Článek
Pohádka o ministru zahraničí
Byl jednou jeden ministr zahraničí a bydlel v Černínském paláci a toho premiér a patrně z dobrého rozmaru vyslal do sousední země, aby tam navázal přátelské vztahy, nebo aspoň neutrální vztahy, nebo aspoň nic nezhoršil.
V té době k ministrovi přišla babka a v košíku třímala bílého hada. „Když toho hada pozříš, budeš rozumět nejen řeči zvířat, ale i lidí,“ řekla mu. Ale ministr babku zpupně vyhnal z paláce. „Já budu žrát hady, kdyby to bylo aspoň vodňanské kuře,“ pomyslel si.
Pak se šel projít, prošel bez povšimnutí kolem hořícího mraveniště, nechal rybu na břehu Vltavy mrskat se v blátě a mouchu nechal zabít ochrankou, protože ho obtěžovala.
Vydala se do sousední země a tamní vůdce řekl, že když splní tři úkoly, splní mu všechna přání. „Mojí paní se na louce roztrhla šňůrka a korále se rozsypaly v trávě. Když je bezezbytku posbíráš, splníš první úkol,“ pravil šéf sousední země.
Ministr zahraničí si věděl rady, vydal se k Havlíčkovu Brodu, tam na poli nakopal brambory, naštěstí vlivem sucha byly velikosti korálů, a donesl je před šéfa sousední země. „První úkol jsi nesplnil, ale budiž. Moje paní ztratila v kašně drahý prsten. Když ho najdeš, první neúspěšný pokus se smaže,“ pravil onen šéf.
Ministr zahraničí se ironicky usmál, běžel do krámu s cetkami a tam koupil nejlacinější prsten, jaký tam měli. „Druhý úkol jsi nesplnil, ale nevadí, když splníš třetí, ty předchozí se smazávají,“ pravil šéf sousední země.
Do místnosti vstoupil tucet zakuklených žen. „Když poznáš, která je moje paní, přistoupím na všechny tvoje podmínky,“ pravil onen šéf sousední země.
Ministr zahraničí se v skrytu duše usmál. To je pro něj hračka, zakuklence on pozná na první pohled. Jenže se ukázalo, že to tak jednoduché není. Nakonec po dlouhém rozvažovaní zvolil ministr jednu z žen. Ukázala se, že je novinářka Zdislava Pokorná.
Šéf sousední země se rozlítil a ministra zahraničí vyhnal ze svého domu. A jaké z toho, děti, plyne poučení? Že pýcha předchází pád.
