Článek
Z bojechtivých obav o veřejnoprávní média člověk nabývá dojmu, že po změně systému financování obsadí Kavčí hory ruské tanky a do budovy zpravodajství vpadne ozbrojené komando, které pod hrozbou smrti donutí nebohé pracovníky vysílat přímý přenos z oslavy narozenin Tomia Okamury s komentářem Andreje Babiše.
Nerada bych ohrožovala demokracii, leč mám pocit, že jsme se v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií někde ztratili. Princip fungování demokracie je založen na respektu k výsledkům voleb. Je jistě legitimní s nimi nesouhlasit, ale netvařme se, že jde o svatou válku za demokracii a nezávislost. Tvrzení, že financování ze státního rozpočtu automaticky znamená ohrožení nezávislého fungování, zní jako vážné obvinění směrem ke všem institucím financovaných státem.
Lamentace nad omezením výroby se snadno může stát obžalobou vlastní neschopnosti. Kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, hledá způsob. Pro začátek by stačilo revidovat programovou skladbu jednotlivých kanálů, omezit zbytné duplicity, zefektivnit provoz a výrobu, lépe využívat digitální archiv a vyhodnocovat výsledky vlastní tvorby. Taky se těšíte, až budete u stromečku v kruhu svých nejbližších společně přemýšlet, proč princezna mluví jako umělá inteligence, drak platí emisní povolenky a kouzelný dědeček pochybuje o své identitě? Ruku na srdce, kdyby Stardance vysílala komerční televize, byla by to opravdu taková tragédie? A co přesně vadí na tom, aby plošně zavedená přímá daň podléhala (stejně jako jiné) kontrole NKÚ?
Současný model financování znamená, že se veřejnoprávní poplatky nekontrolovaně rozpouštějí v močálu rodinných klanů, kamarádšoftů a spřátelených neumětelů. Předražené, zbytečné či zastavené projekty, klientelismus, přebujelý management, obludná byrokracie, nekonečné neprůhledné schvalovací procesy, začerněné smlouvy, netransparentní hospodářství, neefektivní provoz, personální aféry, výtky kontrolních orgánů, porušování zákona a další nelichotivé odlesky pilířů demokracie zní jako velmi přesvědčivé argumenty pro to, aby se současný - desítky let osvědčený - model změnil.
V televizním prostředí mám víc než dvacetiletou praxi. Z vlastní zkušenosti tvůrce se mi dělá slabo při pomyšlení, že dvaceti šesti minutový díl dokumentárního cyklu může od podání námětu k vysílání trvat roky a stát milion. Za tu cenu jsem natočila dva dlouhé a několik kratších dokumentů o regionální železnici, které jsou dostupné online. Jednala jsem několikrát s různými lidmi o možnosti odvysílání nebo zpracování natočeného materiálu pro televizní formát, a pokaždé jsem odcházela s přesvědčením, že je jednodušší postavit schody na Mars než spolupracovat s Českou televizí. Myslím, že podobnou zkušenost má i řada dalších tvůrců. Tedy asi ne ti, kteří házejí dlažební kostky na historické budovy nebo přijímají státní pocty za sprosťárny.
Hodnotou demokracie v tomto boji se stala agrese, nátlak, vyhrožování a vulgarita. Hodnotou nezávislosti zůstává povinná platba bez kontroly. Pokud zvolení vládní politici ustoupí od plnění programového prohlášení kvůli malému procentu zjančeného lidu leštící obojek Maxipsu Minářovi, nemá smysl hrát si na demokracii ani chodit k volbám. Pokud máte velkolepý pocit, že v papírové čepičce na Letné zachraňujete demokracii a nekontrolované hospodaření je zárukou nezávislosti, nezbývá než se vlídně usmát. Dobrou noc, Večerníčku.
