Hlavní obsah

Proč je čistá voda v některých částech Afghánistánu stále luxusem

Foto: chatgpt

Otočit kohoutkem a naplnit sklenici čistou vodou je pro většinu Evropanů naprostá samozřejmost. V některých částech Afghánistánu ale rodiny musí pro vodu chodit dlouhé vzdálenosti nebo ji kupovat od prodejců.

Článek

Když člověk žije v Evropě, často si ani neuvědomuje, kolikrát za den použije vodu. Ráno si umyje obličej, uvaří čaj, osprchuje se, vypere oblečení a večer bez přemýšlení otočí kohoutkem znovu. Voda je jednoduše součástí domácnosti. V některých oblastech Afghánistánu však může být právě její získání jedním z největších každodenních problémů. Rodina musí přemýšlet, kolik vody spotřebuje, odkud ji vezme a zda si může dovolit koupit další.

Podle údajů UNICEF z roku 2025 nemá téměř 30 procent obyvatel Afghánistánu přístup k základním službám pitné vody. Přibližně čtvrtina domácností se navíc spoléhá na nevyhovující zdroje vody. V celostátním hodnocení potřeb pro rok 2026 se odhaduje, že pomoc v oblasti vody, hygieny a sanitace potřebuje přibližně 15,9 milionu lidí. Za těmito čísly jsou domácnosti, které nemají jistotu, že voda, kterou každý den používají, je skutečně bezpečná.

Jedním z hlavních důvodů je dlouhodobé sucho. Afghánistán patří mezi země, které jsou mimořádně zranitelné vůči klimatickým změnám. V některých regionech ubývá srážek, zimy přinášejí méně sněhu a vysoké teploty urychlují vysychání půdy. Voda, která dříve doplňovala studny, prameny a podzemní zásoby, už často nestačí. Některé studny vysychají a tradiční vodní systémy, na kterých byly vesnice po generace závislé, přestávají spolehlivě fungovat.

Pro obyvatele venkova to může znamenat, že musí chodit pro vodu stále dál. Někde se používají studny, jinde prameny nebo povrchové zdroje. Pokud je nejbližší zdroj daleko, zabere získávání vody velkou část dne. Voda se nosí v nádobách, ukládá do zásobníků a používá co nejúsporněji. Nejde jen o pití a vaření. Stejná voda musí často vystačit také na mytí, praní a úklid.

Velkou zátěž to představuje pro ženy a dívky, které v mnoha domácnostech nesou značnou část odpovědnosti za zajištění vody. Čas strávený cestou ke studni nebo prameni jim pak chybí na vzdělávání, práci nebo odpočinek. Pokud je zdroj vzdálený, může být každodenní nošení těžkých nádob také fyzicky náročné. Nedostatek vody tak nezasahuje všechny členy rodiny stejně. Často dopadá nejvíce právě na ty, kteří už mají v domácnosti mnoho dalších povinností.

Ani ve městech přitom není situace automaticky jednoduchá. Kábul a další rychle rostoucí města čelí rostoucí spotřebě vody. Přibývá obyvatel, vracejí se lidé ze zahraničí a existující infrastruktura je pod stále větším tlakem. Zároveň se z podzemních zdrojů čerpá velké množství vody. Pokud se jí odebírá více, než kolik se jí přirozeně doplňuje, hladina podzemní vody klesá. Některé domácnosti jsou pak odkázány na soukromé studny nebo cisterny, které vodu přivážejí za peníze.

A právě cena může být pro chudší rodiny zásadním problémem. Když voda neteče z veřejného rozvodu nebo vlastní studna vyschne, musí domácnost hledat jiný způsob, jak ji získat. Nákup vody ale znamená další výdaj v rozpočtu, který už často nestačí ani na jídlo a léky. Rodina se pak dostává do obtížné situace: vodu potřebuje každý den, ale nemůže si dovolit kupovat jí tolik, kolik by skutečně potřebovala.

Problém navíc není jen v množství vody, ale také v její kvalitě. To, že voda vypadá čistě, ještě neznamená, že je bezpečná k pití. Může být kontaminovaná bakteriemi nebo jinými látkami. Pokud lidé nemají možnost vodu upravit nebo převařit, vystavují se riziku střevních onemocnění a průjmů. Nejvíce ohrožené bývají malé děti, starší lidé a osoby s oslabeným zdravím. U dítěte může opakovaný průjem rychle vést k dehydrataci a zhoršit už tak špatnou výživu.

Nedostatek vody se promítá také do hygieny. Když musí rodina šetřit každým litrem, omezuje mytí, praní a úklid. Méně vody znamená horší podmínky pro udržování čistoty v domácnosti a větší riziko šíření nemocí. Někdy se lidé musí rozhodovat, zda vodu použijí na pití a vaření, nebo na mytí. To je volba, kterou si většina lidí v Evropě vůbec neumí představit.

Situaci zhoršují také povodně, zemětřesení a další přírodní katastrofy. Mohou poškodit studny, potrubí a místní vodovodní systémy. Voda, která byla předtím dostupná, se může znečistit nebo se k ní lidé dočasně vůbec nedostanou. V zimě zase v horských oblastech komplikují přístup k vodním zdrojům mrazy. Afghánistán tak neřeší jeden problém, ale několik navzájem propojených krizí.

Další tlak představuje návrat velkého počtu lidí ze sousedních zemí. Rodiny, které se vracejí z Íránu nebo Pákistánu, potřebují bydlení, práci, zdravotní péči a také vodu. V některých komunitách se tak o omezené zdroje musí dělit více lidí než dříve. Místní studny a vodovodní systémy přitom nemusí být připravené na takový nárůst spotřeby.

Mezinárodní organizace se snaží situaci zlepšovat opravami studní, budováním vodovodních systémů, instalací čerpadel a zajišťováním cisteren. UNICEF například ve svém humanitárním přehledu za rok 2025 uvádí, že prostřednictvím svých aktivit pomohl zajistit přístup k bezpečné pitné vodě více než 2,1 milionu lidí. Taková pomoc má pro konkrétní vesnice a rodiny velký význam. Zároveň ale ukazuje, jak rozsáhlé jsou potřeby a jak obtížné je zajistit dlouhodobě fungující infrastrukturu pro všechny.

Nestačí totiž jen vybudovat novou studnu. Je potřeba zajistit, aby měla dostatek vody, aby se dala pravidelně udržovat a aby ji lidé mohli používat i v dalších letech. Stejně důležité je chránit podzemní zdroje a plánovat jejich využívání tak, aby se zásoby nevyčerpávaly rychleji, než se obnovují. Bez dlouhodobých investic a fungující správy vodních zdrojů se může stát, že i dobře míněný projekt pomůže jen na omezenou dobu.

Čistá voda je přitom mnohem víc než jen prostředek k uhašení žízně. Rozhoduje o tom, zda se dítě může bezpečně napít, zda matka dokáže připravit jídlo, zda rodina zvládne udržovat hygienu a zda lidé nemusí každý den věnovat hodiny její samotné dopravě. Ovlivňuje zdraví, vzdělávání i možnost vydělávat si na živobytí.

Když se tedy řekne, že je v některých částech Afghánistánu čistá voda luxusem, nejde o přehnané označení. Pro miliony lidí je její dostupnost nejistá a její získávání stojí peníze, čas i fyzické síly. Zatímco v Česku často řešíme, jakou vodu si koupíme nebo jak dlouho se budeme sprchovat, některé afghánské rodiny řeší mnohem základnější otázku: kde dnes získají dostatek vody, kterou se mohou bezpečně napít.

Zdroje k faktům v článku:

  • UNICEF – Afghanistan Annual Report 2025: údaje o přístupu k pitné vodě a hygieně.UNICEF Global+1
  • Britské ministerstvo vnitra – Afghanistan: Humanitarian Situation, April 2026: odhad 15,9 milionu lidí potřebujících pomoc v oblasti vody, hygieny a sanitace; dopady sucha a nedostupnosti vody.gov.uk
  • Mezinárodní výbor Červeného kříže – Afghanistan: Searching for water is a daily battle for many Afghan families, 22. března 2026: pokles podzemních zásob, cisterny a každodenní získávání vody.International Committee of the Red Cross
  • UNICEF – humanitární přehled za rok 2025: pomoc s přístupem k bezpečné pitné vodě pro více než 2,1 milionu lidí.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz