Kolik lidí bez jediného tetování znáte? Když se zamyslíte, tolik jich nebude, že?

Když se začneme ptát, kolik lidí má tetování, brzy narazíme na problém. Neexistuje žádná oficiální databáze potetovaných. Nikdo na světě nevede přesný registr inkoustu pod kůží, a tak veškerá čísla, která kolují v médiích, jsou vlastně jen odhady, často založené na omezených průzkumech v několika zemích. Statistika je jedna věc, realita druhá. Když se ale zkusíme zamyslet sami – kolik dospělých bez tetování skutečně známe? Možná si vybavíte pár příbuzných, jednoho kolegu nebo sousedku. Většinu ostatních byste nejspíš spočítali na prstech jedné ruky. A to není mnoho.

Možná to vypadá, že tetování má dnes každý druhý. Vidíme je v kavárnách, na hudebních festivalech, ve fitku i na úřadech. Z drobné ozdoby se stal módní i společenský standard. Jenže čísla ukazují, že i když se tetování stalo všudypřítomným symbolem moderní identity, většina lidí na světě ho stále nemá.

Podle výzkumu Pew Research Center z roku 2023 má tetování asi 32 % dospělých Američanů. To znamená, že zhruba každý třetí dospělý v USA má alespoň jedno. U mladších generací je to výrazně víc – mezi lidmi pod třicet let má tetování téměř každý druhý. Naopak starší Američané ho často nemají vůbec, což vytváří výrazný generační rozdíl. Spojené státy jsou přitom zemí, kde je tetování dlouhodobě společensky přijímané a kde fungují desetitisíce profesionálních studií. A přesto zůstává většina dospělých – zhruba dvě třetiny – bez tetování.

Evropa je rozmanitější. Každá země má ke značkám na kůži jiný vztah. Ve Švédsku, Dánsku, Itálii nebo Španělsku se tetování stalo módním doplňkem, běžným napříč profesemi. Tamní průzkumy uvádějí, že tetování má kolem třiceti až čtyřiceti procent dospělých. V Německu nebo Česku jsou čísla o něco nižší – pohybují se mezi patnácti a pětadvaceti procenty. Německý výzkum dokonce zjistil, že mezi lidmi staršími čtrnácti let má tetování jen každý pátý. To znamená, že čtyři z pěti Němců zůstávají bez něj. V Itálii vyšla studie s ještě nižším číslem: 12,8 % populace ve věku od dvanácti do pětasedmdesáti let má tetování. Téměř devadesát procent Italů tedy žádné nemá – a přesto se při letní procházce po Římě může zdát, že má tetování každý druhý kolem vás.

Jižní Amerika nabízí jiný obrázek. Tam se tetování stalo součástí městského životního stylu. V Brazílii se odhady pohybují kolem 35 % dospělých, což znamená přes šedesát milionů lidí. V Argentině a Chile jsou čísla podobná, zvláště ve velkých městech. Na venkově však tetování zůstává spíše výjimkou. V průměru lze říct, že zhruba polovina až dvě třetiny obyvatel Latinské Ameriky žádné tetování nemají. Tedy i zde, navzdory vřelému vztahu ke kultuře těla, převažuje „čistá“ kůže.

Úplně jiný příběh píše Asie. V Japonsku, kde má tetování dlouhou historii i stigma, je stále spojováno se zločineckými strukturami. Mladí Japonci sice stereotyp pomalu bourají, ale čísla zůstávají nízká – v celopopulačním měřítku jde jen o jednotky procent. V Číně je situace podobná. Městská mládež se tetuje stále častěji, ale celkově má tetování méně než deset procent obyvatel. V Jižní Koreji je tetování sice módní trend, ale z právního hlediska zůstává šedou zónou – tatéři tam často pracují neoficiálně. I proto se většina Korejců obejde bez inkoustu.

Jižní a jihovýchodní Asie jsou směsí tradice a modernity. V Indii, Thajsku, Indonésii nebo na Filipínách se tetování objevuje v rituální i estetické formě. V městském prostředí se stává moderním symbolem individuality, zatímco na venkově přetrvávají tradiční vzory. Přesto platí, že naprostá většina obyvatel těchto oblastí tetování nemá – odhady se pohybují mezi sedmdesáti a devadesáti procenty.

Afrika je na tetovací mapě ještě světlejší. Na mnoha místech kontinentu existují tradiční formy tělesného značení – jizvy, vypalování, ornamenty – ale moderní tetování je vzácné. Většina Afričanů žádné nemá, zejména v subsaharských regionech, kde je taková ozdoba považována za cizí vliv. Odhady mluví o 80 až 95 % dospělých bez tetování. Výjimkou jsou některé městské komunity v Jihoafrické republice nebo Nigérii, kde je tetování populární mezi mladými hudebníky a sportovci.

Oceánie naopak září barvami. Austrálie i Nový Zéland mají k tetování dlouhou tradici. U Maorů představuje tetování součást identity a spirituality, a moderní generace na tento zvyk navazuje po svém. V Austrálii má podle průzkumů tetování až 40 % dospělých – tedy nejvíce mimo Ameriku. Přesto i zde zůstává většina bez něj, i když rozdíl se rychle zmenšuje.

Když sečteme všechny kontinenty, vzniká překvapivě konzistentní obraz. Z celkové světové populace, která v roce 2025 čítá zhruba 8,2 miliardy lidí, tvoří dospělí asi sedmdesát procent – přibližně 5,7 miliardy. A z nich má tetování přibližně 20 až 30 %. Zbytek, tedy 3,7 až 4,5 miliardy dospělých, tetování nemá. Jinými slovy, na světě žije několik miliard lidí, kteří nikdy neokusili jehlu tatéra.

Zní to překvapivě, když se rozhlédneme po ulici, kde tetování vidíme na každém kroku. Ale naše vnímání zkresluje sociální prostředí. Lidé s tetováním bývají viditelnější – doslova. Ukazují ho na fotografiích, sociálních sítích, v létě na koupalištích i ve městě. Ti bez tetování jsou jednoduše méně nápadní. A tak snadno vzniká dojem, že potetovaných je víc, než skutečně je.

Tetování je víc než jen kresba na kůži. Je to vizuální jazyk své doby. Dříve bývalo znamením odporu, teď je spíše symbolem sebevyjádření. Zatímco v minulosti bylo spojené s námořníky, vojáky nebo umělci, dnes ho mají právníci, lékařky, podnikatelé i státní úředníci. Styl se proměnil stejně jako význam – od velkých obrazů k minimalistickým symbolům, od proklamace k intimitě.

Zároveň se ale objevuje i opačný trend – lidé si nechávají tetování odstranit. Laserová technologie se rozvíjí a s ní i trh s „mazáním minulosti“. Někteří říkají, že už se se svým starým tetováním neztotožňují, jiní ho chtějí změnit. Tetování je sice trvalé, ale lidská identita se mění. A s ní i chuť nést staré symboly.

V tomto světě plném obrazů, nápisů a barevných vzorů působí kůže bez tetování zvláštně čistě, možná až staromódně. Ale možná právě ona vypráví jiný příběh – o střídmosti, o pomíjivosti, o svobodě nevymezovat se. Lidé bez tetování nejsou „neodvážní“ nebo „neoriginální“. Možná jen nepotřebují nechávat trvalý otisk. Možná svůj příběh vyprávějí jinak – slovem, činem, nebo vůbec ne.

Ať už patříte k potetovaným, nebo k těm, jejichž kůže zůstává prázdná, jedno je jisté: tetování se stalo součástí moderní kultury, ale svět bez něj stále existuje a tvoří většinu. Když se tedy příště zamyslíte nad tím, kolik lidí bez tetování skutečně znáte, možná zjistíte, že jich není mnoho. Ale někde tam, mezi všemi těmi obrázky a nápisy, pořád existuje tichá většina – lidé, kteří nesou své příběhy pouze uvnitř.

Zdroje: