Článek
Na první pohled může běžný den v Afghánistánu působit docela obyčejně. Na ulicích se prodává ovoce, před obchody postávají zákazníci, lidé se snaží vydělat peníze a rodiny zajišťují vše potřebné pro domácnost. Za tímto obrazem se ale skrývá realita, kterou návštěvník při krátké cestě často vůbec nepozná. Pro mnoho lidí není samozřejmostí ani to, že si mohou koupit dostatek jídla, zaplatit léčbu nebo zajistit rodině bezpečné bydlení.
Podle zprávy Rozvojového programu OSN (UNDP) nedokázalo v roce 2025 přibližně 74 procent obyvatel Afghánistánu pokrýt základní životní potřeby. Jde zhruba o 28 milionů lidí. Tento ukazatel neznačí, že všichni žijí za stejných podmínek nebo nemají vůbec žádný příjem. Ukazuje však, jak rozšířená je nejistota, zda domácnosti dokážou zajistit jídlo, vodu, bydlení, zdravotní péči, oblečení a další nezbytnosti.
Pro rodinu s omezeným rozpočtem se každodenní život mění v neustálé počítání. Když se peněz nedostává, nestačí jednoduše omezit zbytečné nákupy. Člověk musí rozhodovat, za co utratí poslední peníze a co počká. Koupit více potravin, nebo si nechat stranou částku na případnou návštěvu lékaře? Opravit něco v domácnosti, nebo výdaj odložit? Taková rozhodnutí se mohou opakovat celé týdny a měsíce.
Velkým problémem je také nejistá práce. Mnoho lidí nemá pravidelnou mzdu a spoléhá na příležitostné zaměstnání, drobný obchod nebo sezonní výdělek. I když se jim podaří práci najít, nemusí vydělané peníze stačit na všechny potřeby rodiny. Situaci navíc zhoršuje vysoké zadlužení. UNDP uvádí, že v roce 2025 mělo dluh více než 80 procent domácností. Půjčka přitom často neznamená možnost koupit si něco navíc, ale způsob, jak překlenout období bez příjmu nebo zaplatit nezbytné výdaje.
Další starostí je voda. Dlouhodobé sucho a tlak na místní zdroje komplikují přístup k dostatečnému množství pitné vody, zejména v některých venkovských oblastech. Podle UNDP se v roce 2025 podíl obyvatel s přístupem k odpovídajícímu zdroji pitné vody snížil na 44 procent, oproti 59 procentům v předchozím roce. Nedostatek vody neznamená pouze nepohodlí. Ovlivňuje hygienu, zdraví, zemědělství i možnost rodin uživit se vlastní prací.
Když někdo onemocní, může se i běžný zdravotní problém proměnit ve vážnou finanční zátěž. Záleží na tom, zda je dostupná zdravotnická služba, jak daleko se za ní musí cestovat a jestli má rodina prostředky na potřebnou péči. V roce 2025 muselo podle OSN kvůli nedostatku financování více než 440 zdravotnických zařízení zavřít nebo omezit služby. Pro lidi, kteří už tak zápasí s nedostatkem peněz, je to další překážka.
Chudoba zasahuje také děti. Pokud domácnost nemá dostatek prostředků, může být nucena omezit výdaje na vzdělání, zapojit děti do práce nebo upřednostnit okamžité přežití před dlouhodobými plány. Rodiny tak neztrácejí jen dnešní jistotu. Mohou přicházet také o příležitosti, které by jejich dětem v budoucnu pomohly dostat se z chudoby.
Zvlášť zranitelní jsou lidé, kteří se do země vracejí ze zahraničí. V roce 2025 se do Afghánistánu vrátily přibližně 2,9 milionu lidí. Mnozí se museli znovu postarat o bydlení, práci a základní potřeby v prostředí, kde jsou už místní služby i pracovní příležitosti pod velkým tlakem. Podle UNDP se neschopnost pokrýt základní potřeby týkala mezi nedávnými navrátilci přibližně 92 procent lidí.
Za těmito čísly nejsou jen statistiky, ale miliony individuálních příběhů. Afghánistán se potýká s následky dlouhodobých konfliktů, slabou ekonomikou, klimatickými problémy, omezenými pracovními příležitostmi a poklesem mezinárodní pomoci. Ekonomika sice v roce 2025 mírně rostla, ale její růst nestačil držet krok s rychle rostoucí populací. Zlepšení ekonomických ukazatelů se proto automaticky nepromítá do lepšího života běžných rodin.
Turista může během návštěvy vidět rušné trhy, ochutnat místní jídlo a setkat se s pohostinnými lidmi. To všechno může být skutečné. Krátká návštěva ale jen obtížně odhalí, kolik úsilí stojí domácnost zajištění každodenních potřeb a jak rychle může rodinu zasáhnout nemoc, ztráta příjmu nebo sucho. Pro značnou část Afghánců není hlavním cílem dopřát si něco navíc. Je jím zajistit, aby měli co jíst dnes a aby měli z čeho žít také zítra.
Zdroje: Rozvojový program OSN (UNDP), Afghanistan Socioeconomic Review 2024–2025, zveřejněno 13. května 2026: https://www.undp.org/asia-pacific/publications/afghanistan-socioeconomic-review-mass-returns-time-growing-insecurity-2024-2025
