Článek
Jedna z věcí, na které si člověk z Evropy při životě v Afghánistánu musí zvyknout, je úplně jiný pohled na zdravotní péči. V Česku většinou počítáme s tím, že když onemocníme, můžeme vyhledat lékaře a dostane se nám potřebné pomoci. V Afghánistánu ale může být situace mnohem složitější. Pro řadu rodin není největším problémem jen samotná nemoc, ale také otázka, kde vzít peníze na vyšetření, léky a cestu do zdravotnického zařízení.
Když člověka začne bolet břicho, dostane horečku nebo se objeví jiný zdravotní problém, první reakcí nemusí být návštěva lékaře. Rodina nejprve zvažuje, kolik bude léčba stát a zda si ji vůbec může dovolit. Pokud má někdo pravidelný příjem, může být situace zvládnutelnější. Jenže mnoho Afghánců žije z nepravidelné práce a jejich finanční rezervy jsou minimální. I relativně běžná nemoc tak může znamenat zásah do rozpočtu celé domácnosti.
Často se navíc neplatí pouze samotné ošetření. Rodina musí počítat také s dopravou, případným ubytováním, vyšetřeními a nákupem léků. Ve vzdálenějších oblastech může cesta do nemocnice zabrat mnoho času a stát další peníze. Pokud pacient potřebuje opakované kontroly, náklady se postupně sčítají. Pro chudou domácnost může být právě tato kombinace přímých a nepřímých výdajů nepřekonatelnou překážkou.
Ani skutečnost, že člověk zamíří do veřejné nemocnice, automaticky neznamená, že bude mít všechno zdarma. Podle zprávy Evropské agentury pro azyl z ledna 2026 se mohou pacienti v některých oblastech setkat s poplatky i ve veřejných zařízeních, která mají poskytovat bezplatnou péči. Platit mohou například za některé základní služby, porod nebo operaci. Pokud chybějí potřebné léky ve zdravotnickém zařízení, musí si je někdy obstarat sami.
Právě nedostatek léků je dalším vážným problémem. Afghánistán je ve velké míře závislý na dovozu léčiv a dodávky mohou komplikovat výpadky a problémy na hranicích. Zdravotníci upozorňují také na vysoké ceny a nedostupnost některých základních přípravků. Rodina se tak může dostat do situace, kdy sice lékaře navštíví, ale následnou léčbu si nemůže dovolit.
Problémy se netýkají pouze peněz. V roce 2025 muselo kvůli nedostatku financování zavřít nebo omezit provoz více než 422 zdravotnických zařízení. Podle Světové zdravotnické organizace tím přišly o přístup k potřebným službám přibližně tři miliony lidí. V roce 2026 potřebuje podle odhadů humanitární zdravotní pomoc 14,4 milionu obyvatel Afghánistánu.
Zvlášť komplikovaná může být situace žen. K finančním překážkám se přidávají omezení pohybu, požadavky na doprovod mužského příbuzného a nedostatek zdravotnic. Pro ženu, která potřebuje vyšetření, může být obtížné dostat se do nemocnice včas, zejména pokud žije v odlehlé oblasti nebo nemá možnost zajistit si doprovod. Nedostatek lékařek je citelný například při gynekologických a porodnických potížích.
Z pohledu člověka, který zná evropské zdravotnictví, je těžké představit si, jak velkou roli může v takové chvíli hrát obyčejná finanční rezerva. Nemoc si člověk nevybírá a nečeká, až bude mít rodina našetřeno. Přesto právě peníze často rozhodují o tom, jak rychle se pacient dostane k odborné pomoci.
Některé rodiny si proto půjčují od příbuzných nebo známých. Jiné se snaží léčbu odložit a doufají, že se zdravotní stav zlepší sám. Takové rozhodnutí může být nebezpečné, zvlášť u dětí, starších lidí nebo pacientů s vážnějšími nemocemi. Odkládání vyšetření totiž může způsobit, že se původně řešitelný problém změní v mnohem závažnější stav.
Nechci tvrdit, že v Afghánistánu neexistují kvalitní lékaři nebo zdravotnická zařízení. Mnoho zdravotníků tam pracuje v náročných podmínkách a snaží se pomáhat lidem, kteří často nemají jinou možnost. Problémem je především dostupnost péče, nedostatek prostředků a skutečnost, že pomoc nemusí být ve správný čas dostupná každému.
Život v Afghánistánu tak člověku připomíná, že zdraví a možnost nechat se ošetřit nejsou všude samozřejmostí. Když má rodina dostatek peněz, dopravu a dostupnou nemocnici, může být situace zvládnutelná. Když jí ale chybí všechny tři věci, i obyčejná nemoc se může změnit v problém, který ovlivní život celé domácnosti.
Zdroje a ověřená fakta:
- Světová zdravotnická organizace – potřeba zdravotní pomoci, dostupnost péče a uzavírání zdravotnických zařízení.Afghanistan+1
- Evropská agentura pro azyl – poplatky za zdravotní péči, náklady na dopravu a odkládání léčby.European Union Agency for Asylum
- UNICEF – nedostatek léků, dlouhé dojezdové vzdálenosti a dopady na rodiny.
