Článek
Zdá se mi, že ke slovu důchodce je automaticky přiřazována dechovka, ke které si od trouby odskočí ta babička v zástěře s bílým drdůlkem a brýlemi, tak expresivně vyobrazená na sáčku s hladkou moukou.
Naprostý omyl!
Jsou generací The Rolling Stones a Velvet Underground.
Velmi často narážím v různých textech na klišé, která vyznívají urážlivě a jsou pravděpodobně používána tak nějak automaticky, aniž by se autor či autorka textu snažili o originalitu.
Z článku Karoliny Stonjekové Největší nepřítel Danuše Nerudové? Sebevědomí Danuše Nerudové, cituji:
„Nemůžeš se chovat jako shánčlivá důchodkyně u regálu se zlevněným zbožím a brát všechno“
Já to považuji za urážku skupiny obyvatel, kterou tu Karolina Stonjeková definuje tím, že je to skupina obyvatel, která pobírá důchod.
Pokud by skupinu obyvatel definovala např. etnikem, genderově, sexuální orientací apod. , v tom případě by to pravděpodobně vyvovalo vlnu nevole.
Všechno je to jinak.
Příslušníci generace s větrem 60. let v zádech, stačili za krátký čas od revoluce vybudovat fungující společnosti, k ruštině a němčině se doučit angličtinu.
„Rajzují“ po světě, lezou po horách, nebo cestují na světové veteraniády v orientačním běhu.
Hádejte, kdo startuje v kategoricích D90, H90?
Správně, holky a kluci, kteří v roce veteraniády dosáhli věku alespoň 90 let.
V mnoha případech je kromě výše popsaných radovánek stále součástí jejich života práce.
Přemýšlím, kdo vytvořil ten zavádějící obrázek chudého zlého protivy, kterému se navíc ještě neustále zvyšuje důchod, bytosti, která je obtížná a je trpěna, protože jí nelze nařídit povinnou eutanázii?
Proč je tato karikatura společností přijímána a opakovaně používána v textech?
Kdo nebo co je za snahou vykreslovat příjemce důchodu v co nejméně lichotivém světle a vyvolávat mezigenerační nenávist?
Vnímá některá z autorek či autorů textů své prarodiče jako „shánčlivé důchodce“?
Není za tím v některých případech lenost při psaní textů, v jiných ventilování vlastní frustrace a nespokojenosti s prožíváním vlastního života?
Co motivovalo k napsání článku „Unavenou učitelku“?
Z textu usuzuji, že není stará, přesto unavená. Dovoluji si tedy hádat, že nespokojená.
Má potřebu člověk, který se dokáže vyrovnávat s životními problémy a žít svůj život radostně vymezovat vůči některé skupině obyvatel?
Jsou to někteří politici, kteří věří, že díky tomuto dělení společnosti obdrží více hlasů ve volbách?
Snažíme se o rovnoprávnost mezi etniky, o rovnoprávnost genderovou, rovnoprávnost lidí s rozdílnou sexuální orientací.
Společnost je různorodá.
Blbou náladu má občas každý bez ohledu na věk, etnikum atd., ne vždy se dokážeme chovat k ostatním laskavě, ale snažit bychom se o to měli, bez ohledu na náš či jejich věk, etnikum, pohlaví, sexuální orientaci, pleš, tetování nebo kroužek v nose.
Politikům a unaveným učitelkám navzdory.
S přáním laskavé společnosti a pozdravem
The Times They are a- Changing
