Článek
Lidské bytosti jsou líná stvoření. A lenochy dělají i ze svých dětí.
V posledních letech se velmi rozšířily všemožné eletrické dopravní prostředky. Je to něco nového, skvělého, to musí mít přeci každý. Především pro děti je každá nová vymoženost jako magnet. Hned si to přejí k narozeninám, Vánocům. Touží se předvést před spolužáky a kamarády. Kdo to nemá, je out.
Tak se to mezi mládeží jen hemží elektrickými hoverboardy, onewheely, elektrokoloběžkami či snad i elektrokoly. Přepravovat se kamkoli bez jakékoliv námahy. Pro děti „ideál“. Už tak je namáhavé dostat děti ven, a když už se tam jsou, nasednou na nějakou z těchto elektrických vymožeností. Je zázrak, když si vezmou alespoň helmu.
Děti doma vysedávají, ve škole vysedávají, a když jdou ven, také se nikterak fyzicky nenamáhají. Nikdo se pak nemá divit, že mají velmi často špatnou fyzičku a nadváhu.
A není to problém jen a pouze dětí a mladistvích. Dospělí na tom nejsou o mnoho lépe.
Když už se dostanou ve volném čase někam na vzduch, nasednou na eletrokolo. To se pak chlubí, kolik toho na dovolené ujeli, kam všude se na kole podívali. To, že to nezvládli oni, ale elektrokolo, raději nezdůrazňují.
Elektrokola jsou super vynález. Ale. Nechápu, proč na nich jezdí zdraví, mladí lidé bez jakékoli zdravotní indispozice. Elektrokola pro starší lidi, kteří to klasické kolo neudýchají, nebo je trápí nějaké jiné zdravotní problémy, plně chápu.
Zato mladé lidi, případně děti, na elektrokolech, nechápu a nepochopím. Pokud jsou zdraví, mají jezdit na normálním kole. Aspoň trošku něco udělají pro sebe a pro své zdraví. Možná shodí i nějaké to kilíčko navíc a budou moci být na sebe pyšní, kolik toho ujeli a že vyjeli na nějaký ten kopec. Zdraví lidé mají elektrokolo leda tak pro ostudu.
Letos v létě jsme byli na dovolené na Lipně. Jeden den jsme si z půjčovny půjčili kola s dětskými sedačkami. V půjčovně jsme je krapet překvapili, když jsme odmítli elektrokola. Jsme nějak nechápali, proč bychom si na projížďku kolem vodní nádrže, po rovině, měli půjčovat elektrokola. Byli jsme asi výjimka.
Elektrokoloběžky bych ještě občas i pochopila. Je to takový skladný „skůtr“ do kufru auta, když je potřeba se někam po městě rychle dostat. Ale vyrazit si na ní jen tak na výlet, je podle mě nesmyslné. Proč si raději nepořídit normální koloběžku?
V obou případech by ale člověk měl mít na hlavě helmu. Hlavně ten na elektrokoloběžce, která dokáže jet i velmi rychle a je velice nestabilní. Piloti elektrokoloběžek bez helem si zahrávají se životem.
Já si letos také pořídila koloběžku, ale normální. Když jsem byla malá, měla jsem obyčejnou koloběžku, co byla v té době v módě, kovovou s malými kolečky. Jezdila jsem na ní do hudebky. Nyní jsem si koupila obdobnou, ale krapet větší, odpruženější, s trojnásobně velkými kolečky a ruční brzdou. Na podzim jsem na ní jezdila do školky s mou původní malou koloběžkou v batohu pro dítko na zpáteční cestu.
Sice jsem se na cestě tam trošku „vyflusala“, protože je to mírně do kopce, ale měla jsem z toho dobrý pocit, že pro sebe také něco málo dělám. Kdybych měla eletrokoloběžku? Byla bych tam asi rychleji a nebyla bych tak zničená, ale asi bych si připadala krapet hloupě. Ona nějaká ta námaha je potřeba.
