Článek
Považuji se (stále ještě) za mladou ženu, která se zajímá o moderní trendy i aktuální dění. Mám svobodný přístup k informacím, nezanedbávám lékařskou péči a stejně jsem se do kontaktu s možností nechat si zmrazit vlastní vajíčka, tzv. social freezingem, dostala skoro až v pětatřiceti. A když se o tématu bavím se svými mladšími kamarádkami, jsou na tom podobně jako já před pár lety. Možná už o něčem podobném slyšely, ale rozhodně jim to nikdo nikdy nedoporučil, nedej bože, že by o tom některý z jejich lékařů vedl zasvěcenou debatu.
Proč je zmrazení vajíček stále takové tabu a proč o něm neslyší mladé dívky už na první gynekologické prohlídce? Proč se musíte o AMH hormonu dozvědět z internetu a proč jeho hodnota není součástí klasických krevních testů, na které vás lékař pravidelně posílá v rámci preventivní prohlídky? Proč se muselo jedné mé známé stát, že po narození prvního dítěte před 35. rokem menstruovala už jenom jednou a pak zjistila, že je ve svém věku v přechodu? Proč jí nikdo nedokázal upozornit, že počet jejích vajíček je omezený a vlastně kriticky nízký? A že pokud chce mít další dítě, musí si je nechat zamrazit?
Samá proč. Nemám na ně odpovědi. Nicméně právě proto bych ráda vykřičela do světa nevyžádanou radu pro všechny dívky, holky, mladé i starší ženy, které z jakéhokoliv důvodu odkládají těhotenství. Běžte si nechat zmrazit svá vajíčka!
Co přesně to znamená? V České republice je několik pracovišť, která se social freezingu věnují. Stačí si je tedy vyhledat na internetu a sjednat si návštěvu. Na rozdíl od umělého oplodnění, které je ženám do 40. roku hrazené ze zákona zdravotní pojišťovnou, si celý proces budete muset zaplatit ze svého. Vzhledem k faktu, že se v úhrnu jedná o částku převyšující 50 000 Kč, naprosto chápu, proč se na tento zákrok nestojí dlouhé fronty. Ale z mého pohledu je to jedna z nejlepších investic v životě ženy, která ví, že chce mít jednou děti.
Na první schůzce se musí ženy samy dost ptát. Já osobně jsem neměla pocit, že by mi lékař poskytl vyčerpávající informace. Tak nějak se čekalo, že když už jsem do ordinace přišla, mám o tom něco načteno a vím, proč tam jsem. Otázka, zda si raději nechci nechat zamrazit embrya, protože šance na jejich přežití je při rozmražení výrazně vyšší než u samotných vajíček, mě dost zarazila. Ať už do ordinace totiž vstupujete v jakékoli fázi partnerského života – jste dlouhodobě single, čerstvě po rozchodu, v nefunkčním vztahu, ve fungujícím vztahu, ale zatím děti nechcete – tahle otázka může pořádně zabolet. Velmi pravděpodobně proto, že pokud byste ta embrya mohla v tu chvíli mít, asi byste nechtěla mrazit vajíčka…
Ale zpět k procesu. Pokud se rozhodnete, že do toho chcete jít, čekají vás krevní testy, které vyloučí kontraindikace, pohlavní choroby a zjistí právě výši zmíněného AMH hormonu, který určuje, kolik vajíček ve vašem těle ještě zbývá. S věkem se totiž jejich počet snižuje a tomu odpovídají i snižující se hodnoty AMH. Podle vyšetření krve vám pak lékaři nasazují hormonální léčbu.
Celý proces začíná prvním dnem cyklu, tedy prvním dnem menstruace. Čeká vás kontrolní vyšetření ultrazvukem a hned ten den se začíná s hormonální stimulací. Ta spočívá v užívání hormonů, které je nutné si pravidelně po dobu cca jednoho týdne píchat do břicha. Nejlepší je to ráno, nebo večer, doporučuje se dodržovat stejnou denní dobu i hodinu. Nebudu lhát, tohle není úplně příjemná záležitost. Pro někoho, kdo se bojí jehel, je to očistec. Podle mě je to náročné i pro člověka, který prostě jenom není zvyklý jakkoli ubližovat svému tělu. Zvlášť, pokud nedisponujete dostatečně velkou tukovou kožní řasou. Hubené a vysportované holky to mají v tomhle ohledu o trochu těžší. Píchání hormonů je nepříjemné a omezující, mně se na břiše vždycky udělala po vpichu taková malá boulička, která ale většinou po pár desítkách minut zmizela.
Přibližně po týdnu jdete na další kontrolu. Na ty je celý proces dost náročný, takže se může stát, že se vám ho nepodaří v práci nebo před kamarády/rodinou zcela utajit. Na kontrolním ultrazvuku se lékař přesvědčí, že zvolené hormony i jejich množství vám zafungovaly správně a v těle vám uzrává více vajíček. Druhá fáze léčby, která trvá přibližně další týden, je náročnější v tom, že si pícháte injekce dvě. Jednu na další podporu růstu vajíček a druhou proti jejich prasknutí nebo předčasnému uvolnění. A přesně v této fázi už jsem začala vnímat nafouknuté břicho, dokonce jsem musela přestat cvičit a běhat, protože otřesy i při běžné chůzi mě v podbříšku bolely. Je prostě rozdíl, když vám uzrává jedno vajíčko, nebo klidně i deset.
Odhadem po čtyřech až pěti dnech jdete opět na kontrolu, aby se zjistilo, zda je vše v pořádku a podle velikosti vajíček se naplánoval jejich odběr. Ten znamená ambulantní hospitalizaci a krátkou, i když celkovou, anestezii. Kromě termínu odběru vajíček si z poslední kontroly odnesete i poslední injekci. Ta spustí uvolnění vajíček, proto si ji musíte píchnout v naprosto přesnou hodinu, kterou vám s ohledem na čas zákroku nařídí lékař.
Já jsem po celou dobu hormonální stimulace měla velmi omezené večerní aktivity, protože jsem si injekce píchala v půl osmé. A věřte mi, na záchodě v baru to dělat nechcete. Nehledě na to, že injekce musí být celou dobu v chladu v lednici.
V den zákroku přijdete dle pokynů na pracoviště, kde jste celou přípravu absolvovala. Ještě před zákrokem si musíte vyběhat všechna předoperační vyšetření, takže vás nemine návštěva gynekologa a praktického lékaře.
Samotný odběr vajíček trvá přibližně deset minut a provádí se v celkové anestezii. Po probuzení vás ještě přibližně hodinku nechají poležet v pokojíčku a následně vás s doprovodem propustí domů. Pokud tedy nejsou žádné komplikace. Já žádné neměla, díky bohu. Stejně tak byla punkce mých vajíček velmi úspěšná. Podařilo se odebrat a zmrazit všechna, která z hormonální stimulace vzešla. Ale není to pravidlo. Moje kamarádka měla vajíček devět, odebrala se sice všechna, ale dostatečně kvalitní, a tedy vhodná pro zamrazení, byla pouze čtyři. Samozřejmě, že byla z výsledku smutná. Kvalitu odebraných vajíček vám ale nikdo dopředu nezaručí. Stejně jako to, že se nepoškodí při rozmrazení. Může se stát, že při procesu rozmražení budou pro další využití vhodná jen některá. Takže v tomto případě platí, čím více, tím lépe. Lékaři zároveň doporučují, pokud není odebráno dostatečné množství vajíček, celý zákrok po nějaké době opakovat. Ale znamená to další desítky tisíc korun z vlastní kapsy. Bohužel, pojišťovny na social freezing vůbec nijak nepřispívají.
Rekonvalescence po zákroku je individuální. Já tahala dřevo na chalupě, moje kamarádka krvácela a trpěla minimálně týden bolestmi břicha.
Zmražená vajíčka jsou následně skladována na pracovišti, které odběr provádělo (případně kdekoli jinde, kde k tomu mají podmínky). Tomu pak také platíte nájem za jejich úschovu. Jedná se o nižší jednotky tisícovek korun ročně.
Chápu, že celý popsaný proces asi moc fanoušků a fanynek nezíská. Je bolestivý, nekomfortní, drahý. Mě celý social freezing (když nepočítám dodatečné platby za úschovu vajíček) vyšel na necelých 50 000 korun. Částka se liší podle množství hormonů, které vám lékař právě s ohledem na výši AMH předepíše.
Nic z výše popsaného by vám ale nemělo zabránit o odběru a zamražení vajíček přemýšlet. Protože se zvyšující se neplodností a věkem rodiček to jednou může být jediná naděje na vlastní děti. Přeji všem, kdo se pro social freezing rozhodnou, neutuchající odhodlání a hodně štěstí!
