Článek
Co znamená slovo psanec
Ačkoliv premiér rád vypráví, že pro Česko pracuje pětadvacet hodin denně a v některých dnech ještě více a to nepočítá noci, někdy si rád poschoví. To usedne doma v podvečer do křesla, nalije si čistého vína a zejména vzpomíná na dětství.
Předvečer sedmého listopadu ho zavedl do období, kdy chodil s lampionem v průvodu a na závěr slyšel tu populární píseň, která by se tehdy jistě stala ozdobou každoročního Československého slavíka, jenž začínala tak hezky: Již vzhůru psanci této země.
Malý předseda vlády si v té době myslel, že píseň neopěvuje dělnické hnutí, které již zatočilo s proradnou buržoasií, s feudály a zpátečnickou inteligencí, která nic nemá společného s pokrokovým myšlením.
Myslel si, že psanci znamená něco jako milovníci psů, domníval se, že všichni proletáři pod praporem chovatelů psů kráčí vstříc světlým zítřkům. Velice ho rozrušilo, když se dozvěděl, že v nejlidnatější komunistické zemi jsou tito nebozí tvorové považování za chutné maso a myslel si, že si tu větu jen tamní dělníci špatně vyložili.
Ostatně v dospělosti se i on setkal s tím, že jeho kamarádi pojídali tyto tvory bez bázně a hany, dokonce to jako v Asii považovali za pochoutku. Tu jim malý premiér pubescent vždy pod okny této zhovadilosti zpíval: Již vzhůru psanci této země, protože se stále domníval, že psanec je milovník živých psů.
Později mu tatínek vysvětlil, že psanec není milovník psů, nýbrž nuzný dělník, a když se tito lidé spojí, dokážou veliké věci, jak se ukázalo v mnoha státech světa, zejména ve východní polovině Evropy a severní s východní části Asie, ba i na jednom ostrově v Karibiku.
Dávno již, dávno tomu, vzpomněl si premiér repliku z Babičky a také si vzpomněl, jak oplakal stránky, kde se dozvěděl, že jistý Kudrna není psanec, ale tyto upečené nebohé tvory vydává za zajíčky.
Teď v dospělosti už byla veta po dětské a mladické naivitě a tu premiéra napadlo, že by bylo dobré tuto píseň na sedmého listopadu oživit. Věděl, že lidé nebudou slavit jen tak Velkou říjnovou socialistickou revoluci, ale když jim vysvětlí, že psanec znamená milovník psů, lidé si datum i skladbu vezmou za své.
A pak, takové věci dokážou lidi krásně odreagovat od podstatnějších věcí a třeba tím i odradí nevědomý lid od demonstrací 17. listopadu. Vždyť téměř v každé domácnosti je psanec, majitel živého mazlíčka a kdo ho nemá, kochá se aspoň plyšovou náhražkou.
A tak musíme počítat, že se zítra z amplionů stejně tak jako kdysi ozve ono sborové pěvecké zvolání: Již vzhůru psanci této země, což bude impulz pro všechny majitele psů, aby vyšli do ulic a nevědomky tak podpořili dávnou legendu o Velké říjnové socialistické revoluci.
