Článek
Je zima? Je jaro? Kdo ví, ať tam běží. Kdo si chce číst smysluplné články mající nějakou přidanou hodnotu, je tu špatně. Je tu jen prázdno v hlavě. Mozek odeplul někam do daleka, kde spolu s nosními hleny spřádá plány na ovládnutí světa.
Chci něco napsat, ale mozek se nezapíná. Asi tu opravdu není. Je tu jen prázný pocit ničeho.
Byl zapnut autopilot, který řídí zbytek těla. Zbyly tu jen záznamy z podpalubí.
Zima a začátek roku je náročným obdobím. Druhý rok školkové docházky přinesl opět překrásný leden, únor, jaký bude probůh březen?
Začátek ledna jsme strávili vyháněním viráků ze synka. Vykoledoval si nakonec i antibiotika a doma strávil celkem 3 týdny. Čtvrtý týden vypadal původně nadějně, mohl by jít do školky! Avšak ze školky dorazila nemilá zpráva, mají tam svrab! Byli jsme požádáni, zdali by dítko nemohlo další týden zůstat doma. Nu, proč ne, radši se zbláznit doma než si do domácnosti přitáhnout ještě breberky.
Tak tedy pátý týden roku do školky! Ne, kde se vzala, tu se vzala nějaká dvoudenní teplotka. Dobře, tak šestý týden do školky!
Ano, zadařilo se, šestý týden roku strávilo dítko krásné plnohodnotné 4 dny ve školce, aby v pátek mělo opět teplotu.
Další týden rýma, nudle všude.
A konečně vrchol sezóny, je tu osmý týden roku! Dva dny ve školce a hle je tu spálová angína!
Nyní tedy máme týden antibiotik a další týden na rekonvalescenci, oálá. Co dál?
Krásně je na tom světě, poprvé víme, co našemu dítku opravdu je. Můžeme si to třeba i zapsat! Dostaneme angínu také my ostatní? To je drama.
Pozitivní na tom všem je jediná věc a to, že nikam nemusíme, takže je nám to vlastně úplně jedno. Nějaké jarní prázdniny? Plánovat nějaký výlet? Plánovat vůbec něco? To s malými dětmi jde?
Plánovali jsme oslavu narozenin, měsíc dopředu. Příbuzní přislíbili účast a den před se dozvěděli, že nás zachvátila spálová angína. Jako mávnutím kouzelného proudku byla z oslavy oslavička komorného rozsahu. Na druhou stranu, byla to hrozná pohoda. Nic se nemuselo chystat, vše bylo beze stresu. Dítku to bylo vlastně jedno, dort byl, dárky byly, tak o co jde.
A tak nějak mě tedy zachvátila ta jarní únava. Líná únava, které je jedno bordel po bytě, řvoucí děti, konec světa. Takové rezignované cosi plující kolem a pozorující z říditelné vzducholodi svět pod sebou.
