Článek
Dětské oblečení. Je ho potřeba velké množství. Každou chvíli dítě vyroste a je nutné opět pořizovat jiné. Mnohdy je oblečení, zvlášť pro ty úplně nejprťavější, poděděné, vypůjčené, proč kupovat nové, když ho dítě má pár měsíců?
Když nemáte oblečení své, dělají vám vrásky fleky, které na oblečení nějak tak samovolně vznikají.
„Sakra, půjde to vyprat? To nebude asi úplně supr, když to oblečení vrátím flekaté od vyblité mrkve, co?“
Si tak v duchu říkáte a trochu se divíte, proč to oblečení není flekaté už od výrobce, že by se tam nějaký ten nový flek krásně ztratil. Ale to ne, je to krásně sněhově bílé bodýčko, světle žluťoučká mikinka, bledě modroučké gatě, aby na nich ty fleky od všeho možného krásně vynikly.
Dítě postupně roste a místo blití zanechává na oblečení zase jiné druhy fleků. Jídlo samozřejmě vede, ale pomalu ho v počtu dohánějí fleky, které si drobek přináší z venku. Každou chvíli je to zakopnutí a pád do čeho jiného než bahna, trávy, borůvek a podobných silně barvících látek.
Nevím proč, ale výrobci dětškého oblečení asi v životě neměli děti. Nebo si naivně myslí, že zejména holčičky jsou od přírody ty čisťoučké princezničky, které se ani v duchu nepřiblíží k nějaké nečistotě. Neumím si jinak vysvětlit, proč jinak vyrábějí samé světloučké kusy oblečení. Ono jako jo, vypadá to moc hezky - nádherné světle růžovoučké šatičky, bílé punčošky, překrásná světle zelená bundička, ale praktické to fakt není.
V obchodě při zkoušení to vypadá náramně, ale. Holčičky opravdu nejsou od přírody čistotná stvoření, která se špíně vyhýbají. A nemusíte mít zrovna totálně zahumusenou domácnost, aby se krásně čistě oděné dítko během chvíle změnilo v potomka hodného vyprání i s oblečním.
Jídlo, barvičky, modelíny, květináče s kytkami, nástrah je tuze mnoho a také mnoho lákadel, které čisté dítě po chvíli samovolně zašpiní.
A to nezmiňuji venkovní prostředí. To je špínou přesyceno. Děti v oblečení tmavších odstínů zůstávají poměrně dlouhou dobu v solidně zachovalém stavu. V něm se nemusíte obávat ani jízdy autobusem či návštěvy obchodu, že vás neznalé okolí nahlásí sociálce kvůli zanedbanému potomkovi.
Pak jsou tu však děti v krásných světlých tepláčcích, šatičkách, mikinkách, bundičkách, se kterými po návštěvě hřiště do obchodu nepůjdete a místo jízdy autobusem budete dítě raději trápit cestou pěšmo.
Docela pravidelně řeším na podzim problém jaký zimní overal pořídit své malé ďáblici na sebe. Mám jí pořídit nádherný holčičí světle růžový zimní overal nebo ten světle tyrkysový? Ne, koupím jí ten nejtmavší klučičí. No a co, že není pro holky, je mnohem praktičtejší a navíc holka v klučičím přeci jen vypadá přijatelněji, než kluk v růžové. I když dnes je to přeci jedno…?
U kluků se asi počítá s tím, že jsou prasata od narození a jejich oblečení je zásadně tmavé, kde se mnohé schová. To mi připomíná, není to náhodou diskriminační a genderově nevyvážené?
To jsou ty závažné problémy, které by se měly konečně řešit!
Nadsázka.
Výrobci by se zkrátka měli nad sebou zamyslet a uznat, že malé děti jsou zkrátka čuňata, co špínu a rochnění v ní zbožnují a vyrábět oblečení pro ně k tomu připravené.
