Článek
Dukovany II: První vrty startují novou kapitolu české energetiky
První vrt dosáhl hloubky přes třicet metrů, další budou postupně následovat – pracuje se nepřetržitě, ve dne i v noci.
Do jara příštího roku má být provedeno přibližně tři sta vrtů, některé až do hloubky 140 metrů. Získaná data poslouží projektantům k návrhu základů a ke splnění požadavků pro stavební povolení. Bez této etapy by samotná výstavba nemohla začít.
Práce začaly pouhé dva měsíce po podpisu smlouvy mezi společností ČEZ a jihokorejskou firmou KHNP. Zástupci obou firem uvádějí, že se do projektu zapojí i české podniky, jejichž podíl má dosáhnout nejméně 60 %. Stavba má být klíčovou součástí přechodu na nízkoemisní energetiku a má významně přispět k energetické bezpečnosti země.
Jaderná energetika v Česku
Česká republika dnes provozuje šest jaderných reaktorů – čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně. Tyto zdroje dohromady vyrábějí více než třetinu domácí elektřiny. Vládní strategie počítá s tím, že do roku 2040 by měl podíl jádra stoupnout až na 68 %. To má umožnit postupný odklon od uhlí, které má být z energetického mixu vyřazeno do roku 2033.
Historie jaderné energetiky na našem území sahá do konce padesátých let, kdy byly vybudovány první reaktory v Jaslovských Bohunicích. Dukovany, uvedené do provozu v letech 1985–1987, se staly prvním velkým jaderným zdrojem v Česku. Temelín následoval až na přelomu tisíciletí.
Kromě rozšíření velkých elektráren se Česko zaměřuje i na přípravu malých modulárních reaktorů (SMR), které mají nižší výkon, kratší dobu výstavby a mohou být instalovány i v menších lokalitách. První takový projekt se připravuje v Tušimicích.
Světová scéna
Jaderná energie dnes tvoří přibližně deset procent celosvětové výroby elektřiny. Francie je dlouhodobě lídrem – z jádra pokrývá více než 70 % své spotřeby. Spojené státy mají největší instalovanou kapacitu, přes sto reaktorů. Čína a Jižní Korea v posledních letech staví nové bloky rychlým tempem, zatímco Německo svůj jaderný program ukončilo.
V poslední dekádě roste zájem o malé modulární reaktory. Ty nabízejí flexibilitu, nižší investiční náklady a možnost umístit je blíže místům spotřeby. Mezi hlavní hráče patří americké, britské a kanadské společnosti. Česká republika se řadí mezi země, které chtějí tuto technologii využívat už v příštích desetiletích.
Zastánci jaderné energetiky zdůrazňují její stabilitu, nízkoemisní charakter a schopnost vyrábět velké množství elektřiny bez závislosti na počasí. Podle vlády je jádro klíčem k dosažení klimatických cílů a zajištění energetické soběstačnosti.
Odpůrci upozorňují na rizika – od možnosti havárií po problematiku dlouhodobého ukládání vyhořelého paliva. Kritizují také vysoké investiční náklady a časovou náročnost výstavby. Připomínají, že některé státy se rozhodly jádro opustit a soustředit se na obnovitelné zdroje.
Výhled pro Dukovany II
Podle aktuálních plánů by betonáž základů nového bloku měla začít kolem roku 2030. První blok by mohl být uveden do zkušebního provozu v roce 2036, druhý o rok později. Celková životnost nových bloků se odhaduje na 60 let, s možností prodloužení.
Dukovany II tak nejsou jen další energetickou investicí, ale symbolem strategického rozhodnutí, které ovlivní českou energetiku na celé generace. Úspěch projektu bude záviset nejen na technických a finančních podmínkách, ale také na schopnosti překonat politické, legislativní a společenské překážky.
