Článek
Ještě nedávno společně nastupovali na led, bojovali o vítězství a plánovali další zápasy. Bohdan Titov a Maksym Brahin se znali dlouhá léta. Oba pocházeli z ukrajinského Záporoží, hokeji se věnovali celý svůj život a hráli za místní tým Avrora. V pátek 6. prosince 2024 jejich společný příběh tragicky skončil.
Ruská armáda toho dne zaútočila na Záporoží. Při náletu zahynulo deset lidí a další utrpěli zranění. Mezi oběťmi byli také oba sedmadvacetiletí hokejisté. Nezemřeli na frontě, ale ve městě, kde žili a věnovali se sportu.
Hokeji zasvětili téměř celý život
Bohdan Titov i Maksym Brahin se s hokejem seznámili už jako malí chlapci. První zkušenosti získávali v rodném Záporoží, později pokračovali v Charkově. Nakonec se oba vrátili domů a nastupovali za amatérský tým Avrora.
Přestože nepůsobili v nejslavnějších evropských ligách ani v zámořské NHL, v místním sportovním prostředí měli důležité postavení. Titov se vypracoval na kapitána mužstva. Spoluhráči na něj vzpomínají jako na přirozeného vůdce, který dokázal ostatní povzbudit a strhnout svým nasazením.
Jeho dlouholetý spoluhráč Vitalij Zubčenko po tragédii připomněl, že Bohdan vždy vedl ostatní dopředu. Ztrátu mladého kapitána popsal jako bolest, kterou lze jen těžko vyjádřit slovy.
Brahin měl vedle hráčských povinností ještě další poslání. Pracoval jako trenér v místní mládežnické sportovní škole. Pomáhal dětem zvládat první hokejové krůčky a předával jim zkušenosti, které sám sbíral od dětství.
Ruský útok připravil o život deset lidí
Záporoží leží na jihovýchodě Ukrajiny a od začátku rozsáhlé ruské invaze opakovaně čelí ostřelování. Přesto zde lidé pokračují v běžném životě, chodí do práce a děti navštěvují školy i sportovní kroužky.
Dne 6. prosince 2024 zasáhl město další ničivý útok ruského letectva. Exploze zabíjela civilisty a poškodila obytné domy, obchody i další budovy. Mezi deseti oběťmi byli Bohdan Titov a Maksym Brahin.
Následující den vyhlásilo město smutek. Ukrajinská média zveřejnila jména obou hokejistů a připomněla jejich působení v Avroře. Po tragédii se v záporožské ledové aréně uskutečnil vzpomínkový trénink. Na led přišli spoluhráči, trenéři, přátelé i mladí hokejisté, aby uctili památku obou mužů.
Pro Avroru znamenala jejich smrt ztrátu dvou klíčových opor.
Brankář zasypaný v bunkru a trenér, který padl u Bachmutu
Titov a Brahin zdaleka nebyli jedinými oběťmi ruské invaze z ukrajinského hokejového prostředí. Válka připravila zemi také o bývalé reprezentanty, mládežnické hráče a trenéry.
Jedním z nich byl Denys Pašynskyj, někdejší reprezentační brankář. V roce 1999 získal s ukrajinským týmem zlato na zimní univerziádě na Slovensku a o dva roky později přidal bronz v polském Zakopaném.
Dalším zabitým hokejistou byl Oleksandr Chmil, někdejší ukrajinský šampion a trenér ženského týmu Ukrajinočka. Po zahájení invaze se zapojil do obrany Kyjeva a později bojoval na východní frontě. V květnu 2023 zahynul při plnění bojového úkolu nedaleko Bachmutu. Bylo mu 42 let.
Rusko se přiblížilo návratu na mistrovství světa
Na konci října 2026 přišlo rozhodnutí, které vyvolalo v mezinárodním hokeji ostré reakce. Sportovní arbitrážní soud (CAS) v Lausanne vyhověl odvolání Ruské hokejové federace a zrušil rozhodnutí Mezinárodní hokejové federace (IIHF), které ruským reprezentačním týmům bránilo v účasti na světových šampionátech.
Ruští hokejisté přitom z mezinárodních turnajů zmizeli po zahájení rozsáhlé invaze v únoru 2022. IIHF jejich vyloučení zdůvodňovala především bezpečnostními riziky. Arbitři nyní dospěli k závěru, že federace své argumenty dostatečně nedoložila.
Verdikt otevřel Rusku cestu na mistrovství světa mužů v Německu v květnu 2027 i na další šampionáty. Rozhodnutí ovšem automaticky nevyřešilo organizační problémy. IIHF upozornila, že účast Ruska by znamenala zásahy do připravených turnajů, jejich rozpisů i bezpečnostních opatření.
Zvlášť citlivá je situace kolem světového šampionátu mužů. Mezi elitu se totiž po dvaceti letech vrací také Ukrajina, jejíž hokej se stále vyrovnává s následky války.
Češi odmítají proti Rusům nastoupit. Bouří se také sponzoři
Rozhodnutí arbitráže vyvolalo odpor napříč evropským hokejem. Proti návratu Ruska se postavilo sedm federací. Vedle Česka také Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Lotyšsko a Rakousko. Jejich představitelé dali najevo, že za současných okolností proti ruským týmům nastupovat nebudou.
Zvlášť důrazně vystoupilo Finsko, které usiluje o společný postup evropských zemí. Německo, pořadatel mistrovství světa v roce 2027, upozorňuje na bezpečnostní a organizační komplikace. Finské Turku dokonce pohrozilo, že se vzdá pořadatelství juniorského šampionátu v roce 2028, pokud se ho Rusko zúčastní.
K odporu se připojili také významní sponzoři. Ještě tvrdší postoj zaujala Kanada. Premiér Mark Carney 3. listopadu 2026 oznámil, že ruští reprezentanti nebudou smět nastoupit na mistrovství světa juniorů, které začne 26. prosince v Edmontonu a Red Deer. Kanadská vláda hodlá využít své pravomoci k zabránění účasti ruských a běloruských sportovců a funkcionářů reprezentujících své země.
Mezinárodní hokejová federace tak stojí před problémem, který samotný verdikt arbitráže nevyřešil. Rusko sice získalo právní možnost návratu, proti jeho účasti se však stavějí národní svazy, pořadatelé i firmy, které světový hokej financují.
Zatímco Rusko žádá své místo na šampionátech, ukrajinský sport dál nese následky války.
Zdroje:
