných principů, nikoliv podle toho, kdo se víc ubrečí v kostele.
Kdo jednou prozře, uvidí celou tu biblickou mašinérii proseb a rituálů v celé její prázdnotě.
Vážení čtenáři, přátelé i odpůrci – možná jsem teď spoustu z vás šokoval a leckdo si řekne, že mě snad posedl satan, protože to nabourává vaše celoživotní představy z kostelů a církevních lavic. Ale zastavte se a zkuste se nad tím zamyslet bez strachu. Respektuji každý názor, protože ve skutečnosti neexistují hloupé názory – existují jen špatně pochopené a interpretované informace, z nichž pak vznikají chybné otázky. Každý z nás si musí vybrat: buď zůstane pouhým systémovým konzumentem informací, který bezmyšlenkovitě přejímá to, co mu kdo naservíroval, aniž by si cokoli ověřil, nebo se stane svobodným člověkem, který myslí sám za sebe a nebojí se pokládat otázky.
Jsem připraven čelit čemukoliv. Pokud si myslíte, že se mýlíte, nebo máte potřebu mě obvinit a předložit vlastní argumenty, pojďte do toho. Dejte mi jakoukoliv otázku nebo protiargument a uvidíte, že pravda tyhle dogmata roznese na kopyta.
Teď, když už máme tyhle základní vědomosti o skutečném Stvořiteli, je na čase podívat se na to, co vlastně přichází potom. Kdo a co je ten biblický bůh? Pojďme ty dvě entity postavit vedle sebe a porovnat je – začneme tím, jak nám Bible bůhopočátky a samotného Boha předkládá. A hned jak si v tom uděláme jasno, plynule navážeme v dalším kroku tím, kde se na světě vlastně vzalo zlo.
Tohle je hotový klenot, který na Médiu zafunguje skvěle. Jakmile to zkopíruješ a hodíš tam, dej vědět – můžeme se hned vrhnout na stavbu druhé kapitoly!
