Článek
Je podzim, ze stromů padá listí. Zahrady se zanáší bioodpadem, který údajně nikdo nechce. Pokud není v obci či městě zdarma svoz bioodpadu, velmi často dochází k jeho pálení. Listí kolikrát není pořádně proschlé, a i když je, tak nehezky čoudí. Kouř obtěžuje okolí a přispívá k dalšímu znečištění ovzduší. Když se přidá ještě špatně zvolená chvíle, kdy je mlha, prší a vítr se ani nehne, kouř zanese okolí na dlouhé hodiny. To nechcete.
Proč v některých obcím a městech lze zařídit svoz bioodpadu zadarmo a někde se za něj celkem brutálně platí? Není snad vhodné zabránit dalšímu zbytečnému znečišťování ovzduší a likvidaci bioodpadu vyřešit jinak?
Bioplynové stanice
Bioodpad je surovina, která je velmi žádaná, pokud to není jen listí a posekaná tráva, ale i bio zbytky z domácnosti, jako všemožné šlupky a zbytky. Všechno tohle se využívá v bioplynových stanicích.
Bioplynové stanice si tuto vstupní surovinu shání, kde se dá, protože ji potřebují. Z tohoto důvodu se divím, proč je nutné na odvoz bioodpadu platit? Nedá se zařídit odvoz bioodpadu zadarmo, tzv. za odvoz?
Nevím, proč každé větší město či obec nemá svojí bioplynovou stanici, do které by se tento odpad vozil. Zbytky ze zemědělství, shnilá zelenina a ovoce z obchodů, to vše se zde dá využít. Kolikrát bývají bioplynové stanice spojeny i s čističkou odpadních vod.
Mít lokální bioplynovou stanici není žádná novinka.
V obci Kněžice jsou toho zářným důkazem. Objevili zde kouzlo obecní bioplynové stanice doplněné o obecní výtopnu na dřevní štěpku a jsou energeticky nezávislí. Navíc se jim v obci zlepšila kvalita ovzduší a ušetří tím také velké množství emisí CO2.
Proč to tady jde a jinde ne?
Malou bioplynovou stanici může mít v podstatě každý. Každý, kdo má dům se zahradou. Pokud vyprodukuje denně dostatečné množství bioodpadu, může se pustit do výroby plynu.
Chce to jen vůli a peníze.
Z bioplynky krom plynu, může vylézt rovnou elektrický proud, a hlavně kvalitní hnojivo.
Kompost a kompostárny
Pokud se bioodpad neodváží do bioplynových stanic, vozí se do kompostáren, kde z něj po pár měsících vzniká kompost využívaný k přihnojování.
Pokud by měla každá obec svou vlastní kompostárnu, také by nemusela zbytečně tahat peníze z lidí nebo z vlastního rozpočtu za svoz bioodpadu. Navíc by si mohla s kompostem přivydělávat.
Listí ze zahrad lze přidat i do „domácího“ kompostu, samozřejmě v přiměřeném množství. Pokud je listí příliš lze z něj vytvořit tzv. listovku, lehkou zeminu, kterou můžete na zahradě dále využit při pěstování čehokoli. Pěticentimetrovou vrstvu listí posypete lehce vápnem, hlínou a pokračujete další vrstvou. Suché listí je nutné zvlhčit. Nakonec se hromada zakryje perforovanou černou folií a nechá se pracovat. Za dva roky máte hotovo.
Ekologické palivo
Před asi 15 lety přišel jeden britský vynálezce na to, jak z listí vyrábět ekologické palivo v podobě brikety ze suchého listí. Proč se výrobě briket z listí, kterého je tu na podzim požehnaně, u nás také někdo nevěnuje?
Neuklízet
Pokud se listí v zahradě ponechá tam, kde nikomu nevadí - mimo pěstěné trávníky či vydlážděné a vybetonované plochy, může zahradu pohnojit, přes zimu ochránit před vysycháním a promrzáním, a navíc mohou v listí přezimovat různí živočichové.
Závěrem
Pálení listí a dalších bioodpadů ze zahrady je neekologickým plýtváním cenou surovinou. Obce a města by se nad tím měla zamyslet a přestat účtovat nesmyslné poplatky za jeho odvoz. Možná by naopak za výkup měly něco lidem začít platit.
Zdroje:
